castor

Stále častěji se u mě objevuje pocit, že si tvůrci v mnohém ukousli moc velké sousto. Úterní sezení s elitním vojákem z povolání Igorem začne tím, co ho zobrazuje: dotáhne presovač, protože káva mu u Marka prostě nechutná. Už méně arogantní se pak rozpovídá o synovi a jeho uzavřenosti k okolí a odtajní Markovi, koho o den dřív potkal. Vzpomíná rovněž na svou matku i bezcitného otce, u kterého bude zřejmě v mnohém zakopaný pes.

Pondělky patří přitažlivé zrzce. Přiznala, že svého terapeuta miluje. Minule otočila, že se bude vdávat. Teď těžce rozdýchává, když jí Marek oznámí, že by možná měla uvažovat nad jiným terapeutem, protože má pocit, že ji nikam neposouvá. Chápu, že psychoterapie má různé fáze, mezi které patří i vzdor pacienta, přijde mi ovšem, že na Marka všichni jen ječí a útočí. Zároveň se obávám, že stačilo dvakrát nebo třikrát definovat, že je Sandra nestabilní, ale pak už by to chtělo držet se nějaké jasné (jedné) linie, jinak je celá její terapie pro diváka „nesrozumitelná“.

Není lepší nápad, než jít s obálkou plnou peněz okukovat na pláž zadek Rose Byrne. Navíc se naháněč do erotického klubu a příležitostný poslíček Jimmy krapet spletl. Mladí pouliční chmatáci si tak přišli na 10 tisíc dolarů, které Jimmy potřebuje nějak splašit – ideálně (nevydařenou) loupeží. Prachy totiž patřily místnímu gangsterovi, jehož pohůnkovi (šachistovi i scrabblistovi) navíc Jimmy nevrátí luxusní fáro. Ano, Guy Ritchie nebo Pulp Fiction jsou cítit, přesto na to šli u protinožců po svém a od podlahy. Two Hands se v Austrálii staly hitem roku, pobavily diváky i oslovily kritiky, lákají na solidní drive i zajímavý kolorit postav. I když většina z nich kladných rozhodně není, jde spíš o ťulpase na scestí, kteří se snaží chytit svoji příležitost, která se už nemusí opakovat. Výsledek je milý i vtipný, svižně ubíhá a především byl průlomovou rolí pro talentovaného Heathe Ledgera, který dostal příležitost prokázat svou všestrannost a zasloužil si vstupenku do Hollywoodu, kde se vyhýbal škatulce krasavce a postupně si vybíral zatraceně zajímavé role.

Pátek a Dita. Psychoterapeut hodnotí problémy s manželkou. Navíc s nevěrnou manželkou. Dita naťukne i impulzivní Sandru, která Marka miluje. On pochybnosti odmítá. Proberou spolu i Markovu minulost. Karel Roden neselhává. Je velmi osobitý a kdykoliv krčí čelo, přivře oči nebo předloží trefnou připomínku, divák mu jeho roli věří.

Geislerová a Hofmann jsou zpět. Ona není jízlivá, a dokonce přišla včas, on je překvapivě jak beránek. Co se událo? Údajně si promluvili, on přestal naléhat, ona připustila, že by si dítě mohla nechat a najednou jsou jak zamilovaní puberťáci. Zajímavý veletoč. Uvidíme, jaký vývoj tohle bude mít. Navíc poté, co se na Markově pohovce stane něco neočekávaného. V druhé části epizody znovu uvidíme Markovu manželku Kláru Melíškovou a ta spustí nečekaně ostrou palbu.

Předtím než režisér Mike P. Nelson představil jakousi novou verzi původní ulítlé šestidílné série Wrong Turn, tak nás vzal do budoucnosti, ve které nemá nikdo na růžích ustláno. Ostatně nikdo nečekal už to, co se odehrálo. Ti šťastnější zemřeli okamžitě. Ostatní, imunní vůči černému jedu, se museli rozhodnout. Protože pokud chtěli přežít, museli zapomenout na svůj předchozí způsob života a stát se divochy nové (morálně chatrné) doby. V té se snaží zorientovat i manželský pár, který k sobě hledá znovu cestu. Ačkoliv nás výsledek nevezme nikam, kde jsme ještě nebyli, tak to celkově nechutná úplně špatně. Někteří členové maskovaných krvežíznivých gangů jsou solidně ulítlí, pár scén stojí za pozornost, i když na dřeň tvůrci prakticky nejdou (třeba v případě toho, že ženy mají cenu zlata). Taková dietní anarchie.

