Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (686)

plakát

Bâsudê kâdo (2016) 

Moc milý, zábavný a pohodový film na téma ztráty matky a dospívání, přesně takový jak mám rád a jak to Japonci umí – poklidný, nenásilný, prostě jen tak plynoucí a i přes hlavní tématiku nijak dramatický ani přehnaně emotivní. Hlavní motivace ke zhlédnutí, tedy Miyazaki Aoi, tu sice hraje vedlejší housle, přesto mne těch pár okamžiků kdy je na scéně dokázalo jako vždy uchvátit, její kouzlo a půvab se zkrátka nezapře. A ač Hashimoto Ai sice mezi top herečky nepatří, výkon předvádí víc než dostačující, navíc se jedná o zatraceně půvabnou dívku a vidět ji ve svatebním, to se jen tak nezapomíná. Nicméně, celkově šlo o specifický zážitek – na film totiž neexistují anglické titulky, tudíž při prakticky nulové znalosti Japonštiny mi trochu pomáhaly titulky korejské (hardsub), ač má začátečnická znalost Korejštiny zde byla samozřejmě nepostačující – stíhat korejské znaky při slabší slovní zásobě včetně gramatiky, to se zcela nedalo, přesto jsem leccos stihl pochytit a kombinace obrazu, Japonštiny a titulků dohromady celkem postačovala pro pochopení potřebného, ač mnohé detaily i vtípky mi zůstaly skryty. Za zmínku stojí i krásná závěrečná skladba již jsem si z filmu vyextrahoval. Tedy závěrem – vládne-li někdo Japonštinou či Korejštinou, zhlédnutím tohoto snímku šlápnout vedle určitě nemůže.

plakát

Biyeolhan geori (2006) 

Poněkud nevýrazná a příliš dlouhá gangsterka nabízející možnost nahlédnout do nitra všech neřádů, přesto jsem se však častému pokukování po hodinách "jak už jsem daleko" ubránit nedokázal, snímek v ničem nevybočuje z průměru a ač se tu mihne několik známých tváří, obsahově víc upoutat se mu nedaří.

plakát

Kagen no cuki (2004) 

Pomalejší a nezajímavý rozjezd, ale postupně se ze snímku vyklube poměrně zajímavá, tajemná a nadpřirozená romantika. Nicméně ač to hlavní hrdince v těch šatech moc slušelo, herecký výkon žádný zázrak, ale i přesto celkově 7/10.

plakát

Crows Zero II (2009) 

O něco slabší než jednička, přecijen je to nastavovaná kaše a už nemá čím překvapit, ale i tak stále solidní porce zábavy a především brutální řežby :-)

plakát

Parazit (2019) 

Fakt solidní nálož humoru i momentů vedoucích k hlubokému zamyšlení, nejen na téma kdo je tu vlastně lidská žumpa a co jsou lidé obecně zač. Vzhledem k tématu bylo dost jasné, kam to celé asi povede, ale těžko odhadovat, jak moc vše a jakým způsobem vygraduje. Tohle se fakt povedlo, zejména při pomyšlení, jaká maličkost dokáže celou situaci naprosto zvrátit. Ne každý byl totiž takový jakým se zdál být a skončil kolikrát úplně jinak než pro nešťastný vývoj okolností mohl - takže mi až některých postav bylo vysloveně líto. Úplné rozuzlení už mne vysloveně nepřekvapilo, tahle varianta se nabízela, ale ani přes nutnost dokoukat závěr filmu doma (ach ty zasr... upoutávky a reklamy v kině) se mi celkový zážitek nepokazil a zdaleka nejen pro fajnové herecké výkony dávám slabších 5*. P.S. Velká škoda, že místní distribuce je natolik natvrdlá, že asijský film dá do kin obvykle jen na základě velkého úspěchu někde na festivalu - kvalitních kousků se tam najde mnohem mnohem víc - svět není jen o stupidní české či americké tvorbě...

plakát

Kolibřík (2018) 

