Mara97

Lehce experimentální, jen bych pro příště ubral děje - už ho bylo tolik, že jsem se ztrácel. Těším se na další počiny autorů!

Opravdu zvláštní. Zatímco o námětu filmu si troufám říct, že je milionový a má potenciál pro opravdový trhák, zpracování mizerné. Jedna scéna, dva lidé - o něčem se baví, ani nepochopím o čem, zmíní dalších 10 lidí a konec, střih, další scéna takového typu. Takhle se film nedělá. Pokud tedy nechcete, aby se vám lidé během filmu smáli a vykřikovali, ať už konečně zapnou zvuk nebo že se to zaseklo (jak tomu bylo při premiéře ve Varech). Přitom se mělo jednat o děsivý horor. Jednu hvězdičku dávám za skvělou němou část z místní školy, kdy nakonec všichni žáci spáchali sebevraždu a leželi vedle sebe v jakýchsi pytlích nasazených na hlavu. Jinak hrůza. Ale musím uznat, že když jsem po opuštění sálu zjistil, že venku taktéž řádí bouřka, byl to zvláštní pocit...

Jakýsi libanonský Bruce Willis havaruje v poušti a vůbec si nemůže vzpomenout na to, kdo vlastně je, navíc jako by i zapomněl mluvit. Až nápaditě toto drama, ať už příběhem i skvělým vizuálem, připomíná Paříž, Texas. Nebo alespoň ze začátku. Zatímco většina sálu po celý film vzdychala a nervózně se převalovala na židlích z jedné strany na druhou a dost diváků i odešlo, já jsem byl nesmírně překvapen a z plátna jsem nespustil oči. Film má sílu a záběry, ačkoli jsou delší a statické, přesto nenudí a divák se lehko vžije do děje, do místa v jakémsi údolí před Bejrútem, jako by se tam i vlastně v celém kinosále zastavil čas. Přitom z toho všeho lze vyčíst, že se blíží něco velkého. Něco, co by souviselo s novým neznámým člověkem na farmě. Ale jeho se to právě překvapivě netýkalo, nýbrž války na pozadí. Režisér ukázal, že válka se dá natočit atraktivně a zajímavě, přestože vidíme pramálo výstřelů a akce, zatímco v ostatních válečných filmech se jimi naopak nešetří. Na čistých pět to není, avšak první shledání s libanonským filmem vnímám velmi pozitivně.

Po zhlédnutí ukázky z filmu, scény ze zpovědního taxíku, jsem byl na premiéru snímku přímo natěšen. Jenže už brzy jsem si uvědomil, že se jednalo o scénu nejlepší, ale co víc, dokonce o jedinou dobrou scénu z celého filmu. Zbytek byl naprostou tragédií. Začínající režisér jasně vsadil na kartu údajného surrealismu. Jenže co z toho vyšlo, surrealismus nevidělo ani z rychlíku! To prostě nebylo nic, jen nějaká kompilace marných a superdivných obrazů, evidentně pocházejících z autorových podivných představ, z nichž každý druhý vás nutí k facepalmu. Hlavní chybou je příliš nucený žánr komedie, přitom film vůbec vtipný není (kakao, vážně?). A zbytek vyplňovaly absolutně nelogické věci, které ani s ničím nesouvisely (např. vyhození kočky z okna vlaku), u toho tedy vyvozuji, že by se ani nemohly vyskytovat v podvědomí. Takže k surrealismu to mělo hodně daleko, navíc pokazit takový žánr s téměř neomezenými možnostmi, to se jen tak někomu nepovede... Bohužel, autor se snaží i kopírovat styl odjinud. Vizuál působí poměrně sympaticky, jenže až moc připomíná Grandhotel Budapešť. A hudba, ta byla vyloženě odporná, mnohokrát jsem přemýšlel, zda šlo vybrat ještě horší. Nešlo. Podtrženo sečteno, za toto si Mielnik svůj titul zdaleka nezaslouží.

Zatím jedinej film, u kterýho se mi podařilo usnout v první minutě. Jinak to bylo fajn.

