Scaevola

Scénaristicky je tento snímek asi podobně povedený jako předchozí díl, z hlediska Hammer Studia se zde koná netypický přesun do "současnosti", z čehož vyplývají některé prvky, kterých bych se nenadál (úvod na lodi, honička džípem v poušti, ...). O to tajemněji však vznívají záběry na čarující mystiky i scény z fantastického města, jež se od minula rozrostlo a zazelenalo. Ale abych se dostal k tomu hlavnímu - O. Schoberová je sice krásnější a odvážnější než její předchůdkyně, avšak vrcholem jejího herectví je komické cupitání pustinou a jakýsi stín z minulosti na její duši předstírá jen se soucitným dovolením okolních zúčastněných i diváků samotných.

Kvalitní a zábavný dobrodružný příběh hodný toho jména válčí s jediným motivem: S nikam nevedoucím milostným trojúhelníkem, o němž je při pohledu do výstřihu hned všem jasné, kdo ho musí vyhrát. Naopak body přidává nelítostně desilusivní závěr, který jsem v rámci této produkce nečekal a jenž mne překvapil svou poklonou lidskosti.

Pakliže si odmyslíte zavádějící název a titul hlavní hrdinky (že se podobné zjednodušující záměny Keltů za Vikingy dopustí Američané nebo čeští producenti, budiž, ale že to udělají i sami Britové!) a scénář jakoby vypadlý z pera mistra Shakespeara (zajisté mám na mysli "Romea a Julii"), pak si můžete úžít povedený fantasy snímek s dobře gradující zápletkou a trochou onoho patetického vřeštění ve finále. Pochválil bych tu především kostýmy, irskou výpravu a nečekaně propracované bitevní scény.

Obával jsem se, že tento dokument bude trpět stejnými neduhy jako mnoho jiných "moderních" počinů, tj. neustálým opakováním jedné myšlenky, připodobňováním i triviálních faktů k momentům z dnešního života či nadbytečným používáním digitálních efektů, ale byl jsem přijemně vyveden z omylu. Evropská produkce sice neresignuje na osobní pletky a detaily s diskutabilním dopadem, avšak drží si svůj naučný standard a překvapivě nenudí. Škoda jen, že vrcholí korunovací Karla na císaře a nevěnuje se systematicky oněm východnějším výbojům, které měly dopad na západní Slovany.

Soudím, že černé komedie mi přirostly k srdci. Tenhle snímek byl jistě mnohokrát na hraně dobrého vkusu - a ještě častěji za ní -, vtip a nápad zpracovat skutečně krvavou historii skrze komedii je však beze sporu výtečný. Je pouze škoda, že přibližně v druhé polovině se od původního námětu taženého dvěma nemehly poněkud odstupuje, hraje se o morálku a fantastické vědecké objevy a primární nápad mizí v šeru scény.

Z dnešního pohledu je film poněkud utahaný a přes sympatickou stopáž subjektivně nesmírně dlouhý. Měl jsem také neodbytný dojem, že si tu tvůrci teprve zkouší, co všechno je možné a čím že to budou diváctvo v následujících desetiletích překvapovat. Dokonce ani pořádnou mlhu zde nepohledáte... A Drákula sám? Tak, jak byl vykreslen, mi ho bylo doslova líto, vždyť se mu může postavit téměř kterýkoli smrtelník, kde je jeho osudová nezničitelná děsivost, s níž představuje hrozbu pro celou Anglii/jakýsi Karlsstadt?

Inu mít dobrý nápad, kvalitní inspiraci a omračující výpravu podpořenou nepochybně obrovským množstvím rublů občas nestačí. Idea přenést fantasy hrdinu - nezranitelného a bez skutečné motivace jako vždy - do prostředí slovanského světa a přisypat trošku pohanských mýtů je sice nosná, ale výsledek ztroskotává na řemeslné zručnosti tvůrců. Vše je jaksi nedotažené, akční scény jsou nepřehledné a jejich choreografie většinou nedává smysl, o hudbě kromě jediné scény v dolech nelze mluvit a scénář se zahlcuje neustálým vzpomínáním a zastávkami bez významu pro hlavní linii. Naprosto přehnané finále pak působí jako z jiného filmu. Rozporuplný dojem je tu tak dán jasnou nerovnováhou mezi formou a obsahem.

Hned na začátku bych zmínil tři bezsporné klady: Za prvé poetika byla výrazně inspirována Coppolovou versí z roku 1992 (kostýmy, brnění, barevná stylisace i aranžmá některých scén), za druhé Ch. Dance je omračující i jako "skutečně" nelidská nestvůra, za třetí je to krátké, takže zápory nestihnout zcela vyniknout. Zbytek už je o poznání horší, ale nijak nevyčnívá z řady fantasy snímků na jedno shlédnutí: Proměna hlavního hrdiny je nejdříve zbytečně zbrklá a emočně neopodstatěná, po samotném pokousání zdlouhavá a repetitivní a při konečném přijetí kletby vlastně nevidíme žádnou opravdovou změnu. Očekával bych spíše, že k proměně dojde někdy ke konci a nikoli hned v exposici příběhu. Vedle toho zajímavější postavy nemají dostatek prostoru, S. Gadon jako manželka a motivace jen nutkavě brečí a Cooperův sultán je redukován na potměšilé grimasy. A i efekty, byť technicky zvládnuté, pouze víří nedávajíce pocit skutečné převahy nebo osudové temnoty. Chybí tu totiž ona pravá atmosféra transylvánských příběhů, kterou tvůrci vyměnili za laciné dunění nesmyslných armád... Avšak musím dodat, že jsem se vskutku obával, že finální výsledek bude horší. - Po druhém shlédnutí ubírám na hodnocení, neboť hloupoučká naivnost celého spektáklu vysoce převažuje výše zmíněné klady.

Nedokáži vlastně pořádně popsat, čím se to stalo, že je z filmu tolik cítit knižní předloha. Některé pasáže jsou zbytečně popisné, postavy mající nepochybně na papíře svou jasně danou funkci jsou zde pouze do počtu a příběh se poněkud vznáší ve vzduchoprázdnu neukotven hlubšími souvislostmi. Tyto výtky však nic nemění na skutečnosti, že snímek sám je kvalitně zpracován a vyprávění o několikerých proměnách hrdiny působí kompaktně a v rámci možností žánru i věrohodně. Škoda jen, že postava V. Cassela stojí až příliš v pozadí, protože P. Bettanymu chybí protihráč.

H. Jackman vypadá jako mánička, K. Beckinsale onu zbrklou a přehnaně pyšnou mstitelku neuvěříte a z nadhledu "Mumie" zbyl jen zmatečný scénář, který se snaží sebrat všechno dostupné (rozuměj z horrorů 19. století) a svařit z takové směsky cosi použitelného. A Dracula R. Roxburgha je jen patetická parodie.