Tyckin

Značně povedený kousek jež jsem již nějakou dobu postrádal. Dokonce osobně znám člověka, jež má rovněž úklidovou úchylku, ač asi nezachází tak daleko jako hlavní hrdina :-) Nicméně právě díky ní je film tak zajímavý a zábavný, ovšem Han Ji-min je asi tím hlavním tahounem, její postava se neskutečně povedla a herecký výkon si zaslouží obdiv, milá, praštěná a bláznivá holka jak se sluší a patří. Navíc ty písničky... :-) Divák sice celou dobu tuší, kam to celé povede, ale to ničemu nevadí. I dva naprosto odlišné jedince může dostihnout nečekaná láska i jejich bolestivá minulost, což do tohoto převážně pohodového a zábavného snímku vnáší nemalou dávku dramatu.

Velmi emotivní zážitek, ale divák je na vše předem připraven, takže žádné šoky se nekonají. Film už jsem viděl před lety a příliš si ho nevybavuji, ovšem forma seriálu je na toto téma určitě vhodnější, nabízí dostatek prostoru pro obě dějové linky. Haruka je nádherná a zábavná (dokud to jde) a celkově jde o milé a dost poetické pojednání i lásce, životě i smrti. Především ale pak o (ne)schopnosti zapomenout na minulost a žít současností či nabízející se budoucností. Některé city jsou však tak hluboké, že se nedají jen tak zahnat ani po mnoha letech. Ovšem ztráta může pro člověka znamenat i nález něčeho nového.

Tady těžko hledat slova. Bez debat nejlepší historický seriál co jsem kdy viděl a jeden z nejlepších obecně. Bál jsem se délky, ale paradoxně to není vůbec natahované a bezobsahové, ale přesně naopak. Nesmírně chytlavé od samého začátku a postupně se stoupající tendencí. Je až skoro k neuvěření, jaké zajímavé intrikaření, politikaření, zrady i problémy lze vymyslet v Paláci a jak skvěle s těmi tématy pracovat tak, aby se divák nenudil a vše intenzivně prožíval, nezbytná dávka romantiky pochopitelně nemůže chybět. Nutno zmínit, že má oblíbená Han Hyo-joo s králem jsou úžasná dvojka, páreček k pohledání, Dong Yi dávala králi co proto :-) Ale i většina ostatních herců si zaslouží jen pochvalu. Seriál samotný pak skýtá bohaté a pestré pokoukání, působivé interiéry i exteriéry, kostýmy, zdařilé hlavní i vedlejší postavy, mnoho silných a emotivních okamžiků, napětí, pěknou hudbu a i při té délce se vyvarovává vysloveně nelogických událostí a momentů, resp. nikdy to není za hranou, snad až u závěrečných částí to již scénárista malilinko přehnal. V poslední třetině seriálu jsem lehce postrádal zábavnou Dong Yi, ale to již vyplynulo z okolností. Takhle závěrem je mi smutno, že to již všechno skončilo, tohle dílo vážně dokáže člověka udržet u obrazovky a po Dong Yi se mi bude fakt stýskat.

Příjemný a zamyšlení navozující snímek na téma opuštěné holčičky a vztazích nejen mezi "normálními" lidmi. Oproti Půjčovně koček jde o vážnější téma, ačkoli i sem režisérka dokázala přimíchat slušnou dávku humoru (piňdourová bitva :-)), takže na své si přijde prakticky každý, pár silných scén nechybí. Podobně jako úvodní film festivalu Bublina i zde se jedná o poklidný, pomalý snímek, s mnoha téměř statickými záběry, víceméně jen o pár hercích (holčina hrála skvěle) a interiérech, ale i tak dokázal zaujmout a slušně zaplněná Lucerna myslím byla povětšinou spokojena stejně jako moje maličkost.

Velmi neoriginální, značně předvídatelné a děsně nudné.

Můj zážitek byl dost pod vlivem únavy podpořené navíc 45 minutovým zpožděným začátkem promítání - přecijen toho bubnování a proslovů bylo už fakt moc, tudíž ve mne ještě vyvstávala obava, zda stihnu bus a nebudu šlapat 2,5km pěšky :-) Nicméně, objektivně vzato, jde o tiché zdařilé drama o pár hercích kde prim hrají věci typu zoufalství, zločinu, svědomí, pokušení, morálky, nalezení sebe samého i smyslu života. Japonci mají cit filmy nahlížející do lidské duše působivě zpracovat, okořenit špetkou humoru i nemalou mírou poučení, zde navíc s podporou krásné přírody i zdařilé hudby, tudíž své účasti v Lucerně rozhodně nelituji a snímek mohu ke zhlédnutí doporučit. Pro každého diváka však určen není...

Tak nebylo by to úplně špatné krimi drama na otřepané téma. Nicméně policajt by se nesměl chovat občas jako totální blb, hlavního podezřelého si očividně policie příliš neproklepla, je mu nadbytek siláckých keců, logika občas dostane po čumáku. A těch řečí o Bohu už bylo vážně moc. No ty svíčičky před barákem, ach můj Bože...

Vydržel jsem 20 minut., ze zdvořilosti víceméně...

Moc působivý, emotivní a zajímavě podaný příběh ze života na téma chudoby, zoufalství, zločinu, naděje, lásky, přátelství, pokušení a morálky.

Po 20 minutách jsem zjistil, že styl hong-kongského humoru mi nejen v tomto filmu nesedí a sledování ukončil, mimo jiné i proto, že to na mne celé působilo odrazujícím způsobem celým svým pojetím i nesympatičností hlavní hrdinky.