Marigold

Klíčová slova: bulvár, 90. léta, provinční až hanba.

Jedinečný příklad filmu, který mě během jediné minuty dojme i přinasere, ale těžko se bránit tomu, že herecká i režijní síla mě místy strhávala na stranu tohohle platónského idealismu smíšeného s peprným ideologickým gulášem. Manipulativní ano, na konci bezradné, ale v rovině intimního příběhu tyranského otce a emancipujících se dětí je to prostě cloumák, který nemá daleko k mnohem čistší a jednodušší magii Divokých stvoření. Mortensen? Ten chlap není první liga. Ten už si dávno založil svojí vlastní. On ten film do značné míry přenese přes všechny nemalé problémy. Inspirativní směsice odporu a sympatií. [75%]

I všední maska se může lesknout. Po deseti letech skvělý návrat do formy jednoho z největších talentů evropského filmu. Poznával jsem se v tom neúprosně. Balet mezi vztahovými šrapnely ve velkém, ale vlastně příliš malém bytě. #kviff2016

Buď je to hluboce mystický zaříkávání, nebo jenom bezbřehý blábolení obalený fejkovou religiózní symbolikou. Nevim, dál. Ale vlastně mě to zvrhle bavilo poslouchat a ztrácet se v tom. #kviff2016

Milá kuriozitka, která stojí na docela prostoduchém nabourávání macho stereotypu, fajn, ale nijak oslnivém vizuálu a mátožné atmosféře, kde šití je vlastně stejný rajc jako stahování býka do písku. Fóry s honěním koně a textilková pregnant soulož přesně ten typ scén, které dělají festival, celek spíš zapomenutelný film nesporně talentovaného režiséra. #kviff2016

Případ ztracenýho dilda a soudnosti. Ne, Slovinsko není Rumunsko. Ne, záběry na jedoucí vlaky atmosféru neudělají. Ne, apatické dialogy a dlouhá mlčení neznamenají hlubokou společenskou sondu. Bezradnost, ke všemu extrémně špatně natočená. #kviff2016

Genocida jako tableau vivant. Film silně inspirovaný argentinskou školou vyprázdněné narace, který se hned na několika místech neokázale dotkne hlubin zoufalství a sounáležitosti. Škoda, že s bezeslovnou metodou a kontrasty věcnosti/enigmatičnosti Guerrero místy spíš zápolí. Ale jako debut úctyhodné a působivé. #kviff2016

V něčem nadměrně schematické a navzdory solidnímu zvukovému duševnímu vosku to nohu na plynu neudrží celou stopáž, ale vztah a charakterová kresba dvou ústředních postav jsou znamenité, navíc Van Groeningen si vedle rozeřvaných pasáží obstojně poradí i s řešením tišších momentů. Celkově příjemná kocovinka. #kviff2016

Neotesaný diamant filmové poezie. Báseň utkaná ze světla, tmy a soutoku časů. Přes všechny technické nedostatky má Gan Bi talent, který září jako oheň nad spícím městem. Locarno je očividně festival, kde přežívá magie. #kviff2016

Mám k tomu x výhrad (hlavně předvídatelnost a devadesátkovou strukturu), ale podchlazený Mutuův vizuál, intenzivní herecké výkony a práce s detailem (a tím, co zůstává mimo ořez) to povyšují na zajímavou reflexi éry transformace, která dokáže zachytit šedivou poetiku místa na pomezí svátosti a tělesnosti, minulosti a budoucnosti. #kviff2016