Caminzind

No, tak to snad raději měli natočit pořádné scat porno s tou reportérkou, to by byl daleko větší odvaz. Hlavně za tu TOTÁLNÍ ZHOVADILOST v závěru musím zrušit i ty poslední dvě hvězdy, které jsem si chystal. Aby někdo natáčel smrt vlastní rodiny, tak to už je příliš i na mě (fanouška Hanekeho). To už by mi fakt bylo trilionkrát milejší sežrat hovno od toho mrtvého obžery z filmu Se7en. Přesto je to takový lepší odpad. 10-20%

Taková ta moderní konzumně nekorektní alegorická provokace, ze které se neposerete. Dva uřvaní rapující zmrdi na kriplkárách hrají na city svojí donkichotskou (a tudíž v důsledku i sisyfovskou) revoltou proti všem skutečným i neskutečným konvencím a odhalují přitom rozmanité morální zvratky tolik typické pro leckterou duševní spodinu bez ohledu na její sociální příslušnost. Zpracováním jde o jakéhosi křížence Forresta Gumpa s Davidem Lynchem.

Humorné asi stejně jako slovo humoresky, tj. trapné. Úplně z toho cítím takový ten máslový nebo pižmových zápach jak ze světnice něčí prababičky. Ale docela chápu, že si to někoho získá.

Tak to mě poser. Konec 19. století a takto nadupaný nářez. Copak na to asi říkal takový Masaryk? - "Tak to mě poserou. Jak že to dělají, pane Renault? No fakt mazec a psycho tohleto divadlo."

Inspirativní příběh se zajímavým, docela inteligentním scénářem. Při srovnání s realitou však silně zaostává svým černobílým uchopením postav. Svou jednostranností v morálním hodnocení, které je navíc postaveno často na pouhém resentimentu (silnější mi ubližuje, což je špatné, a proto já jsem ten dobrý), nenechává divákovi příliš prostoru k vlastní revizi a upírá mu svobodný názor. Takovýto moralismus stylem negace negace plodí pořád ty samé vášně, proto se nenechte zmást, když lůza obrátí směr. Pokud se divák při něčem podobném přistihne, znamená to, že podléhá manipulaci a film lze tak identifikovat jako nástroj propagandy. Myslete na to a buďte silní, ďábel číhá na každém rohu.

Spíše trapná komedie po zásluze oceněná trapnými komentáři na ČSFD. Nehodnotím, nemám v plánu to dokoukat.

Nevím proč, ale já tam toho Sofokla od začátku cítil. Každopádně, kdyby jej Villeneuvův hrdina četl, nemusel by se tento již omšelý mýtus promítnout i do jeho osudu. Takto navíc zůstává určitá pachuť účelovosti a prvoplánovosti, když jinak sympatický příběh vyústí do toho nejnepravděpodobnějšího a navýsost naivního finále. Incendies (oceněný nominací na Oscara za nejlepší cizojazyčný film) se netají velkými ambicemi. Oplývá velkými gesty a vášněmi jako z klasické literatury. Hněv. Křivda. Opovržení. Pomsta. Láska. Odpuštění... Hotový symfonický orchestr svíjející se v dionýsko-apolinských rozepřích pod taktovkou Richarda Wagnera. Magnifique! Bombastique! Ale hlavně jako vychytralý patetik se zde Denis Villeneuve předvedl. Do jaké míry je portrét blízkého východu relevantní, nechť posoudí jiní. Rád bych jenom podotknul, že snímek není nějakým hutným psychologickým dramatem, ani žádnou studií vztahů v arabském světě, ač se tak celou dobu tváří. Ve své podstatě je to pouhá detektivka na pozadí emotivního světa a rozechvělých zjitřených ran. Takhle film začíná a takhle taky končí, ačkoliv si nejsem jistý, do jaké míry šlo o záměr autora. Přes všechny výtky však musím hodnotit poměrně vysoko, a to z formálních důvodů (režie, kamera, střih, narace, skladba dějových linií, přes delší stopáž absence hluchých míst,...). Že je Villeneuve talentovaným tvůrcem, bylo ostatně mým vstupním předpokladem pro shlédnutí tohoto filmu.

Komorní detektivní hříčka s twinpeaksovsky antipsychotickou atmosférou a kamerou jako z červených střevíčků, postavená z větší části na mysticismu á la Stephen King. Hercům to spolu sekne a vyhoví si. Forma na obsahem. 63%

Blbí psi, měli jít snad po ní, jak jsem pochopil. Nebo to si ten Franěk čichal k pachové stopě z trenclí toho Francouze? Pár vteřin na to přišel záběr, který mi silně připomněl scénu z Predátora, když se od zbytku čety odtrhl ten indián s mačetou + zděšené ohlédnutí Arnieho. Na Capfits si cením kromě napětí i jisté rozhodnosti postav a akční přímočarosti. Nepřešlapuje tolik otravně kolem všeho jako například před pár dny shlédnutý Mother´s Day. Jinak jde o trendy exploitation z atraktivního prostředí ve stylu TURISTAS, se kterým ho krom zpracování pojí i námět. Hlavní role opět ženská.

Kdekdo tady pindá, že na dnešní dobu je Nosferatu nuda a tak. Mně naopak přijde zpracování tím spíše děsivější, že je tak předpotopní. Vždyť právě současné horrory využívají jako berličku nápodoby starých fotek či videozáznamů (ani netřeba jmenovat), a dohušťují si tak atmosféru. Kostýmy, masky, kulisy, hudba, stínohra jsou zde na jedničku. Teatrální herectví mi taky nevadí. Ale téma vampirismu mě nikdy neoslovilo.