verbal

Mezi námi, vkusnými a rozumnými lidmi, se bohužel pořád najde spousta kokotů, co jsou schopni vypružit pětadvacet litrů za mobil, který umí némlich to samé, ne-li míň, jako telefon za deset. Ten levnější k tomu bývá vesměs i rychlejší, daleko hezčí, kompatibilnější a dokonce si do něj člověk může sám nahrát i mnoho roztomile zcizených, pěkně drahých aplikací, aniž by jej výrobce přístroje někam naprášil a ten vergl mu bloknul. A proč se vlastně dobrovolně chovají tak „rentabilně“? Inu, je to v devadesáti procentech případů zejména proto, aby je komunita kokotů neprohlásila za ještě větší kokoty a nevyobcovala, protože nesdělují co hodinu své statusy do nevkusného, nahryznutého jabka. Ale svůj k svému, chce-li být někdo za každou cenu kokotem, proč mu to nedopřát, že? Navíc si díky jejich kokotismu může Štefan Práce klidně dovolit přistavět k hrobce krytý bazén se solárkem. Nevím proč, ale moc mu nezávidím. Těch patnáct litrů rozdílu však má jeden velmi nepříjemný marginální efekt! To nahnilé padanče bezdůvodně enormně bohatne a může si pak dovolit točit zhýrale nákladné dvouhodinové reklamy natolik pičoidní, že nad nimi musí nutně zaplakat i certifikovaný debil. Nic netušící soudný telefonista, který je aut, protože si spočítal, že když si koupí naprosto skvělý, rychlejší a krásnější mobil jiného výrobce, bude na něj sice komunita kokotů shlížet spatra, ale zato mu zbyde nějakých patnáct papírů na pořízení přízně žen, popřípadě mužů, si to pak bezelstně pustí s tím, že se jedná o nějakou sexy taškařici. Načež je mu do xichtu brutálně naservírována ultratrapná píár kokotmédie neomalených zkurvenců, u níž má co dělat, aby si nehodil kosu na své šestipalcové Hátecéčko. Ultimativní svinstvo, které vřele doporučuji výhradně majitelům iOS a jejich kokotímu klubíku.

Prezident republiky a nejvyšší státní „notář“ předvedl v uplynulých dnech snad historicky první gesto za celou svou politickou kariéru, které si získalo mé neskonalé sympatie, a má v tomto ohledu mou věčnou podporu!! Proto považuji za nutné se za něj plně postavit proti všem těm šosáckým mrdkám, jež tvrdí, že jím v rozhlase pronesená malebná a naprosto vhodná slova „zkurvený“ a „kunda“ ihned po jejich zaznění morálně naprosto rozložila tuto společnost a uvrhla milióny našich ubohých, čistých a nevinných dětí to bahna úpadku a věčného zatracení. Myslím si, že určitě není výstižnějšího adjektiva než „zkurvený“, které by se lépe hodilo ke jménu Kalousek, a jsem přesvědčen, že by jej měly dokonale znát jako mantru všechny děti (a budoucí voliči) v republice. Ze srdce proto věnuji tento komentář panu prezidentovi, hrdě pokračuji v trendu, který hlava státu nastolila, a všem těm moralistickým buzerantům upřímně vzkazuji: „Běžte do piče!!!“. *** Myslím si, že Zola zanechal daleko poutavější díla ke zfilmování než příběh zoufale nemrdané Terezy Raquinové. Ta, proti své vůli provdaná za hnusného bratrance, převelice strádá tím, že nemá co do kundy, protože je manžel chcípák, šuká jen 29. února, a to pouze za předpokladu, že porazí v dominu všechny společenské hosty při pekelně nudném a unyle žvanivém odpoledním čaji. A tak Tereza vyřeší svou permanentní angínu klitoris vcelku přirozeně a nechá se vyprcat prvním cigošem, na kterého narazí. Kam to pak všechno vede, to by byl bojler, jímž bych vám dokonale zkurvil celou pojebanou pointu, avšak můžu vás ubezpečit, že ta historka o zpičené tchýni a zasrané tetě v jedné osobě stojí vcelku za vyližprdel a je ošoupaná jako štěrbina sestry Olsenové. Herecky však z mé strany vcelku bez výhrad, dokonce i slizký Malfoj se slušně našel, a nesmírně mě potěšila charakterní účast nejskvělejší bukvice světa – Meta Lukáše. Ale kde nic není, ani zmrd nebere, a tak ani slušný ansámbl nepřehrál předlohu, která je snad nudnější než ten bezesporu „zkurvený služební zákon“. Domnívám se, že i becherový Miloš by daleko více docenil třeba Emilova Zabijáka.

