Bigrambo

Tyto orientální pohádky o chytrém soudci, který má vždy po ruce nápad, jak nalézt ukrytou pravdu, jež vznikaly povětšinou v brněnském studiu České televize, jsem měl rád už jako malý a rád se na ně podívám i nyní! Podobné laděné jsou i snímky Eugena Sokolovského Rozsudky soudce Ooky s Miroslavem Donutilem či Svědectví čarovného zvonu s Luborem Tokošem v hlavních rolích.

Vskutku minimalistické, ovšem velmi silné Kachyňovo drama z období konce druhé světové války, které v sobě nese jasné poselství. Výborné herecké výkony předvádí oba hlavní protagonisté Iva Janžurová i Jaromír Hanzlík, kteří toho sice mnoho nenamluví, o to více však vynikne jejich herectví. A rozhodně nemohu zapomenout pochválit krásný hudební doprovod, který výborně dokresluje atmosféru celého snímku!

Fassbender je démon!

Beatles jsou tak obrovský fenomén a legenda v hudební branži, že podobný úkaz se asi hodně dlouho (jestli vůbec) opakovat nebude. Takže nápad natočit s nimi celovečerní film, který je protkán jejich hity, se tak nějak sám nabízel. A John, Paul, George a Ringo si toto natáčení evidentně užívali plnými doušky, zablbli si, zašprýmovali, sem tam přihodili nějaký ten hit a mě to s nimi moc bavilo i po padesáti letech od uvedení tohoto snímku na světlo světa!

S Evaldem Schormem to spolu máme jako na sinusoidě – jednou mě naprosto nadchne, podruhé předloží kousek, ve kterém spolu se příliš nepotkáváme. Tento snímek se bohužel nachází na té spodní části křivky – téma zlomeného budovatele mě příliš neoslovilo (i když v něm byl velký potenciál) a nic na tom nezměnily ani skvělé herecké výkony všech zúčastněných. Tak snad se příště zase trefím!

Jirka Mádl mě hodně překvapil, samozřejmě v tom kladném slova smyslu. Jak ho nemám jako herce příliš v oblibě, tak na postu scénáristy a režiséra se mu rozhodně vyhýbat nebudu! Jirka totiž servíruje povedenou hořkosladkou komedii, která stojí na originálním a jednoduchém pojetí snímku, doplněnou skvělými nápady, povedenými vtipy a zajímavém náhledu do klukovského světa. Oba dětští představitelé podali slušné výkony a byli rovnocennými partnery svým starším kolegům. Zkrátka, tento debut se povedl a jsem moc zvědav na Jirkův další snímek.

Milostné hrátky francouzské buržoazie... Ve filmu jsou k vidění milostné trojúhelníky, čtyřúhelníky a já nevím jaké ještě mnohoúhelníky, vteřinové pozbytí či nabytí citů, rošády s milenci, střílení zvěře i lidí. Prostě "zábava“ vyšších znuděných vrstev, která vyznívá v tomto technicky vybroušeném snímku opravdu komicky a já se při tom skvěle bavil. Jean Renoir, který si mimochodem v tomto snímku střihnul i jednu z vedlejších rolí, mě opět nezklamal a rozhodně se ještě více ponořím do jeho skvělé tvorby!

Výborná romantická komedie z dílny Prestona Stugese, u které jsem se náramně bavil, zejména díky ústřední herecké dvojici. Barbara Stanwyck je v tomto snímku opravdu nádherná a okouzlující, já bych se do ní zamiloval klidně třiadvacetkrát! Jejího protějška ztvárnil Henry Fonda, který zde dostal roli roztržitého nešiky, což je nádherný kontrast k rolím, ze kterých ho většinou známe – drsných a nesmlouvavých mužů. Fonda však dokázal, že by se ani na komediálním poli neztratil. Romantická linka snímku je navíc okořeněna skvělými (někdy až ztřeštěnými) vtipy, odvážnými dvojsmysly a prostředím malých podvůdků a triků, u kterých jsem se náramně bavil a rozhodně musím tento zapomenutý klenot všem doporučit!

Co všechno může způsobit jedno dědictví, které má ovšem jeden malý háček, jednu malou podmínku? Jindřich Plachta zde exceluje v roli komorníka, neboli sluhy gentlemana, Chytráčka, který se po dlouhé době vrací do vlasti z Jižní Afriky. A svým vytříbeným a uhlazeným chováním způsobí nejednu radost i starost – obsazení Plachty do této role bylo opravdu trefou do černého! Navíc ho skvěle doplňuje Václav Trégl, takže je o zábavu postaráno a já mohu tuto povedenou komedii jen a jen doporučit!

Mac Frič se postaral o první filmové zpracování ve své době velice úspěšné stejnojmenné divadelní hry Františka Xavera Svobody. Do hlavní role obsadil výborného Hugo Haase, který se zde, podobně jako o pár let později ve filmu Velbloud uchem jehly, proměnil v mnohem staršího muže. Snímek o pořádku a disciplíně, která však musí mít své hranice, přináší celou řadu zábavných, ale také dojemných momentů (zejména v závěru). Mírně upravená Svobodova předloha se dočkala i druhého filmového zpracování – režisér Vladimír Slavínský obsadil do hlavní role svého snímku Poslední mohykán Jaroslava Marvana. V porovnání těchto dvou snímků vychází z mého pohledu o chlup lépe mladší a rozvernější kolega, ale oba filmy jsou opravdu povedené a rozhodně stojí za zhlédnutí!