pepino

Mistr napětí ve skvělé formě. James Stewart taktéž. Výborná napínavá podívaná, která nenechá diváka ani chvíli vydechnout. O scéně v Royal Albert Hall toho bylo napsáno už mnoho a já bych se jen opakoval. Ale stejn si to neodpustim- je skvělá. Stavba záběrů a střih scén jsou tak důmyslně promyšleny, že diváka udržují v maximálním napětí po celou dobu. Opravdu, klobouk dolů !!!!

Můj osobní favorit na nejpesimističtější film historie. Nemám odvahu hodnotit.

Krásně tajemný a imaginativní film o hledání vlastní identity a vlastního Já ve světě, kde není vše jak se zdá a kde se hrdinové stále potácejí mezi realitou a lehkým sněním. I když nejde o tak originální věc jako Zvětšenina, musím přesto hodnotit vysoko.

Obsahově i formálně krásný, filosoficky hluboký a filmařsky skvěle zvládnutý výpravný snímek o jednom z největších lidí 20. století, který se ( ač skoro bez prostředků a bez jakýchkoliv zbraní) postavil zlu v podobě "všepožírajícího" komunismu Mao ce-Tunga. Díky scorseseho důmyslným symbolickým záběrům nabírá film duchovní rozměr a ukazuje, jak se síla víry, odhodlanosti a lidskosti dokáže postavit mnohem silnějšímu nepřiteli. Nádherný film! Bez pochyb 5 hvězdiček.

Přestože je tento film oproti Cronenbergově verzi starší, nedokonalejší a méně sugestivní, tak paradoxně ve mně vyvolal dokonalejší pocit strachu, napětí a úžasu. Bravo !! V pomyslném duelu originál vs remake by Neumannova Moucha vyšla jako jasný vítěz ( alespoň pro mě)

Nalezený kufr s pár negativy- toť hlavní důvod jednoho velice zvláštního, vtipného, originálního a především poučujícího tripu. Někdo by to nazval road movie, někdo detektivkou, někdo poučným cestopisem ( který má například funkci zprostředkovat a zdokumentovat rozdíly kultury středoevropské s kulturou asijskou) a někdo třeba jen dalším obyčejným dokumentem. Na Ztracenou dovolenou se dá dívat z různých stran a pod jiným měřítkem pohledu. Můj osobní názor ale je, že sice jde o dalši dokument v řadě, nicméně rozhodně není obyčejný ani nezajímavý, ale naopak zaobírá se tématem, které je, zvlášťě v dnešní době, poněkud horké.

Velice pěkně a ukázkově budovaná atmosféra na velice malé ploše ( to Polanski umí), avšak na mě to působilo velice rozvlekle a trošku mi tam chyběl ten všemi vychvalovaný zdrcující efekt. Ano, rozpad lidských a humánních hodnot, vnitřní boj hrdinky i pomalé rozplétání tajemství- to vše je zachyceno perfektně, ale prostě to na mě působilo jaksi jinak než na většinu osazenstva csfd.cz. Možná by to chtělo přečíst předlohu.

Povedený Buňuel ve své nejlepší formě vypráví příběh kněze, jehož jediním cílem je pomáhat bližnímu svému. Ne všude a ne každým je však pochopen. Na osudy otce Nazarína lze nahlížet jako na parafrázi osudů samého Ježíše, avšak v podání zarytého ateisty.

Neuvěřitelně roztomilá hříčka, která vypráví o malé holčičce, jež se ocitá v neznámém "světě" Paříže. Vžité filmové konvence o skladbě scén a stylu záběrů jsou úplně převráceny a režisér předkládá plejádu tak šílených a ztřeštěných nápadů, že to chudák divák ani nestačí pobrat. Ve své anarchičnosti mi film připomněl Sedmikrásky Věry Chytilové.

Bravo. Na rozdíl od Lebowského nebo Bratříčku kde jsi jde o krutou a naturalistickou krimi story, která ale ani v nejmenším nepostrádá coenovic styl.