swamp

Cronenberg je starý úchylák, který se rozhodl nám ukázat, že celý Hollywood je snad ještě úchylnější a bizarnější než on. :) "On the stairs of Death I write your name... Liberty."

Druhá půlka dvojfilmu The Disappearance of Eleanor Rigby, a to z pohledu Eleanory (Jessica Chastain). Její zhlédnutí mi nepřineslo žádné rozuzlení (hlavně co se týká formy). I když mi JEJÍ verze přišla o něco lepší, stejně nevidím v tomto konceptu žádný hlubší význam či smysl. Beru to tak, že oba snímky by měl divák zhlédnout za sebou (což jsem udělal), ale vedlo to jedině k tomu, že u stejných scén (ač se v některých detailech lišily) jsem se většinou po chvíli nudil. Ale jak už jsem zmínil v předchozím komentáři, herecké výkony jsou na tak vysoké úrovni (v této "verzi" bych vyzdvihl ještě skvělou Violu Davis), že i tak oba filmy stojí za zhlédnutí, už pro jejich zvláštní chladnou atmosféru. All the lonely people... Where do they all belong?

První půlka dvojfilmu The Disappearance of Eleanor Rigby, a to z pohledu Conora (James McAvoy). Nemůžu vytknout nic hereckým výkonům, vše je dosti realistické, ale to může být někdy kamenem úrazu. I když se na plátně odehrávají emoce, mně to přišlo jaksi chladné a odosobněné. Možná to byl záměr - jakýsi pohled na JEHO vnímání, ale to mi nestačí. All the lonely people... Where do they all come from?

Mohl to být zajímavý dokument o expedici dlouhé 2000 km, která směřovala k nejsevernější výběžku kanadské půdy, vzdálené 412 km od Severního pólu. Jen škoda, že režisérka Dianne Whelan nenatočila více zajímavých věcí, ale spíš chtěla mít jen důkaz toho, že se této cesty zúčastnila.

2014: A Space odyssey Christopher Nolan jakoby se chtěl každým svým filmem zapsat do dějin novodobé kinematografie. A jeho Interstellar vskutku je unikátním filmem, který se netají (aspoň v to věřím) tím, že vzdává hold (a tak trochu se jím i inspiruje) snad ještě více nadčasovému režiséru, panu Kubrickovi. MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY Počátek filmu je pozvolný, v duchu rodinného dramatu na pozadí negativních přírodních změn dějících se na Zemi s originálně vsunutými "dokumentárními" nahrávkami (o kterých přesně nevíme, kam přesně časově patří a zda je to vůbec podstatné). Poté ale dojde k dějovému zlomu a otec od rodiny Cooper (McConaughey) všechny blízké opouští, a společně s dalšími třemi lidskými členy posádky (Hathaway, Gyasi a Bentley) se vydává na cestu za nalezením "náhradní" planety za naši matičku Zemi. Tímto okamžikem dochází k první gradaci 'rodinné' dějové linky, ale je jasné, že se bude proplétat celým snímkem jako pevná nitka. A zde se nachází největší kámen úrazu... Epické a monumentální záběry tichého, nekonečného vesmíru a pocity lidské samoty a maličkosti jsou necitlivě protkávány střihy zpět. Zpět k dětem, k civilizaci, k blížící se záhubě. Když už jsem se konečně začal s posádkou sžívat a vnímat její nezáviděníhodný osud, byl jsem rázem utnut a odtržen pryč, což mi kazilo dojem z celého snímku. Naopak se mi líbil přístup tvůrců k otázce digitálních triků. Ano, jistě je jich tam spousta, ale pokud to šlo, snažili se diváka obohatit vyrobenými modely, což sice místy působilo úsměvně, ale bylo to příjemně retro! Zvláště pak osvěžující mi přišly modely robotů TARS a CASE, kteří byli nedílnou součástí této vesmírné expedice. A to i přesto, že vypadají, jak vypadají, pohybují se, jak se pohybují... ale to vůbec není na škodu. Celé zakončení snímku nebylo nejhorší, ale jakmile se Cooper dostal za horizont událostí, tak mě trochu otravovalo neustálé opakování toho, co je zřejmé... že on ovládá gravitaci a on může dát (a dal, a dá) vzkaz dceři, když ještě byla malá. Ale holt do kina půjdou i Američané, tak aby to pochopili, museli to tvůrci řádně vysvětlit... několikrát. Jinak singularita zajímavá, vzpomněl jsem si na některé interiéry z Inception. A poněkud podivné mi přišlo závěrečné setkání s Murph, které bylo přijato poněkud vlažně ze strany rodiny. :P Na závěr tohoto komentáře ještě pochvala Zimmerovi, jehož hudba skvěle podtrhla to nekonečno - a teď hurá na dvatisícejedničku, dostal jsem na ni chuť.

Ale, ale... na co si to tvůrci hrají? Rádoby hororové drama, které toho nemá moc společného s předchozími díly (až na trojici zdegenerovaných gurmánů)... velice slabé a hlavně nezábavné.

Netušil jsem, že Kanaďané byli počátkem 20. století takto xenofobní vůči jiným národům, především pak Ukrajincům. Zajímavé téma, odvyprávěné pomocí příběhu dvou kamarádek, Kanaďanky a Ukrajinky, které spolu přátelí navzdory odlišným kulturám. Zpracování však bohužel výrazně pokulhává (ruku v ruce s příšernými hereckými projevy).

Degeneration mě nijak zvlášť neuchvátilo, ale Damnation už bylo výrazně zajímavější. Taková klasická videoherní zápletka a scénář, povedená akce a hravá kamera. V herní sérii RE se sice moc neorientuji, takže nemohu posoudit konzistentnost, ale oproti posledním dílům filmové série je tento přírůstek rozhodně lepší volbou.

Steve McQueen točí způsobem sobě vlastním. Zde mu ke skvělému dramatu nemalou mírou dopomohla skvělá herecká dvojice Fassbender a Mulligan. Spoustu dlouhých scén bez dialogů (ale velice výmluvných) podtrhuje scéna, ve které Mulligan zpívá skladbu New York, New York, jejíž interpretace na mě působila téměř lynchovsky.

Znepokojivé Chasing 'Amazing' Amy. Velká škoda těch nelogičností v závěru.