Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Poslední recenze (478)

plakát

Na vlastní nebezpečí (2007) odpad!

Otřesný pokus o dobrodružný thriller, z nějž nedopatřením vylezla parodie na hixploitation žánr připomínající směsici Rafťáků a Deliverance. Primitivní zápletka vrcholí průhledným zvratem, který je prezentován jako překvapivý a šokující, leč ve skutečnosti musí být všem divákům jasný nejpozději od poloviny. Napětí i záhadnost se postupem času z příběhu vytrácejí namísto toho, aby gradovaly. Herci jsou tam vyloženě jen od toho, aby měl kdo držet pádla, ženské postavy navíc ještě proto, aby každá alespoň jednou ukázala prsa. Světlou výjimkou je Miroslav Krobot, který jako jediný předvádí něco, co se dá označit za herecký výkon. Nehledě na to, že oproti ostatním pouze jeho postavě scénář připisuje nějaký rozměr a alespoň trochu živelnosti. Kategorií samou pro sebe je pak retardovaná rádoby balkánská mluva domorodců/šerifů, která definitivně pohřbívá pod zem poslední naděje, že by někdo tento nezábavný a útrpný film mohl brát vážně.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Neuvěřitelně nahuštěný animovaný komiksový snímek čerpá z uvědomělého nadhledu, internetových memů, popkulturních narážek, dlouhé komiksové historie a z rafinovanosti, s níž tvůrci přistupují k frenetickým akčním scénám a k práci s postavami. Strhující audiovizuální obžerství nacpané nápaditými detaily, které si navzdory ultra-svižnému tempu, hromadě gagů a přehršli dynamické akce zachovává prostřednictvím příběhu dvou mladistvých superhrdinů a jejich rodinného zázemí i seriózní dramatickou rovinu, v níž vynikají naopak tiché emoce a pomalejší dialogové pasáže, jenž stojí na rodinných vztazích a na tématech osudovosti, dospívání a boje proti předurčenosti.

plakát

Přišla v noci (2023) 

Nejlepší česká komedie za poslední léta, která povyšuje práci s tématem pokřivených rodinných vztahů na světovou úroveň skrze přimknutí k prvkům znepokojivějších žánrů, jako jsou horor nebo home-invasion thriller – žánr postavený na tísnivé premise, že intimitu domova hlavních hrdinů naruší zvenčí nějaký vetřelec. V tomto případě je oním vetřelcem bezohledná, manipulativní, vztahovačná, sebelítostivá a citově vyděračská, ale též tragicky osamělá matka, která se nacpe do bytu svého syna a jeho přítelkyně. Z jednoduchého nápadu, skromných prostředků a komorních podmínek se podařilo vykřesat maximum. Film vychází z povědomých a přesně odpozorovaných dialogů a situací stojících na rodinném soužití, jejichž nepříjemnost drsně stupňuje až do absurdních rovin. Vyprávění je systematicky pojato tak, aby každá scéna působila komicky a úzkostně zároveň, a lze jej číst i metaforicky jako sondu do problematiky selhávající mezigenerační komunikace. Splynutí obou tonálně odlišných nálad, kdy se erupce hlasitého smíchu často a pravidelně střídají s intenzivním mrazením v zádech, probíhá ve snímku naprosto hladce a harmonicky.

Poslední hodnocení (4 938)

Všichni možní sběrači a já (2000)

25.02.2024

Loupež ve velkém stylu (2017)

24.02.2024

Nyad (2023)

20.02.2024

Na vlastní nebezpečí (2007)

odpad! 18.02.2024

Marvels (2023)

16.02.2024

Sucho (2024)

15.02.2024

Manželé Stodolovi (2023)

14.02.2024

Pár správných chlapů (1992)

14.02.2024

Zóna zájmu (2023)

09.02.2024

Reklama

Poslední deníček (25)

Nejlepší filmy roku 2023 (podle mě)

Nejlepší filmy v distribuci:

1) Zabijáci rozkvetlého měsíce – monumentální a mistrně napsaný, zahraný i zrežírovaný žalozpěv na úpadek společnosti, jenž se pomalu a úderně noří do temnoty kontroverzní americké historie se zaměřením na podstatu zla v příběhu o tutlaných zločinech páchaných na původním obyvatelstvu ve jménu touhy po moci a bohatství. Velkofilm se zásadním přesahem, epickým měřítkem a portrétem Spojených států precizně vybudovaném na směsi gangsterky a westernu, amerických žánrů založených na tematizaci amorálního jednání. 

