Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (563)

plakát

Yes Man (2008) 

Podivuhodná hypotéza - co se může stát, když člověk říká jen "ano". Film vypráví, jak protagonista uvěří externí motivaci / vyšší moci a to vede nejdřív k dobrým věcem, pak špatným a nakonec dochází k tomu, že je dobré být upřímný sám k sobě i k ostatním, ale spíše z toho důvodu "aby člověk nezůstal sám", takže stejně nakonec vyzdvihuje cizí (externí, tudíž chybné) hodnoty. Ten film má skutečně zvrácenou morálku. Spotřebitele navádí k bezhlavému utrácení. Pracovníka vede k vyhoření. Říkat pouze "ano" může být dobré v tom smyslu, že člověk pozná své vlastní meze. K tomu je film prošpikován product placementem. Jim Carrey je super komik profesionál, ale pro roli v romantické komedii už je trochu starý. Samotná romantická příběhová linie je blue pill garbage.

plakát

The Wave (1981) (TV film) 

Výrazně stručnější, důvěryhodnější a lidštější, než německý remake z roku 2008. Tématiku hierarchie ve společnosti a tribalismu uchopuje mnohem lépe. Zatímco nastavovaná kaše "Die Welle (2008)" končí laciným násilím, tv film z roku 1981 zmiňuje a dvakrát podtrhuje to podstatné: "Fašismus je uvnitř každého z nás", "Každý je zodpovědný za své činy" a "Je chybné obětovat svá individuální práva skupině".

plakát

Náš vůdce (2008) 

Film se zabývá potenciálně bezedným tématem - bohužel v provedení spíše povrchním. Místo, aby ho hlouběji rozvíjel, tak ukazuje strojené "party" německých teenagerů ve stylu amerických filmů. On to totiž je remake amerického filmu: TV film "The Wave" (1981) je mnohem stručnější, důvěryhodnější, mnohem méně cringe a je k vidění na youtube. "Die Welle" (2008) je v podstatě kopie, ale trochu vynechává to hlavní poselství: "Že fašismus je / může být uvnitř každého z nás." Je jednoduché odsuzovat pouze ty ostatní, ty zlé nacisty a fašisty kdovíkde a kdovíkdy. Jenže různé prvky fašismu jsou všude kolem nás - třeba uniformy v týmových sportech (fotbal, hokej), kde trenér často prosazuje tvrdou disciplínu. Školy jsou často tyranické instituce. A zaměstnání? No jéje, tribalismus a kolektivismus je v mnoha firmách a korporátech jako vyšitý. Film jinak o sobě tvrdí, že je "podle skutečné události", přitom ty "skutečné události" zbytečně přehání.

plakát

Dotek Medúzy (1978) 

Námět stavící na černobílé a trochu levičácké kritice světa - protagonista se rozčiluje nad tím, proč se létá do vesmíru za doslova astronomické peníze, když na druhém konci světa trpí lidé hladem. Ale zároveň pak nechá spadnout letadlo plné lidí jen tak pro nic za nic. Jak říká čínské přísloví: "Better to light a candle, than to curse the darkness." A jak píše Jordan B Peterson: "Dej svůj dům do pořádku, než budeš kritizovat svět." Z jistého úhlu pohledu totiž může být svět skutečně plný chyb a lidské zlomyslnosti. Kde je ale ten problém? Ve světě nebo v úhlu pohledu? Podobně jako kluci, kteří vystříleli školu v Columbine, kteří taky kritizovali svět - svými činy situaci jen zhoršili. Zbytečný příběh bez zajímavého vývoje.

plakát

Televizní noviny (1994) (pořad) 

Je těžké ohodnotit pořad běžící každodenně a nepřetržitě už spoustu let - zvlášť když údajně největším prohřeškem uživatele ČSFD je hodnotit hvězdičkami film nebo seriál, který neviděl. Navíc u zpravodajského pořadu jde z podstaty o pravdu a pravdu je velmi těžké najít a vystihnout - zvlášť v půlhodinovém formátu. S nástupem různých sociálních sítí, které umožňují decentralizované zpravodajství, které si každý upraví dle svého, respektive najde si to, co ho zajímá, tenhle televizní formát už nestačí. A co teprve papírové noviny. Nicméně přesto, že je to komerční televize s očividně nižším rozpočtem a snaží se zaujmout - někdy hloupě, tak je výrazně lepší než Události na ČT.

plakát

Události (1993) (pořad) odpad!

Večerníček je v 18:45 pro malé děti a v 19:00 pro velké děti. Malí i velcí tak denně dostanou svou dávku dramatu, emocí a pečlivě předem připraveného příběhu vyprávěného známou a sympatickou postavou. Možná je lepší se nezajímat vůbec, než koukat na veřejnoprávní zprávy, protože v tomto okamžiku je to vládní PR / propaganda. Je tragikomické, že tento pořad mnohdy ty nejdůležitější UDÁLOSTI naprosto opomene byť jen zmínit. "We need watchdog journalists, not lapdog journalists."

plakát

Sbohem, pane profesore! (1969) 

Naivně sladký, naprosto zbytečný příběh, který měl skončit mnohem dříve a měl i několikrát šanci - místo toho ale pokračuje dál a dál a dál a natahuje se každým blbým významným pohledem až na 2,5 hodiny! Není zde žádné podstatné sdělení, žádný podstatný vývoj postav (character arc). Celý příběh lze vystihnout slovy: dva se potkají, zamilují se do sebe, zestárnou. Zdejší vysoké průměrné hodnocení (86% v době psaní recenze) je pouze klam způsobený velmi malým počtem individuálních hodnocení.

plakát

Columbo (1971) (seriál) 

Naprosto neakční, suchý a pomalý seriál - jehož každá epizoda vypráví v pozměněné podobě jeden a ten samý příběh: že pravda vyplave na povrch.  Jaká nádhera! Stačí být pozorný, trpělivý, otevřený a klást otázky. Columbo jen drží lano a pokouší se svázat jeho volné konce. Columbo nevěří ničemu, jen vlastním očím a uším. Konspirační teoretik Columbo je skromný a kriticky smýšlející. Vrah se ho vždy snaží svést z cesty, podává mu dezinformace, ale vždy udělá chybu, obvykle se nějakým způsobem sám dozná. Není třeba násilí, ani high tech vybavení, klíčem jsou vždy lidi a vztahy mezi nimi.

plakát

Pomoc! (1965) 

Film staví na praštěném příběhu a nových písních skupiny. V té době se Beatles ještě rozkoukávali. Johnovi a Ringovi bylo 25, Paulovi 23 a Georgovi jen 22, a údajně byli celou dobu natáčení zhulený. Jejich hravost jim nelze upřít a je to snad i klíč jejich úspěchu. I po dlouhých desetiletích láká pozornost náhled do jejich soukromí - viz autentický Get Back (2021). Help je ale spíš přetvářka, póza, experimentální a bláznivý hudební videoklip. Ruku na srdce: ten film moc nefunguje, i když hudba je fajn a některé vtipy se povedly.

plakát

Atentát (1964) 

Stručný, rázný a napínavý film založený na skutečných událostech z nedávných českých dějin. Je to věrné zpracování? Rozhodně důvěryhodnější než v porovnání téměř ostudný film Anthropoid (2016). Atentát doporučuji každému. Připomíná nám, jak vypadají hrdinové - zodpovědní, bojující do poslední chvíle a ochotní položit za svobodu i svůj život.