Sicario 2: Soldado

70% Kdybych chtěl být přespříliš vstřícný k SICARIO 2, mohl bych napsat, že je to ve svém vyznění hodně evropský film, ale byl by to jenom chabý argument pro jeho všeobecnou povislost. Sollima není Villeneuve, Wolski není Deakins a nahrazení zesnulého Jóhannssona jinou islandskou skladatelkou je skoro na hraně černého humru. Sheridan po své nekompromisní trilogii (SICARIO, HELL OR HIGH WATER, WIND RIVER) potřebuje doplnit munici, drží se tu stěží na hladině, nicméně je škoda, že SICARIO 2 nerežíroval právě on, mohl zde ze svého scénáře vykřesat mnohem víc než v Americe debutující Sollima. Právě na slabé režii Sicario havaruje nejvíce - zatímco v jedničce by se v dívakovi tzv. krve nedořezali, ve dvojce napětí jaksi absentuje a ani papírově nejdramatičtejší scény tu na plátně nezašustí dramatem. Akční scény, zhruba dvě, jsou vlažné velice a tak asi nejlepším momentem filmu zůstava Del Torova rozprava znakovou řečí a jeho finální resurekce. A jen pro upřesnění - neměl bych problém s tím, že Sicario 2 je míň akční, miň dramatičtější apod, jeho slabina je hlavně v tom, že nemá žádný přesah (artovou hladinu devalvujou drobné béčkové momenty a logické balvany apod.) nad to, co by se od něj divácky očekávalo. (02.07.2018)

S druhým Sicariom som bol veľmi spokojný. Nie síce až tak, ako s prvým, ale rozdiel je zanedbateľný. Pre mňa bolo podstatné, že chýbala Emily Blunt, že sa otvárali zložité problémy, ktoré nemali jednoduché riešenie a že záverečné titulky poskytli príležitosť nadviazať na oba filmy ďalším. V druhom Sicariovi mi chýbala tá tajomná až mystická atmosféra, ktorá bola v prvom často prítomná. Oba filmy boli kvalitne nakrútené a tá čudná hudba prispievala k potrebnej atmosfére. Bezemočná honba za splnením úloh a chýbajúce morálne limity potvrdzujú, že ide o film z 21. storočia. (02.11.2019)

Nebudu chodit kolem čerstvé krve, která byla ve druhém Sicariu prolita, dvojka jak už to bývá zvykem, je ve všech ohledech lepší a to ve všech směrech. Zatímco v jedničce, sem nevěděl na koho se příběh soustředí, jelikož to pindalo mezi několika postavami a všichni byli nevýrazní, tak dvojka tyhle problémy nemá. Dvojka má ucelenější příběh a film se plně soustředí na hlavní dvojici Brolin x Del Toro, který je už konečně, jak po herecké stránce tak i fyzické, zase v plné formě. Také se víc dozvíme o Del Torově postavě a také se víc prohloubí jeho přátelství s Brolinem. I druhá rovina příběhu, už zde nepůsobí jako vata, ale je na ni dán větší důraz a hezky se proplétá s hlavním příběhem. Akční stránka také prošla velkou změnou, akce je tady víc, je realističtější a je napínavá. Co se týče druhé poloviny filmu, ta sice neni tolik akční, ale o to víc na ni dán důraz po příběhové stránce a ve výsledku to do sebe hezky zapadá. A fakt sem tedy nečekal, že se stane co se stane, to bylo něco tak šokující a že následky toho budu vstřebávat, ještě několik dní. Byť se moje předchozí věta zdá zmatečná, nebudu nic prozrazovat, bylo to prostě šokující. Filmu prospělo změna režiséra, Stefano Sollima ví co dělá a s tímhle tématem má zkušenosti, takže film stojí pevně na zemi a nevznáší se někde v oblacích. I Sheridan také už ví, jak má psát scénář a nedělat v příběhu kraviny. Co se týče konce, je to jasný, je to předání titulu Sicario. (28.06.2018)

Pro mě skoro stejná pecka jako jednička. Minimálně celou první půlku jsem si lebedil, jak tam vše náramně funguje - skvělá zápletka, luxusní atmosféra, výborný scény, perfektní casting (Del Toro a Brolin jsou prostě neskutečný machři!)... A i závěr (docela překvapivý) mě dost potěšil. ___ Popravdě moc nechápu, že to tolika lidem přijde jen jako ucházející průměr, já bych na takovýhle filmy (drsný, hutný a tematicky velice aktuální thrillery) chodil do kina klidně furt... 80 % (30.06.2018)