Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Krimi

Recenze (364)

plakát

Kdyby byly ryby (2014) (TV film) 

I na české poměry neobvyklá přehlídka bizarností. Jako pohádka to moc nedává smysl, tím méně pak pro děti, které pravděpodobně s pláčem utečou od obrazovky už po půl hodině, ale některé nápady jsou docela vtipné - třeba ten zvuk z windows při (ne)úspěšném použití magie. Pravděpodobně působí celkově lépe, a možná i dává smysl, pokud sledujete pod vlivem halucinogenů.

plakát

Šťastný smolař (2012) (TV film) 

To je po opravdu hodně dlouhé době nová televizní pohádka, ze které mi nebylo za autory trapně. Snové herecké obsazení a výkony, především Ivan Trojan jako obvykle září,

plakát

Pan Nakládačka (2013) (seriál) 

Tak nám skončila první sezona animovaných příběhů satanistického psa Pana Picklese. Trochu jsem se bál, že brutální, věčně nadržený, deathmetalově chraptící nejhorší přítel člověka, s vlastním bdsm peklem ukrytým v jeskyni pod boudou, sice bude kvalitní premisou, ale neutáhne show moc dlouho. Naštěstí nápady tvůrcům v těch 120 minutách nedošly, a dá-li Adult Swim, ještě nějaké uvidíme v příštím roce. Stejně jako u Superjailu ta smršť nechutností a absurdních brutalit občas způsobí, že ve větších dávkách stává se člověk otrlým, a trochu leze na světlo nuda a repetitivnost, leč to je zde bývá přesně ta chvíle, kdy vás zase probere nějaký ještě o level absurdnější a vymazlenější vtípek, zahrnující rozmasakrované lidské mrtvoly a bestiální sex. Aktuálně tedy ten nejlepší animák, co můžete pustit svým dětem, ať mají o čem vyprávět ve školce!

plakát

Národ Z (2014) (seriál) 

Zombie seriál SyFy, na CSFD hodnocený množstvím odpadů, povětšinou rovnou po pilotu - což asi vypovídá spíš o hodnotitelích, než o hodnoceném. Srovnání s The Walking Dead se samozřejmě nelze vyhnout, a mám pocit, že si to uvědomovali i tvůrci - a možná proto je Z Nation všechno, co TWD ne. Což myslím jako lichotku! Pokud hledáte dokonalé masky, propracované příběhy, logiku děje, nebo složitě formované charaktery, jste tady špatně. Z Nation je čistá akční zábava, která se nenechá omezovat žádnými pravidly. Chcete létající zombie dítě? Máte ho mít! Když můžou z tornáda pršet žraloci, proč ne zombie? Najdeme bezpečnou farmu? Nevšímáme si jí a jdeme dál! V té samé episodě! Skoro v každém díle je nějaký skvělý, šílený, a relativně originální nápad. Občas pravda ambice tvůrců předběhnou jejich schopnosti/rozpočet (třeba ta episoda ala Na hromnice o den více), ale pořád je to dostatečně zábavné, aby se člověk těšil na další díl. Jen se to prostě děje jiným způsobem než v TWD, kde se nic vtipného nevyskytuje. Za mě tak hodnotím silných 4/5, leč tady na ČSFD nakliknu maximum, ať se trochu vyrovnají po pilotu hodnotící pitomci.

plakát

Toulavé kočky (1991) (TV film) 

Rodina se nastěhuje do nového domu, ovšem na ten si činí nárok i smečka zdivočelých koček bývalé majitelky, vedená zlým briťákem. Dosud jsem neměl tušení, že existuje horror, kde jsou jako hlavní zlo kočky samy za sebe, a ne jen jako prostředník či pomocník nějakého nadpřirozena. On je pro to totiž dobrý důvod, proč nejsou. Není problém natočit kočku, ze které budete mít respekt (zvláště pokud sami kočky máte), ale uvěřitelně zobrazit, jak přímo zabíjejí lidi, to je už poněkud jiný level. Kočky tedy samozřejmě plánují lidstvo vyhladit, ale mnohem lstivěji a pomaleji... :-) Ekohorrory to v případě těžko uvěřitelných agresorů většinou řeší mutací co do velikosti, inteligence, nebo alespoň velkým počtem. Strays ovšem nenabízejí nic z toho, a i ten tucet použitých koček je tu jen jako kompars poměrně malému briťákovi, který jediný je ochoten syčet, tvářit se alespoň trochu zle, a skákat někam na povel (ostatní kočky zjevně někdo hází). V důsledku toho i poměrně dobře natočené a gradované scény v domě, kde se matka s dítětem snaží přežít, jsou prostě jen směšné - protože tomu neuvěříte. A pokud v okamžiku, kdy má drama vrcholit, dostanete záchvat smíchu (kocour právě přežil pokus uvařit ho v mikrovlnce, vyrazil dvířka zevnitř, a nyní trpí pod palbou vodní pistolky), tak to asi ve vážně míněném filmu nebude dobře. Takže tak 3/5 za snahu.

plakát

Díra u Hanušovic (2014) 

