Ezis

Jestli tohle je průměr prvorepublikové filmové tvorby, tak bych na ni koukala klidně pořád :-) První polovina byla prostě výborná. Spousta drobných vtípků, Truda Grosslichtová byla na meziválečnou herečku neobyčejně civilní a Oldřich Nový u mě stoupl v ceně, protože jsem ho doteď považovala za salónního milovníka - a tady úžasně uvěřitelně zahrál zločince! Druhá polovina už nebyla tak dobře vyprávěná, občas jsem se nechytala, a závěr mě zklamal. Ne že bych měla něco proti tomu, aby hlavní hrdinka skončila šťastně provdána, ale jednak mě mrzelo, že její studia přišla úplně vniveč a jednak jsem asi příliš zvyklá na hollywoodské filmy, kde takováhle profesionální výzva (oblíbená americká "challenge") vždycky nakonec skončí úspěchem. Nemám ráda, když se pár ke šťastnému konci dopracuje podfukem. Závěr je prostě poplatný své době, ale to filmu nepřekáží v tom, aby byl zdařilý a milý. Kdo chcete zkusit nějaký pohodový prvorepublikový film, rozhodně doporučuji.

... aneb Jak dokonale natočit jednu ze slabších Agátiných knih :-)

Už dlouho se nestalo, že bych z nějakého filmu měla tak rozporuplné dojmy. Kdyby se nejednalo o Agathu Christie a Poirota, byl by to film naprosto výborný. Souhlasím se všemi pochvalnými komentáři, které tu jsou. Ale... velké Ale. Ono se o Agathu Christie a Poirota jedná, a seriál se předtím dvacet let držel úplně jiného stylu. Drsné scény se sebevraždou a ukamenováním podle mě k Poirotovi prostě nepatří - pokud se Agatha zmínila o nějaké takové události, tak vždycky jen stručně, v náznaku. A rozhovory o spravedlnosti sice byly zajímavé, jenže jsem je nebyla schopná brát vážně. I když byly výborně natočené i zahrané, celou dobu jsem měla spíš pocit nějaké frašky. Později mně došlo, proč. Agatha totiž psala lehké knihy čistě pro zábavu a potrápení mozku, a podle mě si byla naprosto vědoma toho, že děj, který vyplodila, je poněkud absurdní, nereálný a nerealizovatelný. A teď ho někdo vzal a udělal z něj podklad pro vážný, temný film s úvahami o morálce, zodpovědnosti, zločinu a trestu... ale málo platné, lehkost a nereálnost původní předlohy místy prosvítá. Dá se to asi přirovnat k situaci, kdy by někdo scénu od Monty Pythonů vzal smrtelně vážně a zinscenoval ji jako Shakespearovu tragédii. Obojí je výborné, ale úplně odlišné, a spojit to podle mě nelze.

Tenhle film bych doporučila bollywoodským začátečníkům. Je bollywoodský v tom smyslu, jaký tady popsali ostatní uživatelé, ale na rozdíl od některých filmů, které se někdy doporučují "pro začátek s Bollywoodem", jako třeba Kabhi Khushi Kabhie Gham, obsahuje menší množství klišé a patosu. Takže výsledek: úžasně optimistický a zábavný film, ideální pro zlepšení nálady. Shahid a Rani jsou sympatický a uvěřitelný pár, a Rani navíc předvedla skvělý komediální talent. Je to jediný bollywoodský film, který jsem viděla už asi desetkrát. To šarka: scénárista nebyl zhulenej, jen měl fantazii.

Proč Prima obsazuje Predraga Bjelace vedle nesympatických blbců? Aby víc vyniklo, jak je sexy? --- Postavy říkají "zmrdat" i tam, kde většina lidí řekne "posrat", aby to bylo jó hodně šokující. A Ernest to říká s takovým gustem, jako by mu bylo čtrnáct a maminka mu právě zakázala mluvit sprostě. Na chlapa, co mu má být kolem pětadvaceti, to působilo nepřirozeně. Bjelacova postava super. Akorát jsem si myslela, že bych se na Predraga Bjelace dokázala dívat úplně ve všem. Tak se ukázalo, že v seriálu s tak protivným parťákem nevydržím koukat ani na Predraga Bjelace. Koncept a grafické vložky super.

Potěšilo mě, že jsem objevila pohádku s rokem vzniku začínajícím na číslo 2, které nemám co vytknout, a to nadšení mně celkem vydrželo až do konce. Pohádka má důležité poselství a podává ho dětem jasně a srozumitelně, ale přitom ne otravně. Jakub Prachař tu nepodal nějak oslnivý výkon, ale rozhodně také ne špatný, děj měl tempo tak akorát a donutil člověka přemýšlet, hudba byla pěkná, divák se dočkal spousty zajímavých a vtipných drobností, a o výborném Václavu Postráneckém ani nemluvím. Příjemně mě překvapila i Andrea Elsnerová v roli Štěstí - je to mnohem éteričtější postava, než jaké jsem ji zatím viděla hrát, ale byla skvělá. Opravdu pohádce nemám co vytknout - jen snad příliš moderní vystupování Mariky Šoposké a absenci pohádkové atmosféry, jak tu píše uživatel honz. Nevím, čím to je, ale Boháč a chudák na mě působil jako televizní film slušné kvality, ne jako pěkná pohádka. Snad že chyběla chemie a romantika mezi hlavními postavami. Nebo to bylo nedostatkem zkušeností s tím, jak pohádkovou atmosféru vytvořit s digitální kamerou. Nebo že scény s Jiřinou Bohdalovou v roli Bídy působily mnohem hororověji než zbytek pohádky, jako kdyby tam byly vlepené z jiného filmu. Ale i tak se jedná o jednu z nejlepších televizních pohádek po roce 2003.

