Dadel

Jsem Jackovo šťastné srdíčko. Další film, který změnil můj život. Brilantně vystavěné varování před konzumní společností, a nadto výborný a vtipný film. Jako by mi mluvili z duše. Všichni jsme jen cvičené opice, otroci televizní obrazovky.

Nebijte mě, ale považuji to za nejhorší Kubrickův film. Vůbec jsem nepociťoval tíseň a ohrožení, přišlo mi to stejně mdlé jako ten dvojdílný televizní film. Jediná dobrá scéna byla, jak Jack s pálkou načapal svou ženu u psacího stroje. Dodatek: Po druhém shlédnutí to bylo mnohem lepší, a zvyšuji hodnocení o jednu hvězdičku:)

Dokonalé harmonické splynutí formální i materiální stránky tj. hrátky s kamerou, roztomilá hudba, okouzlující herci na straně jedné a podmanivý příběh infikující diváky dobrou náladou a chutí do života a další drobná potěšení na straně druhé. Ještě nikdy mi film neudělal takovou radost. Stačí shlédnout Amelii, a jsem vysmátej do konce večera:-)

Dnes už není příliš zvykem natáčet horory bez jediného speciálního efektu, postavené pouze na tíživé, postupně gradované atmosféře strachu, úzkosti a ohrožení. A pokud ano, pak pouze pod taktovkou „exotického“ režiséra, nezkaženého hollywoodským pohledem na věc. Po M.Nightu Shyamalanovi ( Šestý smysl ) tak přichází Španěl Alejandro Amenábar se svou elegantní variací na strašidelný dům. Skromnému hereckému obsazení jednoznačně dominuje Nicole Kidman, jejíž Grace je dokonalou negací kurtizány Satine z Moulin Rouge. Milující matka a pravověrná katolička vyzařuje odhodlání porvat se s osudem, ovšem brzy vytušíme její vnitřní nejistotu a jedno strašlivé tajemství. Pokud vás nechávají chladnými všelijaké digitální zrůdičky a chcete se v kině opravdu bát, pak jsou Ti druzí filmem pro vás. Až se budete vracet potemnělým parkem domů, budete mít o čem přemýšlet.

130 minut koncentrované nudy. Usínal jsem dokonce i u válečných scén, které jsou stejně jako zbytek filmu naprosto nenápaditě zrežírované. A to nemluvím o tom nechutně sentimentálním konci. Jděte radši na Kód Navajo, pobavíte se stokrát víc.

Dle mého nejlepší český film co znám. Nejde jen o skvělé hlášky, ty se dají najít i v jiných filmech, ale to závěrečné vystřízlivění s příjezdem okupačních vojsk, a nastoupivší smutek a beznaděj mě dojímá jako málokdy.

Film mého dětství. První film, který jsem měl na videu, a viděl jsem ho tolikrát, že ho znám nazpaměť. Dodnes s nostalgií vzpomínám na nádherný dojemný příběh a uchvacující výpravu, které dokázaly, že jsem nemohl odtrhnout zrak od obrazovky. Nesmím zapomenout na chytrý příběh, který je vlastně důmyslnou alegorií na přílišnou racionalizaci moderního života, ztrátu dětských snů a pout s dětstvím. Petersen už nikdy ani zdaleka nic tak krásného nenatočil. A abych rozsoudil zde probíhající hádky - JE to lepší než LOTR!:-)

Jediná pohádka, u které jsem jako dítě trnul strachy:-)

Překvapivě výborné drama s všudypřítomným psychedelickým oparem

Když si uvědomíte, že k tomu napsal scénář Svěrák, tak se neubráníte lehkému zklamání