2) Umění jíst a milovat – nádherně vyprávěná, emotivní, něžná a fantasticky nasnímaná francouzská dobová gurmánská romance o kráse a pomíjivosti života a o smyslových slastech kultivovaných labužníků v čele s dvojicí zamilovaných kuchařských expertů. Vášeň k jídlu a dlouhé scény jeho příprav zde fungují jako prostředek k vyjádření milostných citů. Vrcholná pocta francouzské gastronomii, ve které láska prochází žaludkem a společné vaření je předehrou pro intimní chvíle, a v níž i anatomický popis příjmu potravy zní jako milostná poezie. 

3) Oppenheimer – velkofilm o životě teoretického fyzika a otce atomové bomby není ani tak klasickým životopisným dramatem, jako spíš modernistickým dramatickým politickým thrillerem, v němž se střídají dvě vypravěčské linie napříč několika časovými rovinami. Informačně hutná přehlídka ambiciózních, inteligentních a intrikujících postav a chytrých dialogů, která nedává prostor pro vydechnutí, navíc natočená s intenzivní filmařskou razancí. Dynamický a dravý film s působivě propletenou strukturou, vystavěnou na střetu dvou egoistických mužů a příběhu o boji jednoho vědce o záchranu vlastní duše, si klade otázky vztahující se k proměně civilizace po vynalezení jaderné zbraně, k etické stránce jejího použití a k ochotě lidí riskovat kvůli slávě či nadvládě zničení světa, což má relevantní přesah i do současnosti. 

4) Anatomie pádu – francouzské procedurální soudní a detektivní drama o vyšetřování kriminálního případu muže zabitého pádem z okna, v němž je podezřelou jeho žena, je inovativně nahlíženo perspektivou toho, jak celá situace i eskalující rozplétání vztahové krize obou manželů dopadá na jejich jedenáctiletého zrakově postiženého syna, jenž se náhle ocitne v zodpovědné úloze korunního svědka. Precizně vystavěný a bezchybně režírovaný film uvrhne diváky od samého začátku do nejistoty ohledně anti-hrdinčiny viny či neviny a celý je protkán skepsí a pochybnostmi. Bravurní charakterová studie o hledání pravdy, jíž se není možné dobrat, s mistrnými dialogy a strhujícím výkonem představitelky hlavní role. 

5) John Wick: Kapitola 4 – současná špička akčního žánru, která kromě zážitku z efektní, úderné a vizuálně opojné akce nabízí i dramatické a osudové pokračování příběhu profesionálního zabijáka, který své nepřátele likvidovat zkrátka musí, jelikož nemá na výběr – ocitl se ve smrtící spirále odplat a nevyřízených účtů, ze které se dá uniknout, jen když se probijete až na její konec. Akční scény opatřené nápaditými a elegantními choreografiemi nemají daleko k uměleckým instalacím, většina jich je mimořádně působivá a monumentální a snadno by obstála jako závěrečné vyvrcholení spousty jiných akčních filmů. Děj, byť poměrně přímočarý, je obalen solidní scenáristickou prací založenou na pečlivě budovaném vyprávění a postupném šponování intenzity jednotlivých situací. Velkým tahounem je i sympatický hlavní hrdina a nezapomenutelné charismatické vedlejší postavy. 

6) Spider-Man: Napříč paralelními světy – neuvěřitelně nahuštěný animovaný komiksový snímek čerpá z uvědomělého nadhledu, internetových memů, popkulturních narážek, dlouhé komiksové historie a z rafinovanosti, s níž tvůrci přistupují k frenetickým akčním scénám a k práci s postavami. Strhující audiovizuální obžerství nacpané nápaditými detaily, které si navzdory ultra-svižnému tempu, hromadě gagů a přehršli dynamické akce zachovává prostřednictvím příběhu dvou mladistvých superhrdinů a jejich rodinného zázemí i seriózní dramatickou rovinu, v níž vynikají naopak tiché emoce a pomalejší dialogové pasáže, jenž stojí na rodinných vztazích a na tématech osudovosti, dospívání a boje proti předurčenosti. 