Americký seriál v New Yorku o New Yorku, ale herci v hlavních rolích jsou Kanaďani :-) Je to humorné detektivní krimi, takže pokud máte rádi detektivky a jste unavení, nemocní nebo smutní, je tenhle seriál právě pro vás. Na britské detektivky nebo na kanadské Murdoch Mysteries sice nemá: případy většinou rozvíjí podobným způsobem, a věren americké tradici, má pocit, že detektivní případy na seriál nestačí - musí je protkávat lidskými vztahy a psychologií. Což mně třeba u seriálu "Monk" hodně vadilo. Ale u "Castlea" jsem to snesla - skoro všechno totiž bere lehce, s nadhledem a humorem. Podobně jako hlavní hrdina, který ve všem vidí napínavý příběh a neváhá ho hned všem vyprávět, což někdy vede k vyřešení případu, jindy to jen ostatním leze na nervy. Třeba příběh o útoku zombie. "Ty fakt věříš na zombíky?" "Ne. Věřím na provokování Beckettový." Vztah hlavních hrdinů v kostce :-) Jediná věc, která mně na tomhle seriálu opravdu vadí, je, že Castle postupně přestane být neskutečně praštěná, sebevědomá, drzá, nápaditá, neoddiskutovatelně hlavní postava a spíše řeší problémy žen kolem sebe. Pro stanici ABC, která tento seriál produkuje, je to prý typické, protože ji sledují spíše ženy. Škoda. Ale jak jsem psala, je to jediná věc, která mně vadí. Jinak je to seriál příjemný a vtipný, který mohu doporučit. Listopad 2014: S odstupem času už nemám na Castlea tak vysoké mínění a sledovat jsem ho přestala - jednak kvůli tomu zmíněnému ženskému tlaku na Castlea a jednak proto, že mně začal připadat tak nějak umělý - jakoby tvůrce přestal bavit, nebo si na něco hráli.

Jako western tenhle film moc nefunguje, všude je cítit sever a východ, ne Divoký Západ. Nechtělo se mně věřit, že jde o český film, protože ze všech filmů, které jsem zatím viděla, se mu scenériemi, atmosférou i tempem podobaly jen lotyšské dokumenty o Sibiři. Ale přesto, že Cesta na jihozápad nepasuje do žánru, který chce reprezentovat, se mně moc líbila. Její tempo mně přesně vyhovovalo, a navíc má silný příběh s netradičně mladým hrdinou, úžasnou atmosféru a syrově krásné přírodní kulisy. Tedy více než jen kulisy, protože příroda tu dominuje každému obrazu. Je to film točený v krajích, kde je příroda všudypřítomná a mnohem mocnější než u nás, a je to na něm hodně vidět. Přístup k přírodě se mně tu vůbec dost líbil - ani tu nesloužila jako krásné kulisy, ani nedemonstrovala kraj, který film ukazuje, ani s ní hrdinové nemuseli tvrdě bojovat - prostě tam byla a bylo jí hodně. V tomhle ohledu myslím film dobře zobrazil život zálesáků, kteří byli s přírodou srostlí. P.S. Teď jsem se dověděla, že předloha od Jacka Londona se odehrává na Aljašce, takže ten sever je naprosto v pořádku.

"Víš, co se stane, když to tady nesplatíme?" - "Ne." - "No... já taky ne. Ale na rozdíl od tebe mám z toho aspoň nervy." - Comeback je seriál střídavé kvality, některé vtipy jsou dost nechutné, jiné geniální. Některé díly jsou o ničem, jiné jsou zajímavé. Někde je skvělý rock, jinde zas hrozný pop. Já jsem Comeback zhlédla jednou a nevěděla, co si o něm myslet. Pak jsem se po několika letech podívala na díl "Holter", když jsem byla vyčerpaná po dlouhé nemoci a měla jsem nasazený holter - a brečela jsem smíchy. Takže pořád nevím, co si o Comebacku myslet, ale každopádně mně vrátil dobrou náladu :-) Oceňuju, že objevil tři mladé herce, kteří nejsou vůbec špatní - Kristýnu Leichtovou, Matouše Rumla a Marii Doležalovou. Nejlepší je ale Marcelka v dílu Scrabble Trable :-) Jestli můžu některé díly doporučit, tak asi 12.-25. díl z první série.

"Důvěřuju rodičům, našemu tlustému kuchaři a tobě." "Proč mně? Vždyť mě vůbec neznáte." "Nevím. Možná proto, že se jmenuješ Valentýna." "Ale vždyť jste mi to jméno sám dal!" "Aha, to je pravda. Možná jsem ti ho dal proto, abych ti mohl důvěřovat." Tahle nenápadná konverzační komedie je na můj vkus až příliš konverzační (trocha hudby a děje by neškodila) a pro děti se moc nehodí, ale dospělí se náramně pobaví. Asi proto tu má tak vysoké hodnocení. Ale podle mě je naprosto oprávněné - komedie je to výborná, kostýmy jsou tu nákladné a pěkné a herci skvělí, i když každý jiným způsobem. Mně se tu nejvíc líbí Nela Boudová s Ondřejem Vetchým - hrají velice přirozeně a tu zamilovanost jim divák opravdu uvěří. Když jsem byla mladší, měla jsem z nich takový ten pocit "oni to snad ani nehrajou". Ten šarm, vtip a chemii by jim i herci v leckterém slavném hollywoodském romantickém filmu mohli závidět.