Bigrambo

Bývalý soukromý detektiv Nick Charles by si rád užil (zaslouženého) odpočinku, ovšem mu to není dopřáno… Na noir je v tomto snímku neobvyklá dávka humoru, což mu ovšem nikterak neubírá na jeho působivosti! Napínavé vyšetřování odlehčuje svými hláškami neustále popíjející William Powell a více než zdatně mu sekunduje jeho filmová manželka Myrna Loy, která je pro mě ztělesněním ideální manželky :-) Třešničkou na dortu je pak závěrečná scéna s odhalováním vraha, která mi silně evokuje metody mého oblíbeného detektiva Hercula Poirota.

Měl to být jen další rutinní den v životě newyorksých policistů… Na film-noir nezvykle komorní snímek, který se celý odehrává na jedné policejní stanici. Film nabídne propracované dialogy, skvěle vykreslený charakter hlavního hrdiny, zajímavé a místy i vtipné vedlejší příběhy, ale hlavně výborný výkon Kirka Douglase! Třešničkou na dortu je pak krásná Eleonor Parker v roli Douglasovy manželky. Velice povedený noir, který mohu s klidným srdcem doporučit!

„Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, já tam, já tam, dávno už měl být…“ Krásná projížďka téměř liduprázdnou Paříží za zvuku burácejícího motoru - velmi zajímavý nápad. A teď už ani nemusím jezdit do Paříže, když ji mám téměř celou projetou :-)

Fešák z reklamy na kávu si zase na chvíli odskočil k filmu a rovnou se posadil i na režisérskou stoličku. Jenže se bohužel nedokázal rozhodnout, jak svůj počin (s obrovským potenciálem) vlastně pojmout a tak namíchal koktejl komedie a patetického dramatu, což filmu trochu uškodilo. Povedené komediální scény, o které se převážně staralo duo Bill Murray – Bob Balaban, totiž byly vždy zabity nějakým tím klišoidním pokusem o zdramatizování, aby to zase nebyla taková sranda (motivační řeč do vysílačky, čtení dopisů apod.). Dlouze jsem přemýšlel o čtvrté hvězdičce, ale právě kvůli těm dramatickým patetickým kecům, které byly míněny neskutečně vážně, to nechám na třech. I tak ale stojí za to se na tuto herecky nabitou bandu zachraňující umění mrknout!

„Koyaanisqatsi, Koyaanisqatsi, Koyaanisqatsi, Koyaanisqatsi…“ Toto zaříkávadlo mě hned v úvodu snímku uvedlo do hypnotického stavu a já téměř devadesát minut sledoval jako u vytržení sled nádherných obrázků ve spojení se skvělou hudbou Philipa Glasse. Tímto bych chtěl poděkovat Projektu 100, že uvedl tento film znovu na plátna kin, protože mám takové tušení, že v televizi (nebo nedej bože na počítači) bych si tento snímek tak neužil a rozhodně bych nehodnotil tak vysoko…

Jiřího Menzela si nesmírně vážím, protože za svůj život stačil stvořit celou řadu pro mě nezapomenutelných snímků. Ovšem Donšajni se k nim rozhodně nepřidají, ale zařadí se po bok Zlatého dna a Čokoládových čmuchalů, tedy k těm méně povedených kouskům jeho tvorby. Na filmu je vidět, že si pan režisér na stará kolena chtěl udělat radost a natočit si film společně s celou řadou pohledných (nahých) mladých dívek i krásných dam. Ovšem příliš už nebral ohled na diváka, mě osobně totiž příliš nepotěšil. Navíc nejsem ani příznivcem opery a místy mi zpěv až trhal uši. Nechám na Vás, jestli se do tohoto snímku, ať už z jakéhokoliv důvodu, pustíte, ale já se na repete rozhodně nechystám…

Zábavná adaptace Molièrovy hry pod taktovkou Františka Filipa. V hlavní roli exceluje Vladimír Menšík, který se pro tyto role ukecaných a výřečných postav prostě narodil. Zdatně mu také sekundují v rolích "tupých" měšťanů Jirka Sovák a Josef Somr. Komedie o sluhovi, který má v kapse vždycky nějaký ten "vychytralý plán," přináší celou řadu vtipných momentů, u kterých jsem se řezal smíchy. Čili pokud máte chuť se od srdce zasmát, nezbývá mi než tento kousek vřele doporučit!