Po závěrečné scéně jsem neměl slov, byl jsem dějem naprosto pohlcen. Až precizní a dokonalý scénář, jako pevná víra sledované rodiny, žádná hudba (a to ani v závěrečných titulkách), která je mnohokrát během celé stopáže kritizována... Kreuzweg je naprosto ojedinělý snímek, který nemá obdoby, zvlášt v dnešní době, ve které už křesťanství nemá takovou váhu jako dřív. Film lze pochopit mnoha způsoby a to jak podle vyznání, tak podle hodnot, které životě každý z nás uznává. Kdosi zde psal, že se jedná o antireklamu na křesťanství. Blbost. Kreuzweg naopak jasně ukazuje, co může víra v životě znamenat a že dokáže člověka naplnit opravdovým štěstím. Jenže my jsme nesledovali obyčejné katolíky, jak by si někdo mohl myslet, nýbrž extrémně radikální. Až tak moc, jako z minulosti - kdy touha po svatosti převyšovala vše ostatní, kdy vlastně matce ve filmu nezáleželo na tom, že její dcera je mrtvá, ale že žila až příkladným životem, který vlastně bez jejího vědomí obětovala Bohu - jako by se mi zdálo, že by filmaři inspirovali u nás, příběhem Anny Zelíkové...

Zhlédnuto omylem, původně jsem si myslel, že v televizi dávají Kubrickovu Lolitu o mnoho let starší. Ale i tak byl film slušný, přesvědčivý, měl atmosféru a výkon Lolity byl fenomenální. Film měl ovšem dva hluboké nedostatky - svatbě a následnému manželství s Lolitinou matkou se nevěnovalo téměř nic ze stopáže, přitom šlo o poměrně důležitou záležitost. Takhle byla matka hned mrtvá a vše se vyřešilo moc rychle a potom následovaly zdlouhavé a stále opakované scény, na kterých už nebylo nic nového. A právě scény mezi Humbertem a Lolitou jsou příliš slabé, vzhledem k tomu, o čem film je jako takový, očekával bych něco pořádnějšího. Takový von Trier by se toho nebál. Kubrick určitě taky ne - proto si v nejbližší době pustím i tu Kubrickovu verzi, kterou jsem chtěl původně vidět.

Z trilogie nejslabší, ale Six to dokázal. Dokonce si sám zahrál velmi kvalitní roli (!!) ve filmu, ale hlavně překvapil - lidská housenka, to tu ještě nebylo a nic podobného by mě nikdy ani nenapadlo. Tímto však končí pozitivní reakce. Přijde mi trošku nešťastné, že některé trailery trvaly přes dvě a půl minuty, což je hrozně moc, a vlastně v něm bylo už dopředu obsaženo vše. Zápletka byla nulová, film se táhl o ničeho k ničemu, nebo spíše od řvaní ke řvaní "fuuuuuck". Právě tohle řvaní kombinované s nepříliš atraktivním prostředím způsobilo, že film neměl žádnou atmosféru, kterou jsem já a určitě i ostatní diváci tolik očekávali... Ovšem nejvíce působí komicky to, že ačkoli si film poměrně slušně utahuje z USA a přehnaného vlastenectví, natočil ho Holanďan. A závěrečná scéna s hymnou, to pro některé nebude jen tak lehce stravitelné...

Nástup byl velkolepý, vtipy velmi zdařilé, o bezchybných hereckých výkonech není třeba ani psát. Když nebudu počítat podivnou scénu s módní přehlídkou, ve které se ztrapnil Redfoo, film vypadal velmi zdařile. Konec se však pokazil, po nějaké době se dal očekávat a u poněkud protivné zpěvačky si sami nejste jistí, jestli si nakonec Douglas vybral správně.

Z hlediska zpracování se jedná o čisté mistrovské dílo, film sice nedosahuje až tak závratných kvalit jako třeba Osvícení a Mechanický pomeranč, přesto je někde úplně jinde jak filmy podobného žánru. Námět není až tolik strhující, to, co je třeba za zmínku, je provedení filmu, naprostá preciznost v každém okamžiku a jakékoliv maličkosti. Herecké výkony jsou dokonalé, hlavní postavy přesně znázorňují pocity, které má divák pochopit - i když je Cruise rozpolcený, zvědavý, naštvaný - všechno poznáme. Také zajímavá je samotná stopáž filmu, která přesahuje dvě a půl hodiny. Přitom má jen 3 části, přičemž ta hlavní, v honosném sídle, kde se odehrávají nejrůznější rituály, netrvá snad ani 20 minut. Vše ostatní jen předznamenává, respektive ukončuje a vysvětluje tu hlavní část, která je pro diváka asi nejvíce autentická a speciální. Perfektní výběr hudby, Kubrick nezklamal ani naposledy. Sice to není jeho nejlepší film, pořád je ale o hodně před ostatními.