duddek

Jeden z mála přímých produktů Disneyho Laugh-O-Gram Studia, jež zbankrotovalo už po roce. Jde o první, ale ne zrovna tradiční animované zpracování Karkulky. První polovina je celkem nápaditá (kocour pomáhající v kuchyni rozstřelováním vajec, stařík s vousem visícím z obrazu, tančící noty, nápis Karkulčina garáž, pes s buřty před očima pohánějící auto atp.), ale to hlavní se odehrává za zdmi domu a pak už se vytratí veškeré napětí, když se pes duchapřítomně rozeběhne za rekovným pilotem-záchranářem.

Mj. plné vychytávek: od fingovaných objednávek biblí čerstvě zemřelými přes výklopné přední sklo až třeba po fígle s měněním bankovek (např. dám pět dolarovek, dostanu pětidolarovku a "to celé" vyměním za desetidolarovku). Aspoň něco z toho by stálo za vyzkoušení.

Varování před nesympatičností ústřední dvojice se od scény usnutí v autobusu začalo ukazovat jako liché. Kromě jiných kvalit, které tady ostatně zmiňují ostatní, stojí za povšimnutí i hudební složka: ať už jde o tehdy velice aktuální popěvek ze Tří malých prasátek (z předchozího roku) nebo o živou hudbu v autobuse, zahrnující píseň o fr. akrobatovi 19. stol. Julesovi Léotardovi. A nejen, že je tenhle film zábavný, ale zároveň i poučný: tady jsem se dozvěděl, jak se správně namáčí pečivo/(ne)nosí na zádech/stopuje auto. Odtud znám vírník (na kterém přilétá k obřadu King Westley). A díky tomuhle filmu už vím i o obcházení Jericha izraelity a troubení na beraní rohy. :)

S odřenýma ušima. Je tam spousta věcí, které by nedávaly smysl ani chytřejším lidem, než jsem já.

Viděl jsem téměř hodinovou versi – a ve druhé půlce se, zdá se mi, čím dál víc opakovali. Mít to dvacet minut, je to mnohem údernější. Ale jde o příjemně meditativní počin, jemuž svědčí i hlasový doprovod mistra Preisse.

Zajímavý dokument, který však otázky spíš klade, než aby je zodpovídal...

Než jsem se nadál, nápad udělat film z first-person pohledu mi vyfoukl jeden tvůrčí Nizozemec.

Tak nevím, jestli to je úplně dobrá reklama pro JAR před fotbalovým MS 2010. Od začátku mi vrtala hlavou jen tak se vznášející loď, což všichni pozemšťané brali jako samozřejmost. Jinak Christopher se projevil jako zdatný následovník MacGyvera: když potřebuju bombu, za pět sekund si ji prostě vyrobím z toho, co je zrovna po ruce. Ale proč ne. Kdo ví, co to kočičí žrádlo dodává za dovednosti.

Nejlepší je vychrstnutí kbelíku šroubků a matiček na okno. Škoda trochu nedotaženého závěru.

V celovečerní versi se vše točí kolem Chevalových narozenin a 50 000 000 cihel (i když já mám pocit, že těch nul tam bylo mnohem víc). Je jasné, že takhle dlouhý film nemůže být stejně nabitý jako jednotlivé pětiminutové episody seriálu a že autoři tu a tam okopírují něco, co známe už ze seriálu, ale pořád je to dobrá zábava. (A ta závěrečná skladba taky není marná.)