Rymejk filmu „Město, které se děsilo pytle na brambory s otvory pro oči“ je řídký asi tak, jako když zapijete studenou spišskou klobásu kefírem. Zdravě hutnou konzistenci a kaštanovou hněď originálu ztratil dle mého názoru hlavně proto, že postrádá právě ten děsivý sedmdesátkový luk béčkového slešeru. Natočeno je to hezky, hlavní pipka sympatická, i když se sama sem tam neumí pořádně rozhodnout, jestli se má chovat jako piča nebo psychopat, nicméně časy pytlových fantomů chcíply s Džejsnem Forhísem a Míšou Majerem. Pokud se je někdo snaží exhumovat, měl k tomu přinejmenším mít nějaký nadrcený scénář, a ne jen z poloviny přepapouškované, unylé vraždění z předlohy, proložené místy hluchými jako operátor bucharu. Opíchat jen tak někoho pozounem je sice milé, ale podruhé už kapku neinventivní, a měli raději použít něco originálnějšího. Třeba varhany.

Analbel je opravdu film zábavný a užitečný asi jako řitní zvonek, ať už tento odporný termit znamená cokoliv. Nudná až otravná, obvyklá klišovitá dveřní vrzačka, která bezskrupulózně vykrádá to nejhorší z Čokyho a mistrně to kombinuje s tím nejlepším z Abnormálních pasivit, kde nic dobrého nebylo. A tak údajně vzácný a sběratelský kus panenky, který vypadá jako dlouholetá hračka všech šestnácti budoucích společenských parazitů famílie Čonkových, a místo strašidelně působí spíše odpudivě, je zase posedlý nějakým mimořádně vypatlaným vrahem. Vrahem, který by na olympiádě unylého démonického kokotizmu zajisté získal některou z medailí, a jenž tenorizuje rodinku tak odporně nesympatickou, že byste její brutální vyvraždění nadšeně uvítali už po pěti minutách. Tím ďábelským tenorem mám na müsli to, že devadesát pět minut skvěle vrže všemi nenamazanými panty a sem tam do toho naprosto hrůzně přemísťuje tu cigánskou barbínu z křesla na polici a zpět. No, prostě bubu jak sviňa! Je až s podivem, jak si zde místní hororoví gururové kvůli takové sračce do krve vzájemně pokousali šulínky. Bestlamo, to, že Ti ten přechytřelý, zfetovaný, agresivní teplouš při posledním aktu předčasně vyvrcholil, neznamená, že to tu pak budeš zhrzeně pětkovat! Jsi fešák a určitě máš potenciál najít si jiného milého hocha na společné hororové hrátky, tak prosím zachovávej dekurvum. „Cililink!!!“. Áááá, teď mě budete muset omluvit, konečně nastal čas na opravdovou chlapskou zábavu.

Tento Drakula ze mě, mimo nekřesťanských sto padesáti peněz za lupen, vysál akorát tak poslední zbytky naděje na to, že zpoza oceánu konečně přijde něco, co není primárně určeno pro náctileté debily. A tak i potenciálně velmi nadějný příběh o brutálním cigánském turkobijci dorazil v podobě ubohého šestákového cajdáku, narvaného škaredým digitálním bordelem. Transylvánský Vlado aka Doktorovo varle, který je v análech vykreslován jako brutální tyran a nemilosrdný vrah, je zde stylizován do podoby fešáckého Lukáše Ívnse, citlivého a něžného patriota, kůl dedyho a sveřepého ochránce vdov a sirotků, který tureckou invazní armádu s rozkokošným vrčením umlátí netopýrem. Nepochybuji, že se nejedna otylá hospodyňka při pohledu na něj nechá po návratu ze Sinestáru zasněně narazit na kůl, byť pevně zavře oči a použije to tlusté, upocené a chlupaté hovado, s nímž sdílí domácnost, pročež to tady nadšeně opětkuje. Ale ten heterosexuál a historický hnědopich ve mně si po zhlédnutí takového vytvajlajtěného svinstva prostě musí klást otázku, jak ten ňuňu kníže, neustále obklopený vyvoněnými Turky a naondulovanými, dokonale vycíděnými vojvody s podmalovanýma očima, k té přezdívce „napichovač“ vlastně doopravdy přišel. Podle těch pár skrovných záběrů (Aby se nám dvanáctiletí smradi náhodou nebudili hrůzou!!) totiž na kůly nabodával asi jako neohrabaná jeptiška v německém amatérském pornu. A tak jediným světle temným okamžikem celé telenovely zůstává naprosto famózní kreace Karla Tance v roli dědy Nosferatu.

