RonaMidu

to už by muselo být,abych takovým seriálem pohrdla...bohužel jsem viděla jen poslední díl,ale stál za to,takový Byl jednou jeden život v bleděmodrém :-)

tenhle pořad je pro mě poněkud sporný,dotyční o svých 13.komnatách sice s největší pravděpodobností mluví dobrovolně,překoná(vá)ní životních překážek určitě jako příklad pomůže mnoha lidem v jejich životě,ale představa,že kromě běžných diváků slintají u obrazovek taky milovníci bulváru,aby se pokochali neštěstím a problémy jiných,ta mě nadšením nenaplňuje...spíš naopak,tak jen za tři

na manéži je vidět,jak někdy čas mění (můj) pohled na některý druh humoru...nemůžu jako da.silva říct,že by v osmdesátých letech pro mne byl pořad netrpělivě očekávanou událostí,ale dobře si pamatuju,jak jsem se u něj nasmála...je mi skoro líto,že teď se občas až útrpně kousnu do rtu,když náhodou - nevyhledávám - na některý kus narazím (škoda,že POMO byl v dobách plenek Manéže ještě školáček a já neměla internet,asi bych bodovala o hodně víc)...a nebooooo...možná ztrácím smysl pro humor?! :-)

pro mě ten film neměl skoro chybu,splnil nadmíru očekávání,které jsem měla při zakoupení lístku,slyšela jsem o něm totiž všelijaké nelichotivé zvěsti (které korespondujou s místním hodnocením,jak vidím)...ale k mojí radosti tam byl taky humor do té neutěšené doby,a ten vykulený ruský voják mi přišel zahraný skvěle,prostě se mi to moc líbilo

někdy člověk dělá nerozumné věcl,třeba kouká na Českého slavíka...no,nic nového,pořád stejně písnička :-) .....ale ani mě moc nemrzí, že jsem si to pustila,mrzelo mě spíš to,že objev roku nevyhrála Lenny

taková klidná nedělní pohádka,mám ráda,když se vyznám v postavách - jako že jich není moc...i ta Yvetta dneska byla taková celkem klidná,zvlášť,když si osmažila ruce,to já bych myslím vřískala daleko víc :-)

jako vždycky pěkně zašmodrchaný případ,rozuzlený až na opravdickém konci filmu,a hezký foxík ...dobře se u toho zapomíná na bolest nohy :-)

teď jsem dokoukala - název jako nějaký čajíček,ale chuť kafe,smrťáka....příliš moc silných okamžiků na to,abych je vypisovala jednotlivě

pro dnešek jsem asi přebrala filmů,takže napoprvé Vendeta nezaujala tak,jak jsem čekala,přišlo mi to takové "upocené"....jen mě donutila přemýšlet o tom,jestli se dokáže probudit v každém člověku zvíře,toužící pomstít se...a doufám,že nebudu mít nikdy příležitost poznat to na vlastní kůži

konec byl takový pohádkový,zlo bylo potrestáno a ti dva,jestli neumřeli,žili spolu v chaloupce šťastně do smrti,což není moje oblíbené,já radši otevřené konce.....ale přesto se mi to líbilo,protože mě autoři celou dobu udržovali ve zmateném stavu,aniž jsem požila :-)