Doudis19

Mrazivý thriller, kterým Raimi dokazuje svou kvalitu a zároveň flexibilitu. I bez své oblíbené "červené", jen díky práci s naprosto infarktovou atmosférou, vytvořil snímek, kde ačkoli je hledání vraha v pozadí hlavní pozornosti, stejně od něho nebudete moci odtrhnout zrak.

V muzeu řádí příšera. Živí se částmi lidských mozků. Navíc se k její radosti zrovna chystá slavnostní večer s desítkami hostů. Že zábava plná kusů těl, na kterých bude vidět práce Stana Winstona? Ale vůbec ne! Příšera je podprůměrně digitální a alespoň část je z ní vidět pouze v posledních pár minutách filmu. Jinak se stále jen mlží, věčně kecá a když už se zabijí, pak pouze náznakem či v naprosté tmě.

Joel Schumacher na vrcholu své sinusově nestabilní kariéry. Špinavý a až k smrti mrazivý thriller vyzdvihující především temnou stranu lidské povahy v démonickém podání Michaela Douglase. Ten skrze postavu Williama Fostera, muže který má "drobný" problém s ovládáním se, podává napínavou kritiku společnosti a přímo si libuje v tématech rasismu, homosexuality či jen klamné reklamy (Burger). William Foster - hlas lidu.

Silný tragikomický příběh, který je o to zajímavější, že se odehrává na překrásné Havaji. Zasazením do tohoto prostředí se docílilo, že snímek i přes nemalou délku nenudí, vždy se lze kochat krásou Shailene Woodley či právě faunou celoročně zeleného ostrova. Navíc Clooney v pro film klíčové roli opět ukazuje v jak minimalistického umělce se vypracoval. Velice příjemná podívaná, která z deprese nevytáhne, ovšem připomene, že v tom nejsme sami.

Obdivuju hudbu i uměleckou jedinečnost The doors respektive Jima Morrisona. K tomu abych si dokázal užít dvou a půl hodinový film mi však nestačí jen pár nádherných melodií spolu s nejen hereckým koncertem Vala Kilmera, navíc když víme jak Morrison a stejně tak celý snímek skončí.

Pokud je toto lehce erotické video dílo jednotlivce, pak mu od srdce gratuluju a výrazně se ztotožnuji s jeho vkusem ;-).

Další z příběhů o snaze hlodavce dostat se vynalézavě k potravě. Znovu mu stojí v cestě nepravděpodobné události po vzoru úsloví, že co se může posrat, se také že posere. Závěř pobaví, ale že by se jednalo o nějakou jó velkou zábavu, to tedy ne.

Překrásná hudební melodie je to jediné, co stojí za řeč.

Celkem povedená báchorka o jedné ďábelské hrácí skříňce. Potěší pár povedených lekaček, závěrečná scéna a naštěstí i čtyřminutová délka ;-).

Slušné efekty a temná atmosféra doplněná o hezky zpracované příšery, tvoří tenhle milý bohužel ale také výrazně nepřehledný kraťas.