Autentický obraz života člověka mimo Prahu. Nevadilo mi, že to je vulgární, protože lidi tak prostě mluvej. Ani, že to není prvoplánovitě vtipný, protože to nemá být komedie. A už vůbec mi nechápu volání kritiků po tom, že film vlastně nevypráví žádný příběh - je to, jako stěžovat si, že obraz v galerii nemá děj. Krobotova režie je dost podobná jeho úspornému herectví, a co někomu přijde jako nuda, pro jiného je prostě dokonalé časování střihu. Přál bych si vidět znova v nějakém venkovském letním kině, už jen kvůli jako vždy famozní Simoně Babčákové...

plakát

Liga snů (2009) (seriál) 

Tak nám skončila šestá řada - a je to furt stejně dobrý! Absolutně nekorektní, plné prdelního humoru nejhrubšího zrna, a se spoustou reálií/cameo z prostředí NFL, o které přijdete, když nejlepší sport na Zemi nesledujete...

plakát

Interstellar (2014) 

Lehce pozitivní hodnocení dávám spíš za celkový dojem, ovšem na plánovanou 70mm projekci už nejdu - protože tohle opravdu není film, který bych dobrovolně absolvoval dvakrát. Maximálně si poslechnu soundtrack. Pro někoho možná strhující audiovizuální zážitek, pro mě bohužel po většinu času ufňukaná patetická prázdnota, s množstvím těch nejohranějších klišé. Ještě tak nejvíc se mi líbila pasáž na první planetě, která měla i vynikající scifi přesah s děsivostí relativity času, a následné přehrávání vzkazů z domova bylo opravdu působivé. Byť mě v té chvíli napadlo, že existuje jedna irská lidovka, která dovede vzbudit přesně tytéž emoce v cca 3 minutách (a taky je tam místo jiné galaxie Amerika, nepodstatný detail). Nolanova přednost, že působivou dramatickou scénu dokáže vykouzlit i z mytí nádobí, se ale s postupujícím časem mění ve slabinu, protože čeho je moc... toho je prostě přes dvě hodiny moc. Jediná postava, která nepřetržitě nefňuká nad tím, jak je život zlej, je konstrukčně zajímavý robot - a i ten zřejmě jen proto, že to má prostě vypnuté v setupu. Závěrečná třetina filmu by mohla být pořád poměrně působivou scifi, kdyby ovšem Nolan netrpěl chorobnou fixací na polopatické vysvětlování. Kdo je duch došlo asi každému v kině po prvních deseti vteřinách záběrů z "pětirozměrného" prostoru, nicméně i tak následovalo ještě deset minut onanie, několikeré ujištění o jeho identitě, a nakonec, pro ty nejblbější, ještě postava pro jistotu řekne "byl jsem to já, celou dobu jsem to byl já". Jako... vážně? BTW film měl zjevně logicky končit tak, že když Murph vychází s hodinkama z chalupy, dostane od bratra krumpáčem do hlavy. Za to bych dal bodík navíc, ale bohužel místo toho následuje další půl hodina vysvětlovacího balastu...

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

Oceňuji sice stejně hvězdami, ale je to přece jen o něco zábavnější, než první díl. V kině jsem nebyl, takže hodnotím tříhodinovou extended verzi. Digitální triky (až asi na dvě místa) úchvatné, takové ty delší akčnější pasáže mi přišly nápadité a rozhodně jsem neusínal, jako třeba u podobných v Transformerech. Ale bohužel ten příběh je pořád hrozně pitomý, nikdo se nechová logicky, a všichni jsou prosti emocí... četl jsem teda knihu už hodně dávno, ale tak blbý to snad nebylo? Určitě by šlo sestříhat ty dobré kusy tak maximálně na pul hodiny, a k tomu jednou dvěma větami dovyprávět, co se v tomhle díle stane.

plakát

Divoké historky (2014) 

Tohle by měla být povinná projekce pro české tvůrce "černých komedií", specifického to lokálního žánru, charakteristického absencí humoru, o černém ani nemluvě. U Divokých historek jsem se během dvě hodin smál skoro pořád, přestože nekončí moc dobře, a umírá se v nich hojně a krutě - leč nikoliv samoúčelně. Dost možná vůbec prvně se mi u antologie stalo, že se mi líbí úplně všechny povídky, i když samozřejmě ne stejně, rozhodně vede "bourák vs redneck" a závěrečná nářezová svatba. Dokonce mi ani nevadilo, že občas je příliš zjevné, k jakému závěru povídka míří (bomby a autonehoda), nebo je pointa navíc i slabá - ale vůbec to není problém, protože ten příběh, a způsob jeho vyprávění, je prostě úžasnej i bez ní! Není to tradiční kraťasové klopýtání k pokud možno překvapivému závěru, který samotinký rozhodne o našem palci nahoru či dolu, tady každý příběh funguje jako celek, a po celou dobu. A vlastně jen jediná pointa je vysloveně parádní. V každém případě tohle je asi jeden z nejlepších filmů, co je letos v našich kinech k vidění...