Recenze (160)
Určitě, možná (2008)
Dospělejší romantická komedie s příjemným hereckým obsazením, která na bolavou duši působí jak tabulka čokolády.
Město (2010)
Po Gone, Baby, Gone příjemné překvapení podruhé. Ben Affleck si rozhodně reputaci coby režisér nezkazil. Má to atmosféru, spád i duši. Těším se na jeho další kousky.
Dr. Horrible's Sing-Along Blog (2008) (seriál)
Příjemná muzikálová jednohubka s roztomilým N. P. Harrisem. Úsměvná záležitost.
Piano (1993)
Hudba, oba ženské herecké výkony, atmosféra filmu... Lahoda pro duši.
Čmuchalky (1999)
I teenagerská komedie jde udělat chytře a vkusně. Roztomilá dvojka upištných puberťaček a politická aféra na pozadí rozhodně nezklamaly.
Ve stínu Beethovena (2006)
Ve stínu Beethowena je svým stylem trošičku jako Amadeus a trošičku jako Dívka s perlou. Je ale příliš plochý, nedosahuje kvalit ani jednoho z nich, možná je jen nestydatě kopíruje. Nebýt té skvostné hudby a několika světlých okamžiků (premiéra 9. symfonie a duo-dirigování), zvážila bych i o hvězdičku méně. I přes zajímavé herecké obsazení tohle není film, který by bylo potřeba vidět znovu.
10 položek a méně (2006)
Napoprvé jsem u toho filmu usnula, protože dokáže příjemně ukolébat a donutí vás přestat myslet na všechno, co vám momentálně okupuje mysl. Napodruhé jsem si už duo Vega-Freeman vychutnala až do konce. Jejich lehká koverzačka vám vyvolá lehce přihlouplý úsměv ve tváři a pohoupe vás na pozitivní vlně. Docela dobrý dojem z filmu, který vlastně ani o ničem není.
Hanna (2011)
Na začátku stál možná geniální příběh a dobře vymyšlený casting, ale výsledek...? Saoirse Ronan podle mě odvedla parádní výkon (i když její působivý vzhled je někdy nadužíván až kýčovitě), geniální je rozhodně i hudba. Jinak jsem z filmu hodně rozpačitá. Ze začátku pomalý rozjezd, pak to nabralo zajímavý spád, ale pak se to otočilo v nezajímavý road trip a nekonečně protahované akční honičky. Nuceně vsunuté "umělecké" momenty mě spíš rušily a některé působily jako důsledek požití LSD v množství větším než malém. Ke konci už mě vážně iritovaly, stejně jako plejáda nezajímavých a pro příběh vcelku nepodstatných postav, které příběh zbytečně rozdrobily a diváka mátly. Nepotěšila mě tentokrát ani Cate Blanchett, které tyhle záporňácké mrchy prostě vůbec nesedí.
Bolestná realita (1994)
Vidět to v devadesátých letech, možná hodnotím jinak. Dnes už má všechna ta rebelie trochu podivný patos, takže obsahovou stránku pominu. Zaujalo mě to ale obsazením. Ethan Hawke je tu rozhodně nepřehlédnutelný a má potřebné charisma, asi si s ním budu muset pustit ještě nějaký další film z té doby. Totéž bohužel nemohu říct o Benu Stillerovi, který je mi tu krajně nesympatický. A Winona Ryder je sice krásná a hraje dobře, nemohu se ale zbavit, že se od devadesátých let moc nezměnila a herecky nikam nepovyrostla.
Lidice (2011)
Hudba, Roden, Novák - nemám co vytknout, geniální. Příběh zpracovaný s citem, vymáčkne z vás nějakou tu slzu, na české poměry velmi zdařilé. Je tam ale několik míst přitažených za vlasy natolik, že díky nim to na pátou hvězdu nedosáhne. Vadila mi místy až neuvěřitelně kýčovitá kamera, podivná scéna atentátu, okaté vykrádání jiných českých filmů (Hlídač č. 47, Katyň, Pouta) a tentokrát mi moc nesedl ani jinak můj oblíbený Jan Budař.