7) Aftersun – jemný, intimní a citlivý snímek o dovolené dospívající dcery a jejího mladého otce v přímořském letovisku v polovině devadesátých let, jehož táhnou kupředu vynikající herecké výkony obou protagonistů, jejich skvěle napsané postavy, křehká režie a všeprostupující melancholie. Název filmu odkazuje ke krémům po opalování, používaným pro zklidnění efektu intenzivního slunečního záření. Jeho pozvolna vyprávěný příběh je symbolicky pro změnu medikamentem zjemňujícím následky emoční, jenž je otiskem snahy jeho autorky vyrovnat se s předčasnou ztrátou vlastního rodiče. Minimalistické pocitové drama s dlouhotrvajícím niterným dozvukem. 

8) Dungeons a Dragons: Čest zlodějů – nejzábavnější a nejlépe zvládnutý fantasy blockbuster za mnoho posledních let. Výborně vybalancovaný mix fantasy dobrodružství a komedie, u nějž se dá zasmát nahlas i žasnout nad jeho vizuální podobou, a jehož svět a postavy jsou natolik nosné, že by klidně ustály i několik pokračování. Hbitá, vtipná a nápaditá akční jízda, jejíž spletitý děj plný vypravěčských odboček hezky drží pohromadě, disponuje poutavou atmosférou, bohatou výpravou, zdařilými digitálními triky, zajímavými a netriviálními hlavními hrdiny a vynalézavými gagy. Navíc se nebere vůbec vážně, což je v tomto případě výraznou předností. 

9) Mission Impossible Odplata – První část – Pokračování populární akční série staví charismatického hlavního hrdinu ze staré školy proti digitálnímu nepříteli v podobě umělé inteligence, jenž naopak reprezentuje potenciální hrozby moderní doby. Oproti předchozím dílům méně velkolepá, zato dějově přehlednější první část plánovaného vyvrcholení celé špionážní ságy neklade důraz jen na dlouhé a příběh rytmizující kaskadérské akční scény, ale i na motivace postav a emoce, jež vyvěrají primárně z toho, že kromě osudu světa jsou v sázce i životy přátel hlavního hrdiny. Precizně realizovaná, napínavá a zároveň odlehčená letní podívaná sice nepokořuje laťku vysoko nastavenou některými jejími předchůdci, nicméně během masivního půlhodinového akčního finále jdou stejně všechny výtky stranou. 

10) Babylon – Opulentní výpravný velkofilm, jenž se ohlíží za divoce extatickými i tragicky smutnými příběhy filmových hvězd, jejichž sny a životní jistoty se rozplynuly, když o ně přestal být zájem. Návrat ke dvacátým létům minulého století do období nástupu zvukového filmu tu slouží nejen k vyjádření lásky k filmům jako takovým, ale i k nebývale ostré kritice Hollywoodu jakožto továrně vybudované na útlaku a pošlapávání lidských práv. Hypnotizující snímek střídá žánry podle převládající nálady postav – první třetina je až snově magickým a rozjařeným drogovým raušem, druhá třetina je více komedií a zbytek směřuje zas k dramatu s kriminálními prvky. Byť celkově snímek nemusí působit zcela celistvě a hned od začátku se pohybuje na hraně nabubřelého excesu, tak jeho jednotlivé části jsou ve většině případů režírovány mistrovsky. Po celou dobu jde ale především o stylizovanou a nadnesenou exkurzi do filmového zákulisí, která upomíná na to, že mnohé z filmů, které milujeme a obdivujeme, leckdy vznikaly v moři bezpráví, krve, potu, zvratků a výkalů. 

