Tosi

Je mi buřt, jestli to bylo natočený na ajfoun nebo na naviják, protože to byl výbornej psychothriller. Když si myslíte, že jste jedinej normální v blázinci, bejvá z toho dvojitej klystýr a pár tejdnů navíc. Film působí od prvních minut velmi intenzivně a nervózně (možná se rejža bál, že mu to z mobilu někdo vymaže), ale u mě obstál na 75%.

Davové šílenství tento typ filmů nezpůsobuje, ale režisérka Sobeckého obra se mi znovu trefila do vkusu. Prostý příběh dvou sourozenců přináší silný a čistě emocionální film zasazený do syrového anglického venkova. A stejně jako v Sobeckém obru, i tady vsadila režisérka v posledních scénách spíše na výrazy než slova. Silné čtyři.

Na můj vkus je Ghostland až příliš posedlej utrpením mladejch holek, ale nešokovalo mě to tolik, jako když si v závěrečných titulcích čtu, že tu jejich máti hrála Mylène Farmer.

Válečné drama, kde válka nezuří ani tak na bojišti, jako v nitru dvou vojáků. První půle tedy moc záživná není, navíc bojové scény nic nového nepřináší, ale výborný vizuál i hudba skvěle přenesou film do psychologického dramatu. Tajemství pohřešovaného vojáka se odkryje až v samotném závěru a je to nečekaně drsné. Překvapivě dobré drama.

Další zfilmovaná Agatha, ve které může divák hádat vraha od začátku do konce. Žádné nové prvky, ale žánrová klasika s bojujícími rodinnými členy a častými flashbacky, které po kouskách odhalují nečekanou pravdu.

Velkolepý part pro Cumberbatche, jehož role privilegovaného alkoholika s drogovou závislostí, mně alespoň v prvním díle připoměla Trainspotting v plné parádě. Ovšem další díly vysvětlily, že pod povrchem to byl stále malý, zneužívaný kluk, se zoufalou a zmatenou snahou dát svůj život do pořádku. Nebýt zdrženlivého třetího i čtvrtého dílu, hodnotil bych zlatem.

Režisér dal dohromady všechny nepříjemné věci, které by se mohly stát v jeden vánoční den a šoupnul je jedné rozvětvené rodině, která chtěla strávit svátky společně pod jednou střechou. Odraz nepříjemné oslavy se sice povedl nastínit věrohodně, ale já v té záměrně běžné atmosféře polské rodiny nenašel téměř nic z toho, za co je tento filmový polský hit vynášen do nebes.

Filmový zážitek jaký od České televize nepamatuji, tudíž se s hodnocením nemusím krotit.

Absolutně funkční válečný film, který tráví spoustu času s různými postavami, kde každá z nich je vykreslena tak realisticky, až má divák pocit, že příští kulku schytá on sám. Ovšem zdaleka nejpamátnější postavou je Rokka, hlas rozumu, pohrdající disciplínou armády. Tři hodiny je tedy moc i na mě, nemluvě o stravitelnosti pro ženské publikum, 80%.

Celý příběh na mě působil neskutečně uměle, takže tam herečka Anya Taylor-Joy s výrazem voskové figuríny pasovala jak prdel na hrnec. Děsivá nuda.