TommyLeeJape

Střídání žánrů není až tak skvělá věc, jak se na první pohled může zdát (jo, zní to cool). V tomhle filmu mě to spíš štvalo. Na druhou stranu, sledovat některé z náboženských fanatiků jak ve filmu střílejí ze samopalů (zejména ženy v menopauze) bylo vážně zábavné. Myslím, že jde jasně vidět, o co se K. Smith pokusil, bohužel to tak úplně nefunguje (alespoň pro mě ne).

No teda! Netuším jestli se jedná o originální myšlenku nebo jestli to scénárista jen od někoho obšlehnul, každopádně mě La Cara Oculta nenudila ani vteřinu (hlavně tedy druhá polovina). Film je postaven na hodně jednoduché, ale o to nečekanější pointě, která je nám skvělým způsobem odhalena zhruba v půlce. Andrés Baiz si s daným tématem navíc poradil docela snesitelně, skoro bych řekl až noblesně. Kdyby to režíroval nějaký "odvážnější" režisér, nejspíše bychom dostali mnohem nekompromisnější ukázku toho, jak se dá zneužít situace, víte-li o přítelově ex/zmizelé přítelkyni aka Big Brotherovi, což by nakonec pravděpodobně vedlo k exploitační kráječce/sekačce/bodačce. Jo a mimochodem, určitě se nejedná o horor! Jediné co mě trošičku vystrašilo, bylo odhalení Fabien. Tak krásná tvářička a tak malá jablíčka (No a co, že? Já vím!).

Je smutné, že když dělají lidé ve filmu dobré skutky, mluvíme v dnešní době hned o pohádce. To jsem si říkal během filmu. Pak jsem se ale dostal k jeho závěru a hned jsem pochopil proč je tady to slovo tolikrát omíláno. Jo, ten brutální happy end je skutečně pohádkový. Těším se na další setkání s Vaší tvorbou pane Kaurismäki.

Ze začátku trošičku zklamání, ale naštěstí má seriál vzestupnou tendenci. Kanclu ani Extras se to zdaleka nevyrovná, nicméně Rickyho rukopis je z Warwickových úst cítit na míle daleko, a právě díky němu je Life's Too Short pořád nadprůměrná zábava, ne však pro každého. Konfrontace Gervaise s Johnnym Deppem je naprosto geniální, stejně jako pokusy o komedii v podání Liama Neesona. Kdybych neznal Davida Brenta a Andyho Millmana, asi bych dal i pátou hvězdu, takhle jsou to slušné čtyři.

Scénáristé v USA mají velmi, velmi snadný přístup k drogám, protože takhle nesmyslně máslový scénář bych čekal možná tak v reklamě na máslovou Heru. Myslel jsem si, že mám stupiditu za velkou louží zmapovanou celkem komplexně, nemám! Kdyby tam nehrála Olivia Wilde prostitutku nejspíš bych to nedokoukal a určitě bych nedal dvě máslové hvězdy.

Jelikož se právě nacházíme v době, kdy v našem milovaném státě klesá porodnost, jsem rád, že nebyl film o Kevinovi nějak výrazně medializován. Přeci jenom se dá chápat jako jistá forma antikoncepce, a mi samozřejmě nechceme, aby budoucí maminky běželi na potratovou kliniku kdykoli se jim na ultrazvuku ukáže pindík. Ve zkratce se jedná o příběh ženy, které zničí život syn, jehož dětská verze (ten menši fracek) se nápadně podobá satanskému dítěti z filmu The Omen. O podobném spratkovi se většinou natočí horor, zde dostáváme drama, retrospektivně odhalující rodinou tragédii. Nečetl jsem předlohu, takže nevím jestli z toho šlo vymáčknout víc, každopádně mě trošku mrzelo, že nedostala více prostoru lukostřelba v tělocvičně školy. Tak či tak, pro mě je to spíše průměr. Tilda byla super.

Když jsem film viděl poprvé v kině tak jsem vůbec nevěděl do čeho jdu a totálně mě to odrovnalo. Poté jsem si přečetl knihu, která mě hodně bavila i když to nebylo úplně ono, logicky protože jsem věděl kdo koho znásilní do zadku a kdo si krátí volný čas zabíjením. Nakonec jsem si pustil švédskou verzi a nevím proč, ale ani jsem ji nedokoukal. Z velké části to asi bylo způsobeno tím, že jsem si zvykl na Lisabeth takovou jak ji ztvárnila Rooney, na Mikaela v podání Daniela Craiga a na Christophera Plummera jako Henrika Vangera. Scénář od Stevena Zailliana se až na výjimky (ono by to jinak bylo o hodinku delší) drží knižní předlohy což mě taky moc potěšilo. Fincher opět nezklamal.

Začíná to jako francouzské Taxi (úvodní scéna), potom ovšem přeskočíte někam kde se dá očekávat klasické citové vydírání. Naštěstí si ale Francie nebere žádný příklad z americké "ubrečené" tvorby a namísto toho citlivé momenty přeměňuje na momenty, během kterých se od srdce zasmějete. Hlavní hrdinové jsou tak odlišní jako je rozdílný poštovní holub od emailové zprávy a přesně díky tomu film u diváka vyhrává na celé čáře. Pro mě jasný důkaz toho že francouzské filmy jsou srovnatelné nebo možná i lepší než současná americká kinematografie. Trošku se bojím, že si toho někdo v USA všimne a natočí "rýmejk" ve kterém se objeví humor podobný tomu, jaký obsahuje vtipná kaše, kterou snídá Adam Sendler s Benem Stillerem.

Předělávka Rockyho pro publikum nového milénia.

Mám sice proti celé sérii trošičku odpor, ale tenhle díl mě párkrát solidně polekal. Určitě jeden z těch lepších hororů co jsem za poslední dobu viděl, i když je to teda pořád skoro to samé dokola. Jedna změna tam ale je aneb: Co může být strašidelnější než malé holčičky s černými vlásky, které si povídají s ďáblem a v noci se vám potulují po domě?