Značně rozrušený ze sebe vysype pár duchovních pasáží a z „vlastní vůle“ (i kvůli hlasům v hlavě) si ve veřejné knihovně kdesi ve státě Connecticut léta páně 1990 usekne v zápěstí ruku. Úvodní scéna šestidílného seriálu Bludné kruhy plného zmaru, neštěstí a hlubokých traumat. Až v posledních letech doceněný herec Mark Ruffalo přesvědčivě uchopil rozdílné bratry: pečujícího Dominicka i jeho obtloustlé schizofrenní dvojče Thomase. Jakmile dotočil první scény, měl pauzu, během níž se snažil přibrat na váze. Podařilo se. Obdivuhodná dvojrole. Bolestivý „protest“ druhého jmenovaného se odehraje tři roky od doby, kdy si jejich máma nahmatala v prsu bulku, a vzápětí se dozvěděla, že rakovina metastázovala. Každý se nejen s touhle ztrátou vyrovnává po svém. A zdaleka nebude jedinou ztrátou. Vracíme se i do jejich (neméně složitého) dětství a dospívání. Tvůrci ukazují nehezké stránky rodiny, zdůrazňují detaily, které neměly opustit zdi domova. Knižní předlohu tvůrci zhutnili z 900 stran, výsledek platí za tzv. misery porn, tedy dílo, ve kterém se hrdinům dějí za každou cenu pouze špatné věci. Je to nesmírně soudržné a poutavé. Houstnoucí zoufalost a pochmurná nálada provází hrdiny na každém kroku. Režisér Derek Cianfrance oslnil i naštval už svým syrovým a odtažitým debutem Blue Valentine. „Naštval“ proto, že to zdaleka nebyl stravitelný film, na druhou stranu oceňme, že si šel svou vlastní cestou, a stejně jako v druhém dítku (Za borovicovým hájem) ukázal svůj cit pro pohlcující atmosféru. Láska vyrůstá z odpuštění. Co se bortí, je třeba opravit. Výborný Ruffalo, výborné finále.

Posudek, ve kterém má jasně zaznít, že nadějná gymnastka netrpí sebevražednými sklony, ještě celý úplně nevznikl. A to se mladé Lindě ztvárněné Michaelou Doubravovou nelíbí. Nejen fyzicky zraněná dívka mění náladu jak počasí, na Marka se nebojí štěknout, po dobře mířené otázce se kvapem rozsype a znejistí. Psycholog má celou dobu pocit, že mu dívka něco tají. Přijde i prostor pro Markovu manželku Kláru Melíškovou, která jeho „praxi“ nesnáší a evidentně brzy v celé sérii sehraje důležitou roli.

Lukáš Hejlík je zpět, ač přijít už nechtěl. Ale je úterý a tohle egoistické hovádko se na sezení dostavilo. O otci mluvit nechce, problémy s manželkou ale košatě popíše. Pod drsnou slupkou frajírka a k sobě i k druhým přísného vojáka vidí Marek hodně práce. Na druhou stranu: chápu, že psychoterapie má různé fáze, mezi které patří i vzdor pacienta, přijde mi ovšem, že zatím na Marka všichni jen ječí a útočí.

Pondělky patří Sandře. Atraktivní zrzka s tváří Táni Pauhofové. Impulzivní, přímá, nevyrovnaná. Přiznala, že svého terapeuta miluje. Minule mě tolik nebrala, ovšem tentokrát hned na začátku sezení pronese, že se bude vdávat. Provokativním vystupováním žádá o pozornost, ve skutečnosti volá o pomoc. Tahle pondělní linie bude zřejmě ještě zajímavá.