11) Tři mušketýři: D’Artagnan – dobrodružná literární klasika v novém kabátě kombinujícím poctivé historické drama plné intrik a nejednoznačných postav s moderním filmařským zpracováním a realistickou stylizací. Navzdory všeprostupující špinavosti, syrovosti a fyzičnosti mušketýři srší vtipem a šarmem a akční sekvence pozvedává jejich nápadité inscenační pojetí. Výborné herecké obsazení, skvělá výprava a působivá atmosféra dělají z této adaptace živelnou a vtahující podívanou, v níž divákovi záleží na postavách a jejich osudech, a která dodává mockrát zfilmovanému příběhu nový dech, aniž by jej obírala o staromilské původní kouzlo. 

12) Chlapec a volavka – japonský animovaný fantasy film o chlapci, jehož matka je zabita během bombových útoků v Tokiu, a on se následně stěhuje se svým otcem na venkov, kde má žít u matčiny sestry. Úvod je ještě civilní a prakticky bez nadpřirozena, pak se ale hlavní hrdina propadne do fantazijního světa, při jehož procházení se musí vyrovnat s pocity bolesti, samoty, zloby a smutku. Vyprávění přetéká pestrými vizuálními nápady, hlubokými myšlenkami a také magickými a pohádkovými snovými prvky, které umí být někdy kruté a jindy něžné. 

13) Karaoke Blues – kouzelně minimalistická finská romance mezi melancholickým dělníkem a nesmělou introvertní prodavačkou. Zasmušilá starosvětská tragikomedie o strastiplném sbližování dvou zoufalých duší vyniká perfektní formou, suchým humorem s vážnou tváří, osobitými charaktery, sociálním rozměrem, nevtíravým zakomponováním současných události v podobě rádiových zkazek o válce na Ukrajině vměstnaných do bezčasých retro kulis nostalgicky působících Helsinek, skvěle padnoucí hudbou i láskyplnými cinefilními odkazy na režiséry ze světa nezávislého a artového filmu. 

14) Godzilla -1.0 – nový restart japonského katastrofického sci-fi o obřím oceánském monstru zrozeném ze strachu z jaderné energie a válečných konfliktů v době atomových zbraní je návratem ke kořenům téměř 70 let starého fenoménu, jenž za málo peněz přináší spoustu muziky. Epické a leckdy dechberoucí destrukční/bitevní scény s nezničitelným monstrem jsou v kontrastu s civilním komorním lidským dramatem postav poznamenaných následky druhé světové války, v němž titulní obluda zosobňuje poválečné trauma a pocity viny a selhání. Bravurní kamerové kompozice a povědomý hudební podkres slouží velkolepému příběhu, jenž sice ohromí především postupně gradující akcí, leč přesto je v něm důraz kladen na postavy, jejich motivace a rozvíjející se psychologické pochody. 

15) Jagna – polská adaptace slavného románu vypráví o trudných osudech mladé dívky mezi sedláky na polském venkově na počátku 20. století. Animované drama je realizováno pracnou metodou, při níž byly natočené hrané záběry ručně přemalovány po jednotlivých filmových okénkách do rozměrných olejomaleb. Vizuální stránka filmu je tak sama o sobě uměleckým dílem, jenž čerpá z tvorby polských malířů zachycujících realistické výjevy z historického venkova. Silný příběh o údělu ženy žijící ve tmářské pokrytecké společnosti ovládané předsudky, závistí, sobeckostí či pomluvami a svázané konvencemi a tradicemi má univerzálně platnou výpovědní hodnotu a zapůsobí nejen uhrančivým výtvarným zpracováním a trýznivými dramatickými výjevy, ale i padnoucí energickou hudbou.

 

Čestná zmínka pro další pozoruhodné filmy:

Tár, On se bojí, Minulé životy

 

Nejlepší české filmy 

1) Úsvit – skutečně moderní, progresivní, univerzálně srozumitelný a perfektně řemeslně realizovaný snímek evropské úrovně s propracovanými detaily a promyšleným obsahovým i audiovizuálním konceptem, jenž se navzdory příběhovému zasazení do anti-utopického továrního městečka ve třicátých letech minulého století vyjadřuje k tématům relevantním pro dnešní dobu. Vyniká rezonujícími aktuálními motivy, jako jsou střet tradice a modernity či genderová identita, ambivalentní postavou silné hlavní hrdinky, která se musí kvůli svobodnějšímu životu vzepřít vůči společenským konvencím, nebo fluidním přeléváním žánrů od mysteriózní detektivky po melodrama. Film o životě ve společnosti, která se navenek tváří pokrokově a novátorsky, leč přesto je v ní zakořeněno zpátečnické smýšlení lidí, kteří ke každé jinakosti přistupují se stereotypními předsudky, a o následném nutném prozření. 