Lehce depresivní a řekl bych typicky festivalový snímek, nemohu však napsat, že by mne dokázal více oslovit. Ve vyprávění o mladičké dívce se mísí témata nepříliš funkční rodiny, přátelství, lásky, zrady, odpuštění, nepochopení i smrti, leč i přes mnohé silnější momenty (zejména v druhé půli) jsem se při rozmáchnutější stopáži občasnému pokukování po hodinkách ubránit nedokázal. Hudba zde vzhledem k jisté tísnivosti zpracování prakticky nepřijde ke slovu. O špatný snímek se v žádném případě nejedná a jeho zhlédnutí v rámci Korejského filmového festivalu nelituji, ale i přestože jsem díky diskusi s režisérkou po skončení promítání získal detailní náhled do jejích záměrů, důvodů i vysvětlení co se tvorby filmu i jeho hlavního témata týče, více chytit za srdce nedokázal. 66%

plakát

Malý les (2018) 

Tak tohle bylo pro mne zklamáním. Tenhle kousek má i trochu smůlu, že následoval hned po velmi zdařilém filmu Jen můj svět, takže v přímé konfrontaci ten večer neobstál. Jakožto masožravec jsem půvaby a kreativitu příprav bezmasých pokrmů docenit nedokázal, ač mnozí příznivci v sále u některých scén povzdechli touhou :-) Téma konfliktu života ve velkoměstě a na vesnici je tu očividné, přesto jsem celou dobu čekal, až se začne opravdu něco dít - a nedočkal se. Snímek sice nakousne mnoho témat (přátelství, láska, rodina, příroda a zemědělství), žádné však nerozvíjí takovým způsobem, aby dokázalo více upoutat. Rovněž nutno podotknout, že Kim Tea-ri není herečka takového kalibru, aby svým výkonem tento průměrnější kousek dokázala vytáhnout o chlup výše. Viděno v rámci Korejského filmového festivalu.

plakát

Jen můj svět (2018) 

Trochu otřepané téma, ale zde dovedené téměř k dokonalosti, Korejci z toho dokázali vytěžit prakticky maximum. I přes vážný obsah film překypuje povedeným humorem (zejména v první půli), vzápětí však diváka uzemní nějakým silným momentem či nepochopením mezi ústředními postavami. Mimo hlavní a působivou linku vztahu dosud zcela odcizených a naprosto odlišných bratrů, zaujme i ostatním děním a vztahem postav jež jsou poznamenány bolestmi minulými či současnými. Hlavní trojka hraje výborně, dominuje pochopitelně Lee Byeong-heon. K mé spokojenosti pak přispívá i přítomnost klavírní hudby jež snímek ještě více obohacuje, nicméně podobně příznivě působí i celý soundtrack, velmi sedí k ději. Najít ve filmu nějaké slabší momentíky by samozřejmě šlo, zejména pak se jedná o značnou předvídatelnost a citové vydírání diváka, ale to už obvykle k tomuto typu snímků patří a příjemný zážitek to nijak nesnižuje, takže slabších 5* to beze sporu je. Viděno v rámci Korejského filmového festivalu.

plakát

Hoši o ou kodomo (2011) 

Druhé zhlédnutí - Shinkai zde opravdu poněkud odbočuje od svého zaběhnutého stylu a snaží se vytvořit velkolepější dílo ve stylu Miyazakiho Mononoke Hime či Laputa, ale nedaří se to zcela, ač o pěkný příběh se rozhodně jedná, jen trochu nedotažený a snad i lehce chudý co se postav týče. Nicméně animace je tradičně velmi působivá, hudba zdařilá, "kočička" Mimi kouzelná a přes některé špatně zvládnuté momenty snímek zaujmout dokáže a v žádném případě nezklame ani neurazí.

plakát

Nobuta. O produce (2005) (seriál) 

O přetvářce a ošklivém kačátku tak trochu jinak. Tématicky je seriál zaměřen hodně na mladé a ač mi pohled na roztomilé středoškolačky nijak nevadí (naopak :-)), tak přecijen mnohé scénky, zejména ty „extra zábavné“, jsem docenit fakt nedokázal. Seriál bez diskuse nabízí mnoho k zamyšlení vedoucích momentů i poučení o pravých hodnotách a bytí sám sebou, přesto mne hlouběji zasáhnout nezvládl, mimo jiné asi o pro často slabší hercké výkony a ty zmíněné „vtipné“ scénky zejména vedlejších postav. Zkrátka forma zpracování mne nedostala, ač pár opravdu silných momentíků se i zde najít dá. Dalo by se říci, že pro hrané japonské seriály asi nemám extra pochopení obecně, většina dosud odkoukaných skončí v hodnocení 6-7/10 a zde k odchylce nedochází. 68%