Corpsegrinder

Heavenly Delusion řeší na japonce celkem netradiční otázky na svým způsobem moderní problémy, a to docela inteligentní a originální cestou, narozdíl od západní tvorby kde už toho mám plný zuby. Post-apo svět jako by vypadl z díla Cormaca McCarthyho (celou dobu jsem měl pocit že koukám na Cestu) a rozhodně se to nebojí bejt nemilosrdně krutý vůči postavám všeho věku. Proto mi ani tak nevadily občasný komediální vložky, ten humor se sice ne vždy hodil, ale funkčně vyvažuje tu vážnou stránku tak že se člověk necítí tak mizerně, i když ten mizernej pocit nakonec stejně převládá, zejména v osmým a posledním díle. Je škoda že první série nechá děj absolutně neuzavřenej a díky tomu neustálý prostřihy do dětskýho institutu vyzní jako ztráta času, i když zkušenější divák asi odhadne kam věci směřujou. Doufám že druhá řada nakonec vznikne protože nechat to takhle by bylo dost nešťastný.

Nejnáročnější prvek Dorohedoro je jeho šílený tempo, z obrazovky se na vás valí audiovizuální psycho tak rychle že nezkušenej anime divák z toho bude slintat už během druhýho dílu. Občas je vážně těžší sledovat co se vlastně děje, ale na druhou stranu díky tomu každej díl budí dojem delší stopáže, a to já rád. Mangu jsem nečetl ale nápaditost světa a postav je prostě super, v podstatě každejch pár minut se na obrazovce objeví něco originálního. Caiman i Nikaido jsou sympaťáci, bohužel hlavní duo totálně válcuje parta záporáků složená z celýho spektra magorů, a tvůrci si to určitě uvědomovali jelikož jsou často hlavní hrdinové v ději totálně upozaděný. Co zaujme asi nejvíc je docela odvážnej soundtrack kde se mísí drone a industrial s breakcore či lehčím popíkem, přesně ten typ doprovodu pro hudební labužníky co navíc perfektně vystihuje zašlost a podivnost toho světa. Těšim se na druhou řadu.

Nečekaná pecka a jedno z nejpozitivněji naladěnejch anime co jsem kdy viděl. Bylo příjemný sledovat jak se holka normálně zamiluje do kluka bez zbytečný vomáčky, umělýho dramatu a scénáristickýho kličkování, a vlastně i bez nějaký přeslazený a klišovitý romantiky. Dost tomu pomáhá fakt že Marin je extrémně sympatická a Gojo je perfektně zakřiknutej protipól kterej ovšem nespadá do kategorie neschopnýho ubožáka jak by ho jistě zobrazily západní média. Těch 12 dílů jsem se smál od začátku do konce a snesl bych jich na týhle úrovni klidně dalších 50, a ono by to klidně dál jet mohlo vzhledem ke krajně otevřenýmu konci, ale na druhou stranu je asi ideální v tom nejlepším přestat a nějak to nezkurvit. Po těch 5 hodinách si jsem koneckonců jistej že těmhle dvěma to nakonec stejně vyjde.

Amatéřina bez atmosféry, plná hroznejch herců a s nedotaženým nápadem. Hvězda za trochu tý krve.

Naprostá pecka a taky produkt svojí doby, takový anime se už dneska prostě moc nedělá. Tempo je šílený a dává málokdy vydechnout, není to ten typ díla co nějak do hloubky analyzuje každou postavu a to mi nevadí, tým je sympatickej od prvního dílu a od začátku do konce má co dělat. Děj se jednoznačně inspiroval akčníma týmovkama z 80s/90s typu Thunder in Paradise ale vše je tradičně zabaleno v japonským kabátku nadsázky a ujetý brutality. Hodně tomu dává i příjemná animace která těží z prostředí souostroví kolem Jihočínskýho moře, člověk tu azurovou vodu a sluníčko z obrazovky skoro cítí. No a samozřejmě nemůžu zapomenout na Revy kdy v porovnání s ní jsou moderní pokusy o drsnou ženskou hlavní postavu jen ubohý zmrveniny. Revy je sice nekompomisní stroj na zabíjení, ale nesnaží se být za každou cenu sympatická, má svoje chyby a né vždy vyhrává, což jí dělá o to uvěřitelnější a upřímnější. Jak jsem řekl, produkt svojí doby.