2) Přišla v noci – nejlepší česká komedie za poslední léta, která povyšuje práci s tématem pokřivených rodinných vztahů přimknutím k prvkům znepokojivějších žánrů, jako jsou horor nebo home-invasion thriller – žánr postavený na tísnivé premise, že intimitu domova hlavních hrdinů naruší zvenčí nějaký vetřelec. V tomto případě je oním vetřelcem bezohledná, manipulativní, vztahovačná, sebelítostivá a citově vyděračská, ale též tragicky osamělá matka, která se nacpe do bytu svého syna a jeho přítelkyně. Z jednoduchého nápadu, skromných prostředků a komorních podmínek se podařilo vykřesat maximum. Film vychází z povědomých a přesně odpozorovaných dialogů a situací stojících na rodinném soužití, jejichž nepříjemnost drsně stupňuje až do absurdních rovin. Vyprávění je systematicky pojato tak, aby každá scéna působila komicky a úzkostně zároveň, a lze jej číst i metaforicky jako sondu do problematiky selhávající mezigenerační komunikace. Splynutí obou tonálně odlišných nálad, kdy se erupce hlasitého smíchu často a pravidelně střídají s intenzivním mrazením v zádech, probíhá ve snímku naprosto hladce a harmonicky. 

3) Tonda, Slávka a kouzelné světlo – rodinný animovaný film o přátelství svítícího kluka a dívky s bujnou fantazií, kteří žijí v bytovém domě, jenž je obrazem společnosti potýkající se s mocichtivostí, úzkostmi a neschopností si naslouchat, dokáže oslovit stejnou měrou děti i dospělé publikum. Do hloubky pracuje s tématem přijetí jinakosti a citlivě ukazuje, jak může vzájemné porozumění a sdílení navzdory odlišnostem vést k tomu, že začnete sami sebe přijímat mnohem sebevědoměji. Film předává cenné lekce bez nutnosti vše doslovně vysvětlovat a splétá kouzelné fantazijní prvky se strastmi skutečného dospívání i rodičovství a s náznaky dalších vážných témat, aniž by přitom ztratil zářivý pohádkový nádech. Krom toho nádherně a uvědoměle pracuje s barvami a se světlem. 

4) Němá tajemství – drama o třech ženách, které se vyrovnávají se smrtí jednoho muže, rozplétá formou detektivního pátrání paralelní dvojici linií – vyšetřování (sebe)vraždy pacienta vážně postiženého afázií a postupné odkrývání jeho komplikované osobní vztahové minulosti. Přesvědčivé herecké výkony kralují zručně napsanému a natočenému filmu, jenž je realizačně i atmosférou srovnatelný s mnohými severskými kriminálkami. Kromě poutavého příběhu s řadou zvratů, jenž pojednává o snaze nalézt pro trpícího člověka to nejlepší řešení i za cenu ilegální cesty, snímek zaujme též osvětou nepříliš známého onemocnění souvisejícího s poškozením řečových oblastí v mozku. 

5) Tancuj Matyldo – do dramatu o muži, jehož pracovní i osobní život zásadně naruší nenadálá nutnost postarat se o svou matku, u níž začnou čím dál intenzivněji propukat symptomy Alzheimerovy choroby, otiskli jeho tvůrci osobní zážitky s péčí o nemocného rodiče a stejně tak i zkušenosti se sociálními službami a souvisejícími institucemi. I přes značné množství dramatických situací a nemalou porci skepse je vyznění filmu v konečném důsledku spíše motivační, neb jeho postavy volí cestu, která má ve finále pozitivní dopad na jejich silně problematické vztahy. Snímek vyniká realističností, civilností a emocionální opravdovostí přinejmenším v kontextu toho, že zpracovává závažné téma zákeřné nemoci a snahy se s ní nějak vypořádat prostřednictvím autenticky prožitých situací, v nichž dokáže najít přes všechen smutek a těžkosti i odlehčené humornější chvilky.

