ma883

Po delší době zase jedno sci-fi k přemýšlení. Chvílemi vyvolává pocit sledování Vesmírné odysey. Bezprostředně po shlédnutí, jsem stále nevěděla, zda to bylo dobré či hloupé. Koncert pro jednoho herce může mít totiž jen dvě podoby. Buď vás okouzlí, nebo už ho nikdy nechcete vidět. Abych pravdu řekla, ani s týdenním odstupem stále nevím. Ale jedno vím jistě. Asi po dvou dnech po shlédnutí mi začaly myšlenky létat kolem hlavního hrdiny, příběhu a celkové atmosféry a musela jsem proti své vůli konstatovat, že ve mně Měsíc zanechal hluboké pocity, což se mnohdy i pětihvězdičkovým filmům nepodařilo.

Princezna je ošklivá jak noc, ale výborně hraje klackovitého Heinricha. Velice hezká pohádka, jejíž kouzlo nespočívá v lidovosti, poetičnosti či pompéznosti, ale v obyčejných projevech citů.

Obsah tohoto snímku je chybný, vztahuje se ke snímku z roku 2002. Tento film pojednává o mladičké studentce Daisy (Claire Danes), která je silně ovlivněna sugestivními představami, které v ní vyvolaly zážitky její babičky z 2. světové války a z koncentračních táborů.

Planeta Krull je dnes pro většinu zapomenutým filmem, který osciluje mezi žánry sci-fi (pevnost netvora je vlastně kosmickou lodí z jiné planety) a fantasy (objevují se mýtické bytosti jako kyklop, věštec či ohniví koně). Já na něj však nikdy nezapomenu, protože mi v hlavě nikdy nepřestanou znít epické tóny ústřední melodie. Jedním z nejkrásnějších sountracků všech dob se dle mého pyšní právě tento snímek, který se v žádném případě nemůže zvát evergreenem. Pro mě jím však je a navždy bude. Vzpomínám, jak jsem v dětství nechápala, proč se ta krásná rudovlasá princezna Lyssa zamilovala do toho zarostlého Colwyna, který vůbec nevypadá jako princ. My byli zvyklí na vymydlené a oholené prince typu Pavel Trávníček a Colwyn takový vůbec není. Až dnes dokáži ocenit kouzlo poststředověké neuhlazenosti a tím objevuji na Planětě Krull neustále něco nového. Vždy mě ohromovaly i prvky spojené s netvorem, které ve mně vyvolávaly až hororové mrazení. Vzpomínáte na prodlužující se vražedné prsty, na zabijáky, jejichž mrtvé útroby se vsají do půdy jako klubko hadů, nebo na sklovitého pavouka v sídle černé vdovy? To vše ve mně zanechalo hluboké dojmy. Film je od začátku do konce výborný a nezkazí to ani pár trapně vtipných scén a naivních dialogů.

Mám teorii! Film, který se objeví v nějaké parodii, nemůže být vyloženě špatný. Parodování hlouposti je jako chodit s dřívím do lesa. Čím déle je film parodován v nějakém jiném filmu, tím musí být zákonitě lepší. A Top Gun má hned celovečerák. To mluví za vše.

S tímto seriálem jsem vyrůstala a přes mnohé nedostatky, které dnes vidím, jsme ho tenkrát všechny zbožňovaly. Je pravda, že dnes by ve mě mnohdy naivní a mravoučné díly vyvolávaly dávicí reflex. Už bych to sledovala pouze z nostalgie, abych si připomněla své zapomenuté idoly, ale přesto na Beverly nemohu zapomenout jako na průlomový seriál po revoluci. Já šla na základní školu a světe div se, místo Bolka a Lolka a Jen počkej, zajíci! se mými novými hrdiny stali středoškoláci z Beverly Hills. Měli na sobě úžasné oblečení, zatímco my byli jako z 80. let. Měli ve škole skříňky, zatímco my měli šatnáře s klíčemi od klecí. A neustále chodili na úžasné večírky a školní plesy, které my jsme nikdy neměli. Bylo to zkrátka něco nového a já to sledovala s úžasem ve tváři. Na svou dobu to byl nepřekonatelný seriál pro mladé a neklidné.

Obtížné hodnocení! Dobré nebo špatné? Dráždivé nebo trapné? Originální nebo překombinované? Sama nevím. Film skončil a kde nic, tu nic. Ticho po pěšině. Connery hrál chvílemi extrémně špatně. Zajímavé snad jen bylo, když ho vyvolená provrtávala elektrizujícíma očima. Ale také žádná sláva. Hudebně je to katastrofa. Přesto nemohu jinak a musím hodnotit, neboť jsem to fascinovaně zhlédla celé.

Název jako pro nějaké špatné fantasy, skrývá akční podívanou s prvky sci-fi a road movie. "Rock" tentokrát v nepříliš okouzlující roli kupodivu okouzluje více než jindy. Ve spolupráci s dětmi mu to zkrátka stále sluší. Děj je jednoduchý a nijak zvlášť objevný, ale přesto dokáže pobavit. U některých scén mě napadalo, že jsem něco podobného už viděla (např. v Galaxy Questu), ale pak jsem se smířila s tím, že tenhle film je prostě obyčejná oddechovka a užila jsem si zbytek.

Teenagerský film na téma slavné Shakespeaerovy tragédie o lásce mezi nesourodou dvojicí, tentokrát mezi hokejistou a krasobruslařkou. Předloha sama je natolik dobrá, že se dá naroubovat prakticky na cokoliv. Pokud navíc necháte dobrý konec, který by v romantickém filmu měl být, výsledek se dostaví. Jako televizní snímek je film celkem zdařilý.

Tento film bývá často podhodnocován a nazýván propadákem. Pro mě je to nádherné dobrodružství, které mě vrací zpět do dětství. Pamatuji si, jak mě okouzlovala barevná země Nezemě, i když já ji v době svého dětství znala jako zem Snů. A tou pro mě také dodnes je. Barevné mořské panny, krátkovlasá Julia Roberts, Robin Williams v zelených punčochách a s vrabčím hnízdem na hlavě, to vše na mě stále působí. A nejvíc zbožňuji okamžik, kdy Petr Pan promění jídlo. Pamatujete si na tu duhovou kaši a modré koláče. Strašně moc jsem to jídlo chtěla ochutnat. Příběh o Petru Panovi u nás nebyl žádnou klasikou jako v anglosaských zemích, a proto ve mně nemohl vyvolat špatné pocity. Nádherná hudba - místy dojemná a místy hravá - umocňuje celkový zážitek pohádkové oddychovky. Navíc jsem v dětství pochytila pár neškodných a originálních nadávek typu trubičko prdlavá. Film ve mně z dětství zanechal takové dojmy, že i dnes si ho znovu a znovu ráda vychutnám. Já zkrátka nechci vyrůst! Chci zůstat malá a bavit se!