Wii.shi

Celkem překvapivě opravdu zajímavý a především velice dobře zahraný film. Mě osobně v paměti nejvíce utkvěla scéna hraní karet, nevím, ale připadá mi vážně dokonalá :)

Knihy jsem četla, takže jsem věděla do čeho jdu a filmové zpracování musím docela pochválit. Kapitol byl přesně tak absurdní, jak jsem si ho představovala a postavy uvěřitelné ;) ALE ta kamera byla strašná, nevím jak u ostatních, ale pro mě byly 2 hodiny sledování neskutečně roztřeseného, míhajícího se rozmazaného obrazu docela utrpením. Dokonce jsem párkrát musela odvrátit oči od plátna, protože jsem měla pocit, že už to fakt nedám a domů jsem odcházela s bolestí hlavy, kterou normálně netrpím. Takže doufám, že u dalších dílů bude kameraman trochu rozumnější a nebude to tolik přehánět...

Hmm... Tak nějak nevím co na tomhle filmu všichni vidí. Téměř nemluvící hlavní postava působí dobrou polovinu filmu lehce zaostale. Postavy jsou celkově dost nesympatické, nedůvěryhodné a emočně oploštělé. Hudba jak z vesmíru. A děj tak strašně, ale strašně rozvláčný a nudný. Tak vám teda vážně nevím...

Takhle zprasit mou oblíbenou knižní sérii, to už je vážně umění. Děj je nudný, dialogy zdlouhavé a absolutně nedůvěryhodné, výběr herců podle mě taky nic moc. Kdo knihy četl, ať se v žádném případě nedívá. Myslím ale že by se film nelíbil, ani těm, co knihy neznají...

Vizuálně hodné zajímavý film, ve kterém se často využívá hry světla, stínu a tmy. Záběry kamer mnohdy působí až umělecky. Mě osobně ale připadal děj poněkud rozvláčný a samotný příběh mě také moc nezaujal. Při srovnání s Hanibalem u mě film Normal prohrává... Je sice pěkně udělaný, ale pro mě je důležitější obsah...

Mno, větší blbinu jsem snad v životě neviděla, ale svým způsobem je to docela roztomilé ;o)

Přestože tento typ filmů (prostřihy mezi různými postavami) nemám moc ráda, tady mi to tolik nevadilo. Obě části snímku jsou zajímavé a dobře zahrané, přesto jsem se občas nemohla zbavit dojmu, že film je chvílemi trochu zdlouhavý. A že chlapi žijící s oběma hlavními postavami jsou tak trochu svatí ;o) Jde spíše o poklidný sled událostí, žádná větší akce, žádné vybroušené dialogy, žádné zajímavé psychologické profily, žádné přehnaně vtipné příhody. Prostě takový příjemný pozvolný film.

Dokument jsem shlédla v rámci festivalu AFO 2011 v Olomouci, přičemž po filmu následovala i diskuze s režisérkou. Jsem moc ráda, že jsem na tento film šla, přestože mě původně moc nelákal. Čekala jsem, že snímek bude hodně apelovat na city ve smyslu, zachránit každé dítě za každou cenu. Nemůžu říci, že by to tak nebylo, ale zároveň jsem z dokumentu neměla pocit, že by chtěl někoho někam tlačit. Bylo to spíše zobrazení kusu života jedné rodiny. Jak a proč se rozhodli tak, jak se rozhodli a jaké toto jejich rozhodnutí mělo následky. Poselství, které tak film předává je to, že pokud je v rodině láska, dá se zvládnout všechno. Líbilo se mi jak byl snímek citlivě sestříhaný, ať už jde o scénu porodu či to, že režisérka nekladla důraz na to, zda je člověk věřící či ne. Navíc, přestože šlo o dokument, byl film poměrně napínavý.

Přestože mě filmy a seriály se Sherlockem Holmesem nikdy moc nebraly, tohle se mi fakt líbilo. Sherlockova vysvětlení složitých myšlenkových pochodů jsou dobře podána a díky vysvětlivkám v obraze jsem měla pocit, že jsem se Sherlockem chvilkami „na jedné lodi“ (a za pár sekund zase úplně mimo ;o). Malý problém byl akorát to, že když Sherlock vysvětluje, mluví hodně rychle, takže pokud se na díly budete dívat s titulky, jako já, docela se zapotíte ;o) Pokud mám ale minisérii krátce shrnout, tak hlavní představitelé sympatičtí, dialogy úžasné, grafická stránka ponurého Londýna super...

Pokud si člověk zvykne na všechny nepřesnosti ohledně Artušovských legend (jsou uvedeny již v jiných komentářích) a bude brát seriál takový, jaký je, pak se mu minimálně první série bude líbit. Přestože postavy v seriálu se téměř nikam nevyvíjejí a jednotlivé epizody jsou si svým základním konceptem dosti podobné, seriál mě prostě bavil. Úžasné slovní přestřelky mezi Merlinem a Artušem za to prostě stály.