Tosi

Hodně vážný a filosofický film, co se trochu ztrácí v metaforách a vyhýbá se snadným vysvětlením. Jak to tady čtu, metafory uměj pěkně zamotat hlavy, ale chápu, že nás géniů je málo. Nepobral jsem jen závěr proč vlastně Wrighta ušetřili, ale jinak mi to celé smysl dává. V tom podobenství mezi chováním lidí a zvířat je třeba vidět Skarsgårda jako nebezpečného nočního dravce v dřevěné masce, k němu jako protiklad logicky uvažujícího Wrighta, mrtvé dítě jako paralelu ke smečce, co zabíjí slabá mlád'ata, nebo očistnou koupel v horkých pramenech po spáchání brutálního násilí. U mě spokojenost.

Dokument o člověku, jenž měl všechno, než přišla "ta" zpráva. Dokument o naději, která nepřišla. Dokument o zbytku rodiny, kteří také "žijí" s rakovinou. Inspirující, srdcervoucí.

Z dnešního pohledu téměř neuvěřitelný historicko-politický film o jednoduchém lidském gestu, které zatáhlo celou třídu studentů do politické mlýnice výslechů a hrozeb. Došlo to opravdu tak daleko, že byli dotlačeni k rozhodnutí, které jim změnilo životy. Výborný emotivní film a za mě jasné doporučení.

Po skvělé první sérii jsem pochyboval s čím se tvůrci vytasí nyní, ale jedinečný stařík Bill Pullman rozlouskne svým nekonvenčním vyšetřováními i další vraždu se skrytým motivem. Hlavně díky němu má i druhá řada zaručen úspěch.

Natočit tohle na jeden dlouhej záběr, klobouk dolů. Kamera byla na jedničku, skvěle mě vtáhla do filmu a dobře stupňovala vzniklou paniku. Tohle nebylo o pachateli, ale o obětech, takže i když se divákovi na gauči mohl film zdát chvílemi nudný, tvůrci se jen drželi výpovědí přeživších. Řekl bych, že každého normálního člověka by mělo z filmu mrazit.

Tak tady platí, že i když film není zrovna nejoriginálnější, díky stupňujícímu napětí si umí diváka pěkně přitáhnout. A taky by bylo zajímavý spočítat, z kolika tehdy neznámých herců je dnes dánská herecká špička.

Sousedy máme všichni a taky se u nich občas něco divnýho stane. Vznikne dilema, jestli dělat mrtvýho brouka, nebo něco udělat. Tohle nenápadně se rozvíjející drama nemůže být vzdálenější americkým thrillerům, přesto umí pěkně hryznout do svědomí. Další dobrý evropský film ze všedního života, ovšem vleče se to až příliš líně.

Dospělá pohádka inspirovaná strašným případem uneseného sicilského kluka. Tvůrcům se parádně povedlo namíchat realitu se sny, i romantiku se smutným dramatem a ti dva hlavní mlad'oši co nikdy předtím nestáli před kamerou, tak ti předvedli, co je to mít velké srdce. Největším frajerem je ovšem kameraman, který naservíroval film jako pastvu pro oči.

Naštvanej dokument, kterej si prostřednictvím čtyř lidí vytyčil zeširoka vysvětlit problémy téhle válkou rozervané země. Za všechno může samozřejmě politika. Všichni tam maj silný řeči o tom, jak bojují za svobodu, ale myslím, že kdyby si mohli teoreticky vybrat, jestli vstávat ráno na šestou do fabriky a nebo vzít samopal a jít hulákat do ulic, píchačky ve fabrice budou zanešený prachem.

Z pokračování Sicaria se stala stylová a brutální akční pecka otevřená širšímu publiku. Sheridanův scénář je ovšem nejsilnější když se právě od těchto akčních scén dokázal odklonit a zaměřil se na příběh mexickýho kluka Miguela, nebo když zaklepal na emoce při setkání Del Tora s hluchým chlápkem v poušti. Soldado je možná o chloupek horší než jeho předchůdce, ale furt hravě strčí do kapsy většinu akčních filmů co se dnes točí.