Tento rádoby akční špionážní snímek drží nad vodou pouze Kenneth Branagh. Ale bohužel jen před kamerou (kde předvádí skvělý ruský přízvuk), skoro jakoby zapomněl, že má smlouvu také jako režisér. Ve filmu je celá řada vtipných momentů, které ale rozhodně nebyly tvůrčím záměrem – film se totiž bere místy až příliš vážně, skoro jako bychom se vrátili to tužších časů studené války…

Jen info úvodem: viděl jsem obě části hned po sobě, proto hodnotím a komentuji Nymfomanku jako jeden film. Nymfomanka je jeden velký producentský podvod na diváka! Jednak je film uměle rozdělen do dvou částí jenom z toho důvodu, aby z nás kina vytáhla více peněz, přitom ani jedna část jako samostatný film podle mě nemůže nefungovat. Další producentskou fackou do tváře je hned úvodní titulek, kdy nám sdělují, že se jedná o zkrácenou verzi, na jejímž prostříhání se nepodílel Lars von Trier, což člověka taky dost naštve (ve filmu jsou navíc dva nebo tři opravdu nepovedené střihy, které vypovídají o kvalitách „cenzora“). No a pak ještě ta mediální masáž… Ale tu už nebudu rozvádět. To by bylo ovšem co se negativ týče asi vše. Holt když někdo natočí tolik kvalitního materiálu, jako Lars, tak mu to nedokáží pokazit ani šibalští producenti. Lars von Trier prostě stvořil Nymfomanku, film plný sexu, přičemž o sex v něm vlastně vůbec nejde. Film, který se rozhodně všem líbit nebude a ani nemůže, dokonce bych tipnul že těch, kterým se líbit bude, bude menšina. Já jsem si ovšem vyprávění Joe užil a Seligmanovy paralely byly skvělé! Také mě bavily Larsovy „odkazy“ na jeho starší filmy. Našel jsem zatím tři, třeba při dalším zhlédnutí objevím další (Antikrist – lezoucí dítě, Dogville – parkování auta, Království – vstup do nemocnice). Moc se těším na directors cut a tajně doufám, že půjde také do kin! Film bych doporučil hlavně těm, kteří ví, co od Larse von Triera můžou čekat a nejdou na film jen kvůli názvu. Závěrem bych ještě podotkl, že takto plný Světozor jsem ještě neviděl…

Jen info úvodem: viděl jsem obě části hned po sobě, proto hodnotím a komentuji Nymfomanku jako jeden film. Nymfomanka je jeden velký producentský podvod na diváka! Jednak je film uměle rozdělen do dvou částí jenom z toho důvodu, aby z nás kina vytáhla více peněz, přitom ani jedna část jako samostatný film podle mě nemůže nefungovat. Další producentskou fackou do tváře je hned úvodní titulek, kdy nám sdělují, že se jedná o zkrácenou verzi, na jejímž prostříhání se nepodílel Lars von Trier, což člověka taky dost naštve (ve filmu jsou navíc dva nebo tři opravdu nepovedené střihy, které vypovídají o kvalitách „cenzora“). No a pak ještě ta mediální masáž… Ale tu už nebudu rozvádět. To by bylo ovšem co se negativ týče asi vše. Holt, když někdo natočí tolik kvalitního materiálu, jako Lars, tak mu to nedokáží pokazit ani šibalští producenti. Lars von Trier prostě stvořil Nymfomanku, film plný sexu, přičemž o sex v něm vlastně vůbec nejde. Film, který se rozhodně všem líbit nebude a ani nemůže, dokonce bych tipnul že těch, kterým se líbit bude, bude menšina. Já jsem si ovšem vyprávění Joe užil a Seligmanovy paralely byly skvělé! Také mě bavily Larsovy „odkazy“ na jeho starší filmy. Našel jsem zatím tři, třeba při dalším zhlédnutí objevím další (Antikrist – lezoucí dítě, Dogville – parkování auta, Království – vstup do nemocnice). Moc se těším na directors cut a tajně doufám, že půjde také do kin! Film bych doporučil hlavně těm, kteří ví, co od Larse von Triera můžou čekat a nejdou na film jen kvůli názvu. Závěrem bych ještě podotkl, že takto plný Světozor jsem ještě neviděl…