 

Čestná zmínka pro nejlepší krátký film:

Elektra

 

 Nejlepší filmy mimo kino 

1) Hundreds of Beavers – aktualizace grotesky pro 21. století, nehorázně vtipná, nápaditá a roztomilá, využívající různé tvůrčí a stylistické postupy i opakující se motivy k budování postupně se vyvíjejících gagů, gradujících do nepředvídatelných rovin. Jednoduchý, leč sofistikovaně strukturovaný příběh o paliči alkoholu/lovcovi kožešin, jenž je nucen se přizpůsobovat okolnostem a v zasněžené divočině nejprve bojuje o přežití a následně o lásku, je nevídaným gejzírem kreativity, nejlepší komedií za poslední léta a zcela jistě i budoucí kultovní klasikou. 

2) Chudáčci – nesmírně zábavná a významy přetékající extravagantní a bizarní komedie s frankensteinovskými motivy o emancipační cestě jedné ženy za poznáním světa i sebe sama. Ženy s dospělým tělem a mozkem vlastního nenarozeného dítěte, kterou skrze vyprávění řazené do kapitol sledujeme na cestě po Evropě, jak porušuje všechny myslitelné společenské konvence, postupně podráží patriarchátu nohy a ve finále mu bodá kudlu do zad a prochází si kompletním zrychleným vývojem od zvídavého batolete přes naivní dospívající dívku až po výmluvnou intelektuálku s jasným názorem na stav věcí. Inteligentní dialogy, promyšlený koncept, aktuální téma, vizuálně opojné obrazy, strhující herecké výkony, ďábelsky morbidní nápady a spousta nahoty v uměleckém filmu, jen zároveň vyniká diváckou přístupností. 

3) Unavená naděje – komplexní, vrstevnatý a vůči lidstvu cynický turecký film-román o učiteli v zasněžené Anatolii, jenž zápolí s obviněním z příliš důvěrného kontaktu se žákyněmi. Divácky náročný snímek v sobě sdružuje mnoho témat od zneužívání moci z pozice hlavního hrdiny po intelektuálně-milostný trojúhelník, která se přes sebe přelévají, aniž by některé z nich výrazně dominovalo. Všechny složky filmu včetně detailní režie, chirurgicky přesného scénáře i fantastické kamery, která často snímá v předlouhých záběrech plahočící se postavy nebo jejich našlapané mnohaminutové dialogové výměny, vytvářejí plastický a realistický svět, který diváka zcela pohltí. 

4) Vermines – jeden z nejlepších pavoučích hororů v historii kinematografie, v němž jedovatý a s překvapivou rychlostí se množící osminohý pokoutník unikne z krabičky svého majitele a zamoří obří činžák na francouzském sídlišti. Realistické prostředí s postavami dokreslujícími jeho sociální aspekt a svěží přístup schopného mladého filmaře plného energie je přesně to, co tento hororový sub-žánr potřeboval. Řádně intenzivní pavoučí scény se neustále stupňují a nutí k ustavičnému ošívání se, přičemž zvlášť pro lidi, kteří se pavouků štítí, budou některé pasáže za hranicí únosnosti. 

5) Pracovní síla – zdrcující kanadské sociální drama o skupině guatemalských dělníků, kteří jsou opakovaně dováženi do québecké potravinářské fabriky, aniž by znali svá práva a pracovní podmínky, a tak jsou hrubě vykořisťováni až do roztrhání těla v nesmyslně nastaveném a nespravedlivém systému, na němž jsou biti ve výsledku všichni, nejen živořící nádeníci, ale i jejich bezohlední kanadští zaměstnavatelé, kteří musejí plnit kvóty a jsou na levné pracovní síle existenčně závislí. Celá problematika je nahlížena z pohledu chápavé překladatelky, jenž jako jediná vidí pracovníky jako individuální bytosti a zároveň je přítomna i u problémů druhé strany, což činí snímek silně empatickým, aniž by zároveň tíhl k moralizujícím odsudkům. Silné budování děje s postupně gradující intenzitou a emotivním závěrem, navíc na aktuální a společensky důležité téma. 

