Scaevola

Pakliže si odmyslíte zavádějící název a titul hlavní hrdinky (že se podobné zjednodušující záměny Keltů za Vikingy dopustí Američané nebo čeští producenti, budiž, ale že to udělají i sami Britové!) a scénář jakoby vypadlý z pera mistra Shakespeara (zajisté mám na mysli "Romea a Julii"), pak si můžete úžít povedený fantasy snímek s dobře gradující zápletkou a trochou onoho patetického vřeštění ve finále. Pochválil bych tu především kostýmy, irskou výpravu a nečekaně propracované bitevní scény.

Obával jsem se, že tento dokument bude trpět stejnými neduhy jako mnoho jiných "moderních" počinů, tj. neustálým opakováním jedné myšlenky, připodobňováním i triviálních faktů k momentům z dnešního života či nadbytečným používáním digitálních efektů, ale byl jsem přijemně vyveden z omylu. Evropská produkce sice neresignuje na osobní pletky a detaily s diskutabilním dopadem, avšak drží si svůj naučný standard a překvapivě nenudí. Škoda jen, že vrcholí korunovací Karla na císaře a nevěnuje se systematicky oněm východnějším výbojům, které měly dopad na západní Slovany.

Soudím, že černé komedie mi přirostly k srdci. Tenhle snímek byl jistě mnohokrát na hraně dobrého vkusu - a ještě častěji za ní -, vtip a nápad zpracovat skutečně krvavou historii skrze komedii je však beze sporu výtečný. Je pouze škoda, že přibližně v druhé polovině se od původního námětu taženého dvěma nemehly poněkud odstupuje, hraje se o morálku a fantastické vědecké objevy a primární nápad mizí v šeru scény.

Z dnešního pohledu je film poněkud utahaný a přes sympatickou stopáž subjektivně nesmírně dlouhý. Měl jsem také neodbytný dojem, že si tu tvůrci teprve zkouší, co všechno je možné a čím že to budou diváctvo v následujících desetiletích překvapovat. Dokonce ani pořádnou mlhu zde nepohledáte... A Drákula sám? Tak, jak byl vykreslen, mi ho bylo doslova líto, vždyť se mu může postavit téměř kterýkoli smrtelník, kde je jeho osudová nezničitelná děsivost, s níž představuje hrozbu pro celou Anglii/jakýsi Karlsstadt?

Inu mít dobrý nápad, kvalitní inspiraci a omračující výpravu podpořenou nepochybně obrovským množstvím rublů občas nestačí. Idea přenést fantasy hrdinu - nezranitelného a bez skutečné motivace jako vždy - do prostředí slovanského světa a přisypat trošku pohanských mýtů je sice nosná, ale výsledek ztroskotává na řemeslné zručnosti tvůrců. Vše je jaksi nedotažené, akční scény jsou nepřehledné a jejich choreografie většinou nedává smysl, o hudbě kromě jediné scény v dolech nelze mluvit a scénář se zahlcuje neustálým vzpomínáním a zastávkami bez významu pro hlavní linii. Naprosto přehnané finále pak působí jako z jiného filmu. Rozporuplný dojem je tu tak dán jasnou nerovnováhou mezi formou a obsahem.

Hned na začátku bych zmínil tři bezsporné klady: Za prvé poetika byla výrazně inspirována Coppolovou versí z roku 1992 (kostýmy, brnění, barevná stylisace i aranžmá některých scén), za druhé Ch. Dance je omračující i jako "skutečně" nelidská nestvůra, za třetí je to krátké, takže zápory nestihnout zcela vyniknout. Zbytek už je o poznání horší, ale nijak nevyčnívá z řady fantasy snímků na jedno shlédnutí: Proměna hlavního hrdiny je nejdříve zbytečně zbrklá a emočně neopodstatěná, po samotném pokousání zdlouhavá a repetitivní a při konečném přijetí kletby vlastně nevidíme žádnou opravdovou změnu. Očekával bych spíše, že k proměně dojde někdy ke konci a nikoli hned v exposici příběhu. Vedle toho zajímavější postavy nemají dostatek prostoru, S. Gadon jako manželka a motivace jen nutkavě brečí a Cooperův sultán je redukován na potměšilé grimasy. A i efekty, byť technicky zvládnuté, pouze víří nedávajíce pocit skutečné převahy nebo osudové temnoty. Chybí tu totiž ona pravá atmosféra transylvánských příběhů, kterou tvůrci vyměnili za laciné dunění nesmyslných armád... Avšak musím dodat, že jsem se vskutku obával, že finální výsledek bude horší. - Po druhém shlédnutí ubírám na hodnocení, neboť hloupoučká naivnost celého spektáklu vysoce převažuje výše zmíněné klady.

Nedokáži vlastně pořádně popsat, čím se to stalo, že je z filmu tolik cítit knižní předloha. Některé pasáže jsou zbytečně popisné, postavy mající nepochybně na papíře svou jasně danou funkci jsou zde pouze do počtu a příběh se poněkud vznáší ve vzduchoprázdnu neukotven hlubšími souvislostmi. Tyto výtky však nic nemění na skutečnosti, že snímek sám je kvalitně zpracován a vyprávění o několikerých proměnách hrdiny působí kompaktně a v rámci možností žánru i věrohodně. Škoda jen, že postava V. Cassela stojí až příliš v pozadí, protože P. Bettanymu chybí protihráč.

H. Jackman vypadá jako mánička, K. Beckinsale onu zbrklou a přehnaně pyšnou mstitelku neuvěříte a z nadhledu "Mumie" zbyl jen zmatečný scénář, který se snaží sebrat všechno dostupné (rozuměj z horrorů 19. století) a svařit z takové směsky cosi použitelného. A Dracula R. Roxburgha je jen patetická parodie.

(obsahuje spoiler pro ty, kteří neholdují japonským filmům a shlédli pouze Emmerichovu versi z roku 1998 jako má maličkost) Vlastně si nejsem jist, co že se to stalo: Lidská arogance byla potrestána, opulentní kamera zachytila několik působivých scén a opravdu mnoho budov zničila podivně vytvarovaná monstra vzešlá z ještě podivnější mythologie, kterou vysvětlit Evropanům asi nikdy nebude možné. Ale jinak bohužel nic. O cosi se bojuje, leč nikoho to nezajímá, protože postavy proletí kolem a už je nikdo neuvidí; rodina je - kvůli několika hloupostem - rozdělena a nikoho to vlastně nebolí, protože všichni ví, jak to dopadne, a nad tím vším se perou nestvůry, z nichž jedna je asi ta hodná a dvě asi ty zlé, přestože v součtu pobíjí lidi bez rozdílu. Inu ve filmu pro lidi je těžké udělat hrdinu z něčeho jiného než z člověka. Ve výsledku dobrodružná podívaná pro celou rodinu, kterou ale asi nikdo nepotřebuje vidět podruhé.

Vzpomínka z dětství mluví o dobrodružné taškařici, u které bylo možné se i bát a u níž poklesávala čelist nad přívalem nápadů. Je obdivuhodné, že tvůrci zvládli vše ukočírovat a dát filmu jednolitou strukturu.