Posledních pár let je hrozně cool nadávat na Snydera a vše kolem něj, i když k tomu není důvod, stejně jako v tomhle případě. Rebel Moon je velkofilm jako ze starý školy, v tomhle případě míněno cca 20 let zpátky, jenže tehdy se lidi uměli pobavit i jednoduchým výplachem jako tohle, kdežto dnes jak to neni arthouse pecka tak je zle. Původně to bylo zamýšleno jako Star Wars spin-off, blíž má výsledek ovšem k Warhammeru 40K. K tomu drsnýmu, špinavýmu a celkem různorodýmu světu mi snad chybělo jen pořádný násilí, Rkovej rating by tomuhle hrozně pomohl, obzvlášt pod Snyderem kterej ho vždy uměl v mainstreamu použít kvalitně. Jedinou výhradu mám snad k obsazení hlavní role, tu herečku nemám rád nikde a na roli týhle jakože rádoby drsný ranařky s vojenskou historií se prostě nehodí. Co mě však zaujalo nejvíc byla hudba, už dlouho se mi nestalo že bych si soundtrack áčkovýho filmu chtěl poslechnout samostatně. Těšim se na druhou část.

Podprůměrná variace na zabijáka ve stěnách, nezajímavý ve všech směrech snad až na pár vteřin slušnýho gore. Julii Benz mám rád ale do týhle role se prostě absolutně nehodila (měla si prohodit roli s Danielle Harris a bylo by to ok). A jako bonus votravný dítě s nímž se pojí i debilní konec. Pryč s tim.

Klasická korejská kriminálka o zkorumpovanejch fízlech a politicích kde v podstatě neexistuje kladná postava, jen víc či míň zlý zmrdečci. Samotný přeskakování hlavní postavy z jedný strany na druhou by nebylo moc záživný ale naštěstí má film pár akčnějších scén co člověka trošku proberou z toho konverzačního pekla. Pomáhá i trefný obsazení postav kdy zejména starosta a prokurátor jsou perfektní. Osobně mi moc nesedl závěr, ano sice se v tom pohřebním ústavu zmasakrujou slušně ale je to takovej línej a nedotaženej konec kdy se dvě hodiny něco buduje aby scénář nakonec řekl "a pak se všichni pozabíjeli". Po takový stopáži čekám lepší odměnu. I tak slušný.

Hezky natočeno, dobře zahráno, zvuková stránka filmu naprostá špička, ale ten obsah si mě prostě nezískal. Ta snaha točit obyčejný věci neobyčejně mi v tomhle případě přišla jako až moc průhledný pozérství což se přímo odráží na tom proč jsou z toho filmu všichni tak udělaný. Kdyby to byl svižnej krátkometrážní film tak bych určitě šel vejš, ale při skoro dvou hodinách je tahle haluz o dvou postavách vážně utrpení. Možná kdyby ke konci Eggers přitlačil na tu hororovou pilu trochu víc tak z toho mohlo bejt něco zajímavějšího, zejména když se úplně nabízela lovecraftí tématika. Velká škoda.

V úvodu se ještě zdá že to bude možná aspoň průměrnej vánoční slasher, pak ovšem přijde celkem zásadní zvrat v ději a stává se z toho naprosto katastrofickej slepenec žánrů. Ta "komediální" stránka filmu je zoufale trapná, tý hororový si užijem tak maximálně 10 minut a k tý pohádkový alternativní realitě vážně nemám co dodat. Drtivá většina stopáže je přehlídka strašnýho herectví (Justin Long opět nezklamal) a film je pravděpodobně rekordman na počet teplých postav v jednom celovečeráku. Maska vraha je ok ale to už nic nezachrání, obzvlášť když se tu moc nepředvede. Navíc jsem se nemohl zbavit dojmu že to je vzhledově docela hnusný takovým tim laciným stylem americkejch vánočních filmů pro televizi. Nenapadá mě nic za co bych tomu měl dát aspoň hvězdu z milosti takže nezbývá než se utřít a spláchnout tuhle sračku navždy.