6) Netvor – výtečně napsané japonské drama začíná jako příběh matky samoživitelky, jíž dělá starosti její syn, patrně šikanovaný na základní škole svým učitelem. Rafinovaně vystavěný snímek pak ale postupně nabídne i vypravěčské perspektivy onoho učitele a dotyčného syna, které pokaždé přemění hlavní téma filmu v něco jiného. Nahlížení na tytéž události z jiného pohledu následně vždy poskytuje další dílky skládačky a opakovaně převrací významy dříve viděného. Nápaditá a složitá struktura filmu stojí na průběžném doplňování záměrně ponechaných mezer a nejasností ve vyprávění a na soustavném boření všech očekávání a předpokladů, které film v divácích sám vyvolal. V centru dění přitom stojí jen pár skvěle definovaných postav, které příběh vyprávějící o vnitřní bolesti, o proměně role učitele ve společnosti a o chybách vzniklých kvůli dělání ukvapených závěrů vede ke zničujícímu finále. 

7) Byt č. 10-01 – herecky procítěné a přesně režírované americké nezávislé drama se nejprve zabývá sociální tematikou, když své plně věrohodné postavy matky-bývalé zlodějky a jejího syna, kterého ilegálně unese z pěstounské péče a změní mu identitu, aby mohli žít opět jako rodina, nechává díky silné vůli a odhodlání vystoupit z životní mizérie a vést relativně normální život s potenciálně světlou budoucností. Postupem času se ale postava matky odsouvá z pozice hlavní hrdinky a do popředí je čím dál výrazněji stavěn její dospívající syn, čímž se posouvá i úhel pohledu. Závěrečný akt pak představuje nečekané tnutí do srdce a odhaluje, že už tak promyšlené a na pevných základech vybudované vyprávění bylo po celou dobu ještě důmyslnější, než by se mohlo zdát. 

8) Sbohem, Julie – silné súdánské drama o morálním dilematu, výčitkách svědomí a o vývoji ve vztahu dvou žen (černošky z chudinského slumu a movité muslimky zodpovědné za smrt jejího manžela), které působivě a napínavě pracuje s odkládáním nevyhnutelného odhalení pravdy a doplňuje jej o motiv soužití arabské hlavní hrdinky s jejím distancovaným mužem a o kontext politické situace v zemi, jenž směřuje k národnímu referendu o autonomii. Snímek poctivě a komplexně nakládá s řadou motivů i s postavami a do příběhu zapracovává na mnoha úrovních témata, jako jsou vina a vykoupení, lži a nedůvěra, posun od rasových předsudků ke vřelému přátelství nebo nastavování priorit při činění velkých životních rozhodnutí. 

09) Sleep – silně zdařilý a nápaditý jihokorejský horor o různých poruchách spánku včetně extrémní náměsíčnosti, kdy se člověk stává nebezpečným pro sebe i pro své okolí. Noční hrůzy manželského páru jsou vyprávěny z pohledu úzkostné ženy, která se oprávněně obává, že by její muž mohl ve spánku zabít jejich novorozeně. Napínavě budovaná zápletka je následně postupně dovedena do netušených rozměrů, přičemž nabídne jak dějové zvraty, tak malé ostrůvky funkčního situačního humoru. 

10) Late Night with the Devil – australský hororový snímek je formálně koncipován jako nově oprášený záznam nikdy neodvysílané speciální halloweenské epizody populární talk show ze 70. let, která se poněkud zvrhla poté, co do ní nečekaně zavítal ďábelský host. Celkově jde o pozvolna prohořívající a formálně pozoruhodnou podívanou s perfektní dobovou stylizací, která pomaličku stupňuje míru znepokojení až do šokujících okamžiků, na něž se vyplatí si počkat.

 

Čestná zmínka pro nejlepší dokument mimo kino:

Still: Příběh Michaela J. Foxe

Nejlepší filmy roku 2023 (podle mě)