Mara97

Otřesný dokument o protivným muslimským trenérovi, jak pořád najíždí s autem do garáže, odporně nadává vlastním hráčům a řve do telefonu, proč ještě nedostal nový dresy. A do toho pořád ještě vzdychá a naznačuje, jak to má těžký. Fanoušci Zrinjski jednají úplně normálně, protože muslimové nemají v Evropě co dělat.

Navzdory nízkému hodnocení to vůbec nebylo špatné. Chýlková a Trojan ve svých rolích excelují, u Trojana se jedná o zaslouženého lva za výkon ve vedlejší roli, jen Kraus hraje jaksi stejně jako všude jinde - postavě z Gymplu či Vejšky jako by z oka vypadl. Stylem natáčení i hudbou mi to dost připomínalo Samotáře. Příjemná hodina a půl, jen se nemuselo tolik drahocenného času věnovat té dopravě - během těchto prodlev jsem měl jedinečnou šanci si prozkoumat staré okresní SPZ či původní podobu Nuselského mostu před rekonstrukcí.

Velká škoda, tohle mělo získat Oscara. Film na svétové úrovni, který neskrývá své ambice, velmi dobře propojuje známá světová či evropská jména (Kier, Keitel) a ta tuzemská. Chvílemi je film sice trochu přitažený za vlasy, krutý k hlavní postavě až moc a mezi jednotlivými scénami se občas přechází docela kostrbatě. Část v sovětské armádě byla trochu zdlouhavější, jinak se Nabarvené ptáče skládá z více menších celků, které by mohly výborně fungovat i ve formě krátkometrážních filmů. Do kina jsem na Marhoulovu chloubu nešel, nějak mě to i přes delší stopáž a některé reakce pisálků i známých nelákalo, zpětně toho ale lituji - jistě by to byl ještě větší zážitek, než si to pustit jen u sebe doma na menší obrazovku.

Všem, co si nepřečetli Kerouacovu předlohu, doporučuji, aby si tento film ani nepouštěli. Film je příliš složitý, zmatený a chybí v něm tolik informací, že se v něm snad musí každý ztratit. Takhle to tedy bylo alespoň u mě - po prvním shlédnutí jsem film ohodnotil jednou hvězdou, ale po přečtení skvělé knížky jsem se do snímku pustil ještě jednou. Když už jsem znal pořádně všechny postavy a věděl, o co v knize šlo, už to nebyl takový problém. Film obsahuje takřka vše, co kniha, jenže v té je tolik obsahu, že aby vše dávalo smysl i pro ostatní diváky, musela by být stopáž alespoň dvojnásobná. On the Road obsahovalo vše, ale pro lepší orientaci v příběhu chyběly důležité dialogy, popisy - za nejhorší případ považuji seznámení s Terry - při prvním shlédnutí jsem vůbec nevěděl, o co jde. Naštěstí jsem film a knihu dopředu neodsoudil a užil si druhou projekci, po které nakonec zvedám na čtyři.

Bravo! Kdo by čekal, že nejlepší projekce, kterou ve Varech letos navštívím, bude krátkometrážní. Natolik jednoduchá zápletka, přesto se divák dočká tolika rozpracování osob, jejich aktuálních starostí a rozpoložení. Ani o humor není nouze, viz některá předjíždějící "vozidla" či meloun zaseklý mezi dveřmi a schodem. A na konci dokonce i zjistíme, co k takovému jednání a striktnímu dodržování pravidel řidiče vedlo a dále již nevede. Za pouhých dvacet minut se stihlo tolik, že by mnoho letošních celovečerních filmů ve Varech mohlo jen tiše závidět.

Takový film prostě člověka nemůže nebavit. Novější verze na Hromnice o den více, troufl bych si říct, že možná ještě o něco lepší. Vynikající Cruise i Blunt.

Čermák potvrdil, jaká je extratřída, zahraje opravdu vše na výbornou. Trošku mi je líto jen tří hvězd, protože po technické stránce je film výborně natočen, dobře se na to dívá, baví to, jenže ten scénář se ve druhé polovině filmu tak trochu motá a chování postav místy nedává moc smysl. Chápu, že white trash v krizových momentech nebude nikdy jednat moc racionálně a podle normálních představ, ale to konečné zúčtování s Neužilem už bylo takové trošku přes čáru. A škoda i toho konce, tam by to chtělo provést trochu jasněji.

Krásné domy. Samozřejmě to neplatí naprosto o všech, ne každému se líbí vše, ale na některé jsem opravdu zíral s otevřenou pusou. Tématem zde v komentářích je moderátorská dvojice - zatímco Piers byl v pořádku a mám k němu jen malé výhrady, afektovaná Caroline byla naprosto nesnesitelná. Caroline se líbí naprosto vše, i diametrálně odlišné věci. Člověk má brzy pocit, že by byla i nadšená, kdyby se vrátila do svého domu, který by se ocitl v plamenech - i na tom by našla něco pozitivního a začala by se šíleně smát. Piers má jako architekt dobré komentáře, které jsou k věci, nicméně i zde bych ocenil více jednotné názory - zatímco v jednom díle u jednoho domu chválí barvy a originalitu, že to vyzývá k tvůrčí aktivitě a je to tím pádem naprostý opak co u strohých katedrál či kostelů, u druhého naopak majestátního domu oceňuje, že se podobá kostelu.

Příjemná oddychovka zobrazující sousedské vztahy jedné německé periférie, když se začnou poněkud horšit. Neuškodilo by třeba i na seriál, rozhodně by to mělo vyšší úroveň než třeba Vorstadtweiber.

Hodně silné drama, kde pravidla fungují tak trošku jinak a kde zkrátka nemůžete nefandit hlavnímu hrdinovi. Na snímku mi přijde zajímavé zobrazení východní kultury - jsem si jistý, že kdyby se něco podobného natočilo v evropských či amerických podmínkách, žena by svého muže po takovém chování a mnoha problémech opustila a rozvedla se s ním. V muslimském světě to ale funguje jinak. Moc zajímavé, během dvou hodin se divák nemůže nudit.