Bigrambo

Jsem moc rád, že tento projekt mapující nejvýznamější události našeho státu vznikl, ale zatím jsem trochu zklamán. 1.díl - Velké bourání ***

Tento film může rozhodně být pro někoho kontroverzní (vždyť byl a je v několika zemích zakázán), hodně ovšem záleží, jak se člověk na snímek dívá. Pro mě osobně se jedná o zajímavý film skvěle vykreslující dětské charaktery a to, že je v něm zobrazena jejich nahota, neberu jako pokus šokovat dětskou pornografií, ale jen jako prostředek k dosažení reálnosti příběhu a charakteru postav. Třešničkou na dortu je pak krásný hudební doprovod, za který přidávám pátou hvězdičku!

V jednoduchosti je krása! Kieslowski vzal kameru a zeptal se lidí od jednoho roku do sta let na pouhé dvě otázky: „Kdo jste?“ a „Co byste si přál?“. Výsledkem je opravdu zajímavá sonda do „hlav“ polského lidu, díky které se dozvídáme názory lidí na společnost, jejich přístup k životu, životní hodnoty a tajná přání. Je velice zajímavé sledovat, jak se nejen s věkem, ale i s „životní rolí“ jednotlivé odpovědi různí, nebo naopak shodují.

Hášovo zpracování dvou Nerudových povídek (Páně Kobercova ženitba a Starý mládenec) přináší poklidné a úsměvné vyprávění a dumání nad tím, jestli je lepší se oženit, nebo zůstat svobodným mládencem. V hlavních rolích mládenců, kteří mají to nejlepší už za sebou, ale přesto by „ještě rádi do chomoutu,“ se objevili skvělí Václav Postránecký a Viktor Preiss a opravdu zdatně jim sekundovala v menších rolích celá plejáda českých herecký legend.

Opravdová slovenská perla aneb jak s minimálními prostředky dosáhnout maximálního filmového zážitku! A opravdu stačí málo – dvě místnosti a deset herců. Tento náhled do hlav a přemýšlení lidí, kteří se stali svědky zločinu, se totiž opírá o výborně napsaný scénář! Již od prvních minut mi bylo jasné, že tento výslech „uvědomělých“ občanů bude poutavý a zajímavé odkrývání psychologických profilů nejen svědků, ale i vyslýchajících detektivů, mi po celou hodinu nedovolilo ani na chvíli odtrhnout oči. Takže mé jednoznačné doporučení – určitě si tento snímek nenechte ujít!

Neil Blomkamp ve svém novém snímku servíruje mnoho věcí, které ve filmech nesnáším, což se také odráží na mém hodnocení. Jeho scénář je plný otřepaných klišé (Opravdu už se toto léto nedočkám originálního scénáře?) a to se radši nepozastavuji nad jeho občasnou nelogičností. Opět přichází na řadu třaslavá kamera (..., kterou fakt nesnáším. Nevím, co v ní tvůrci vidí za kouzlo, že ji pořád používají?) a zbytečně zběsilý střih. Vypadá to, vypadá, že s Blomkampem asi fakt kamarádi nebudeme…

Karl und Egon sind zurück, aber seine Kondition ist schon nicht so großartig wie früher. Bohužel celkový dojem z comebacku této populární sudetské dvojice sráží obrovská kolísavost v kvalitě a zábavnosti jednotlivých epizod – začali opravdu výborně (Evropě to vosolíme), ovšem postupně dobrých vtipů kvapem ubývalo a poslední dva díly s Gipsy.cz jsou opravdu hrůzné. Jak by řekl můj oblíbenec Jára Cimrman: „Tak tudy ne, přátelé!“ A nyní si prosvištíme některá slovíčka: der Fleischmörder – masový vrah, der Vegetariamörder – vegetariánský vrah :-)

Klenot československé kinematografie! Jasného mozaika rozmanitých charakterů jedné moravské vísky lze lehce přenést na národní úroveň a nastavuje nám tak ono pomyslné zrcadlo… A navždy bude také působit jako varování před dobou, která se doufám už nikdy nevrátí! Skvělé herecké výkony všech zúčastněných jen umocňují nezapomenutelný zážitek z tohoto snímku! Hrozně moc děkuji za digitální vyčištění a znovuuvedení tohoto českého filmového pokladu do kin, vidět českou hereckou elitu na velkém plátně bylo opravdu nezapomenutelné. „Zlá bylina nevyhnije. Lepší odcházijou, enom my potvory ostáváme.“

Vcelku průměrně natočený dokument, který má ovšem obrovskou devizu v osobě, o které pojednává. A totiž v americkém zpěvákovi, kterého ve Spojených státech nikdo nezná. Řeknete si, že je asi blbost točit o takovém člověku dokument. On se ovšem stal slavným v úplně jiném koutě světa, aniž by o tom sám věděl. Neuvěřitelný příběh skromného Sixto Rodrigueze je opravdu téměř pohádkový… Co je ale nejdůležitější - celým filmem zní jeho skvělé songy, které se mi nyní denně linou z repráků – díky moc za jeho (znovu)objevení! Asi jsem Jihoafričan :-)

Od režiséra Fordova kalibru bych očekával něco lepšího, než pouhé sociální, místy až socialistické, drama plné klasických filmových klišé. Je mi jasné, že doba tomu nahrávala (možná si to i žádala) a že kluci horničtí to neměli nikdy moc lehké, ale toto téma šlo zcela určitě zpracovat mnohem zajímavěji. Za největší úskalí považuji to, že jsem se za celé dvě hodiny nedokázal ztotožnit se žádnou z postav a jejich osudy mě nijak nezasáhly. Také proto pro mě navždy zůstanou záhadou oskarové žně tohoto snímku, přestože v tomto roce vznikla celá řada mnohem zajímavějších filmů (Občan Kane, Maltezský sokol...).