Mara97

Nacházím jen slova chvály. Bradley Cooper ve své životní roli, úžasná kamera - a to nejen průlety auty či ulicemi, ale i jasně odlišné styly podle toho, v jaké fázi, nebo možná v manii či depresi, se hlavní hrdina nachází. Skvělá je i chronologie, která dodá hrozně moc na napětí. Jsem hrozně rád, že tento vynikající námět nebyl zničen špatným provedením, film drží nejvyšší laťku od začátku až do samého konce.

Klusák se snaží, ale dokument hrozně zhazují absurdní výroky a omezenost místních starousedlíků ("to pole nám vzali komunisti, teď nám to vzali taky... sice za to zaplatili... ale, no, stejně nám to prostě vzali"). Půlka místních neumí před kamerou mluvit, rozhodně to nebude nářečím, když netrefují správně rody u substantiv, říkají domnělá synonyma, která rozhodně neoznačují to samé a jejich výroky mnohdy ani nedávají smysl.

Samozřejmě je Vybíjená trošku jednodušší a taková přihlouplá, ale dívat se na to pořád vcelku příjemně dá. Film se tolik neodlišuje od jiných filmů ze školního prostředí, proto mi přijde zdejší hodnocení trošku podstřelené. Spousta věcí by se dala zejména v námětu a ve scénáři provést lépe, výběr herců se v některých případech moc nepovedl, ale v režii moc problém nevidím - navzdory těm nedostatkům se na film dívá dobře, Nikolaev i tady ukazuje, že je výborným režisérem. A divákovi nezbývá nic jiného než litovat, že se Linda Bartošová přesunula od filmu "jen" ke zprávám.

Další poměrně slušná adaptace Vieweghovy knihy. V hlavní roli opět postava spisovatele, což mi hodně připomínalo Báječná léta pod psa. Nicméně stopáž bych zkrátil, protože film už chvílemi nudil a pomalu jsem čekal na konec. Ale s koncem jsem spokojený, protože film je rozhodně k zamyšlení, což je určitě plus. I tak to na víc než lepší tři hvězdy nebude.

Nejlepší filmy je nejtěžší komentovat. Člověk sám neví, co má napsat, protože by se stále opakoval o tom, jak je ten film skvělý. Jednoduše nádherný dojemný snímek z vězeňského prostředí. ''BROOKS WAS HERE.''

Film o tom, jak se jedna širší rodinka vydá na náročný výlet, aby nakonec zjistila, jak je to na Slovensku hnusný! Toto poselství a celkově scéna v Novém Meste nad Váhom mne nesmírně pobavila, asi už chápu ten úspěch na mezinárodních festivalech. Jenže to bylo asi to jediné dobré na Výletu, ve zbytku stopáže se jedná jen o šeď a nudu, vztahy a charaktery jsou na úrovni Ordinace či Pojišťovny štěstí. Sledovat obě sestry Remundové, jejich sebelítost, náladovost a vlastně neustálou touhu být středobodem vesmíru, mi činilo hrozné utrpení.

Trochu mne znepokojují okolnosti tohoto televizního filmu, nacházející se, Donutilovským jazykem řečeno, za jevištěm. Vždy, když Česká televize v upoutávkách představovala Vysokou hru, hovořila o režisérovi jako o tvůrci Sametových vrahů. Vždy. Proč prostě naplno neřekne, že Vysokou hru natočil Jiří Svoboda, tj. předseda KSČM v letech 1990-1993? Film je masivní kritikou současné kapitalistické společnosti, kdy divák může velmi snadno nabýt dojmu, že je naprosto zkažená. Politické strany jsou sice smyšlené, ale tvůrci opravdu při tvoření fiktivních názvů kreativní nebyli (Sociální občanská strana jako hlavní zkorumpovaný partaj - jako vážně?). Proto si lze vědomě nebo i často nevědomě uvědomit, že se jedná o velkou kritiku současných politických i společenských struktur. A co proti tomu dělat? Volme nové, ještě nezkažené alternativy (ANO), nebo ty původní, se kterými se nám sice vedlo celkem špatně, ale taková korupce tak přeci nebyla (komunisté, to už jsme konečně u Svobody doma). Film není natočen podle skutečných událostí, je jen volně inspirován (což vždy ve skutečnosti znamená právě opak). Dá se říct, že zkorumpované zakázky a dotace jsou denním chlebem současné politiky (samozřejmě ne v takových řádech korun či eur), ale tady je to trošku přitažené za vlasy, kdy už se pohybujeme mimo mantinely českého prostředí, autoři se spíše s těmi vraždami inspirovali na sousedním Slovensku, kde má mafie a korupce ještě stále své nezastupitelné místo. Ačkoli tato věc mě znepokojuje, jedná se jinak o velmi kvalitní biják, u kterého jsem se bavil. Na rozdíl od Sametových vrahů drží Svoboda dějovou linku, která se dá pochopit a dává smysl, jen je třeba plné divákovy pozornosti, což může být někdy problém. A také je třeba dobré paměti, protože je film rozdělen na dva díly a i dlouhý začátek s review prvního dílu nemusí pomoci. Každopádně kriminálka filmařsky slušná, divák musí u filmu přemýšlet, což nikdy není na škodu. Jen škoda toho politickýho podtextu, jenž může do jisté míry křivit veřejné mínění.

Když jsem film viděl v nějakých šesti sedmi letech, byl to strašák a největší horor na celé dětství! O to více, když sami bydlíte ve věžáku a výtah používáte dennodenně.

Tak laciné a ještě k tomu neskutečně hloupé. Většinou nebývám moc hnidopichem vyžadujícím přesnost a věrohodnost v každém záběru, ale střetnutí tři zatočených kulek za sebou bylo už moc. Dvě hvězdy za reklamu na Klause.

Film s pomalým plynutím děje, který sice neurazí, ale také nenadchne. Trošku mi přijde líto, že se navzdory narůstajícím problémům a neshodám nepodařilo využít plně potenciálu k vyobrazení pořádného konfliktu, pak by se bylo opravdu na co dívat. Na co se ovšem nedalo dívat, resp. co se nedalo poslouchat, byl poněkud zvláštní argot němčiny v dělnické podobě - kdy něco jako artikulace je cizí slovo. Proto jsem v mnoha případech titulky uvítal, bez nich by to bylo celkem i náročný.