Jít do lesa vyjednávat s opicemi a vzít si sebou jen jednoho zakřiknutého negra a vůbec žádného ťamana, to je holý nerozum. Vzájemným nedorozuměním pak může vzniknout totální polízanice, kdy už před těmi přechytřelými primáty nepomáhá mávání banánem, ale jen emšestnáctkou. Teď nemluvím o Afričanech, tahle apokalypsa teprve přijde. Vůbec nechápu, jak se takové rasistické zvěrstvo mohlo dostat do světové distribuce a jsem velmi, ale velmi pohoršen! Okamžitě jsem odhalil režisérovu skrytě podlou a podvratnou vizi toho, co se stane, až se Zimbabwe spojí se Senegalem a Somálskem a společně se vylodí v Marsej, a to nejen podle toho, že nejzákeřnější šimpanz nápadně připomínal plukovníka Mugabeho! Přátelé, já říkám xenofobii jednoznačné „NE!“, Nelzona si rozhodně pošlapávat nenechám a ty čtyři dávám jen proto, že to bylo dobré jaxviňa a opice vyhrály! Samozřejmě, že jinak jsem neprodleně po skončení této nechutnosti kontaktoval svou právní zástupkyni Samkovou, aby spolu s angažovanými odborníky Uhdem, Kocábem a Džamilou ihned začali patlat nějakou šťavnatou žalobičku do Štrásburgu. Na Holyvůdu se prý v pohodě dají vysoudit doživotní sociální dávky pro celý Pandžáb!

Chození mezi náhrobky je k dokonalosti vymazlená Blockovka, strhující, temná, s katalogově úchylnými masouny a perfektně noárovým Nýsnem, které může dát méně než tři jen naprostý buzerant. Tedy pardon, zase ten roztomilý překlep, chtěl jsem samozřejmě říct „jen fantasticky hloubavý a nesmírně erudovaný filmový kritik“.

Tak to máme několik upištěných pipek a psychicky labilních kokotků, jednoho latexového gumofouna z půjčovny, červenou lampu, reprák, co při tom bordelovém nasvětlování bude dělat „bzzzzzzz“, nějakou barabiznu v lese a další otřepaný, nudný až debilní scénář Vyšisovaných bratrů. No, velkolepá produkce kompletní a můžeme směle točit! Všude se pak najde nějaký páreček Korpičů a jiných blahoslavených, co tohohle thirdhandového Ítýho pro nejpomalejší děti zajisté plně docení

Jen úchyl jako Cronenberg dokáže natočit film, po jehož skončení je i nehloubavý divák schopen sáhodlouze přemítat. Bohužel jen o tom, jak asi smrdí hajzl po zatuchlé Juliáně Vřesové, která by už v žádném případě neměla před kamerou odhalovat ani svůj krepovitý krk, natož celou frontální zombí, nebo kdyby poslední humanoidní štěrbinou na Zemi zůstala „spanilá“ a ke všemu svolná panna Vašíkovská, nezvítězil-li by z důvodů nezdeformované sexuální orientace na celé čáře raději nějaký fešácký samec tapíra. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že je Holýúd plný jeblých incestních zrůd, nelidsky vyšinutých herců a Patyzónů, kteří stoprocentně musí platit felací za to, aby je někdo šoupnul na plátno, avšak Davča to prostě umí podat a obsadit tak, že má pak jeden nejen neodolatelnou chuť posrat svou nejbližší souložnici, ale také si už v životě nepustit žádný americký film, byť by se jednalo o přírodovědný dokument o trampotách agáve. Kdo ví totiž, co může být ten vypravěč za hovado.

Hilárie Labuťk trpí na Západě nepřekonatelným svrběním a zoufale shání drbátko. Je sice hnusná, ale zato piča, a tak jí pohrdne i ten nejsmradlavější kovboj. Zoufalá farmářka se tedy rozhodne tu touhu trochu vyjezdit, a proto se uvolí pohnat tři šílené krávy z náručí manželů do baptistického blázince tety Strýpové. Na cestu si sbalí kromě urputného odhodlání, pramenícího z té sexuální frustrace, i nějakého senilního dědka, aby měl kdo ty krávy krotit. Výlet je to dlouhý, Nebraska nehostinná, a tak naše hrdiny potká neuvěřitelné množství ukrutně strhujících patálií, jako například zima, horko, optimální teplota, prach, vítr, sníh a skoro jasno. A jednou dokonce, a teď se podržte, kolem nich normálně i rychle projedou Indiáni!!!! Ty z vás, kterým jde z takových bestiálně akčních dobrodružství mráz po zádech, a utrpěli by předčasným prozrazováním ještě větší psychickou újmu, upozorňuji, že následující text obsahuje bojler! Jízda nejízda, asi tak ve třech čtvrtinách Hilárie opět začne hárat, zoufale nastaví i dědkovi a traumatizována tímto romantickým zážitkem si hodí mašli, pročež ji má do krajnosti otrávený přihlížející sto chutí následovat. Tomáši Li Jonáši na stará kolena už dočista jeblo a začal patlat existenciální westerny se spoustou mrtvých. Diváků! Co u toho tutově pojdou nudou.