Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Krimi

Recenze (462)

plakát

Srbský film (2010) 

Po všech varováních, který se mi v souvislosti s tímhle filmem dostalo, jsem čekala nějakou nechutnou brutální hororovou podívanou... jenže já koukala na naprosto skvěle vykreslenej lehce perverzní a trochu schizoidní thriller. A tak teda nevím, jestli jsem již tak otrlá nebo jen normálně zvrhlá, protože žádný "hnus" se mnou neotřásal. Viděla jsem a četla totiž už kde co (včetně bestsellerů od De Sada), takže jsem vlastně Ad omnia parata (ještě abych nebyla :-)). Žiju totiž v přesvědčení, že lidi jsou různí (resp.různě zvrhlí) a že každýho rajcuje něco jinýho - tisíc lidí, tisíc chutí... takže nesoudím, mohu jen nesouhlasit. Navíc v tomhle případě si můžu říct - je to jen film! I když si uvědomuju, že i tyhle zvrácenosti se mohou dít...a zřejmě i dějí...a já jen doufám, že mně osobně se budou obloukem vyhýbat. Vždycky, když někdo přijde s něčím novým, řekněme nestandardním, nemorálním, tabuizovaným a narazí na hranice vnitřního "hnusu" mnoha lidí... jest za to nenáviděn a pranýřován... neprávem... podle mě je jen nepochopen. Nemyslím, že tvůrci měli v úmyslu v divákovi vzbudit nauseu... to by si víc vyhráli s detaily... Já osobně film nepovažuji ani za horor (no možná exploitation), ani za porno - je to spíš dramatickej thriller, kterej ve mně vyvolává spoustu otázek k zamyšlení a určitě se k němu ještě budu několikrát vracet. Většinou se u filmů, kde se to sexem jen hemží, mé komentáře pikantnostmi a narážkami jen hemží... ale zde tu potřebu nějak nemám... žádné erotické vzrušení to ve mně totiž nevyvolalo (snad jen to šukání v bazénu a na motorce). Ale kdo především v druhé půlce měl ruku v rozkroku, měl by navštívit nějakýho odborníka, aby se nám ten film nakonec nestal realitou nějakýho zvrácenýho mozku... I když nad tím tak přemýšlím, nevím, jestli bych se i já neměla po nějaké ordinaci poohlídnout, když se mi to kurva tak líbilo!

plakát

V Hlubokém hrdle (2005) 

Jestli se dá točení porna považovat za umění a pornoherci za umělce jest otázkou. Každopádně Linda bezesporu umělkyní je. Myslím, že jen málo žen ovládá tak hlubokou felaci jako ona. Takže v tomhle si určitě titul umělkyně zaslouží. Ale to je tak všechno. Jinak mi přišla jako naprosto vykrákána osoba, která si bez rozkazu neutře ani zadek. Když neměla v puse ptáka, měla raději mlčet. Například její otázka, co je to anarchie, mně jako punkerce rozšířila pery do o-o. :-) A když se najednou stala bojovnicí proti pornu a nakonec se do této branže vrátila a tvrdila, že v jednapadesáti je stále sexy (bez makeup možná tak pro slepý sedmdesátiletý starce, kteří neudrží moč), bylo mi definitivně jasný, že ta ženská je jednak pod drogama a druhak se totálně zbláznila. O tom, že Amerika není země netušených možností, ale cenzurou, puritánstvím a pokrytectvím prolezlá země, není pochyb... ale že by i v dnešní době existovali tak zarputilí bojovníci proti pornu, potažmo svobodě projevu... se mi snad ani nechce věřit. Na nejvyšší posty jsou jmenováni ti, kteří kdyby neměli tolik práce s terorismem, brojili by proti pornu! A já myslím, že právě tito největší bojovníci na těch nejvyšších místech, jsou těmi největšími pokrytci... a hlavně ti, kteří chtěli Deep Throat zakázat a do vězení jako varovný prst všem pornotvůrcům poslat obětního beránka... jen tiše záviděli, že jejich manželky, milenky a stálé prostitutky nebyly schopny jejich tvrdé údy zasunout tak hluboko do krku... To že Hluboké hrdlo trhalo návštěvnost kin, tržby stoupaly geometrickou řadou a vidělo ho spoustu známých osobností, mě ani tak neudivilo... Spíš jsem byla překvapena, že porno točil i můj oblíbený Wes Craven. Mile. ;-) Jen škoda, že nepřiznal co... bych se ráda podívala... Protože mám porno ráda, nemůžu tenhle dokument hodnotit jinak než pěti... a současným silikonovým zmalovaným pornoherečkám by mělo být Deep Throat promítáno povinně, aby věděly, že hluboké přeblafnutí je nejen neskonale úžasné pro chlapy, ale že to může i hezky vypadat na plátně...

plakát

Hluboké hrdlo (1972) 

Slyšela jsem o ženských (i vdaných), který ještě nikdy nezažily orgáč... nikdy mě ale nenapadlo, že by problém mohl být v umístění klitorisu... doporučím jim tenhle skvost. No, každopádně je asi lepší mít klitoris v krku, než ho nemít vůbec... i když problém zřejmě nastane při hledání toho správnýho samce... téměř 23cm se pyšní málokdo ;-) Když Linda tak toužila po bombách, zvonech a ohňostrojích, tak mě napadlo, že kdyby dostala jednu pořádnou bombu zprava, že by ji zvonilo v uchu solidně a ohňostroj před očima by též zažila :-) Ještěže zašla k tomu doktorovi, ten je evidentně odborníkem na pravém místě, když hned přišel na to, co bude pro ni nejlepší... a hned naordinoval léčbu - jsem se u toho vyšetření málem počůrala smíchy. Samotné léčení mi ale už vtipný nepřišlo a nezbývá než Lindě vyseknout hlubokou poklonu... holka je to šikovná a na rozdíl od dnešních pornofilmů se na to docela dobře koukalo... žádný potoky slin až na kozy, žádný dávení, žádný násilný držení hlavy a pokus ho narvat co nejdál to jde. Nejde. Pokud si to ženská neřídí sama. ;-) Další pozitivum, který se v dnešních pornokraťasech moc nevidí (kdo ví proč), byla trojka se dvěma chlapama v poloze - jeden anal, jeden oral... jedna z nejlepších věcí vůbec. ;-) A do třetice všeho dobrého bylo její vyholení. Docela příjemné překvapení. Na druhou stranu naprosto děsivě působil bobr její kámošky umocněnej tou lízačkou na začátku - připadlo mi to, že nejenže ten chlap neví jak na to, ale že ho to ani nebaví. Vlastně tam ani žádnej pořádnej chlap nebyl, takže se nebylo nač upnout - tak dobře, pár hezkých ptáku by se našlo... ale život přece není jen o neustálém píchání ... což je ale škoda ;-) Já se bavila..."Deep Throat to you all!" ... jdu si dát banán...

plakát

Lost After Dark (2015) 

Naprosto standardní osmdesátkový slasher, kterej akorát není z osmdesátek. Ale myslím, že to ani nebylo poznat. Prostě tradičně se vykydlí pár nadržených puberťáků. Nic víc, nic míň od toho čekat nelze. Je to takový bez nápadu, nikterak originální - až na to oko - to šlo. Mimo klasický scénář je jen pořadí, ve kterým tomu psychoušovi podlehnou. Ale vzhledem k tomu, že to jsou puberťáci, kteří maj hlavu plnou píchání, piva, trávy a debilních (ne)nápadů...a hubu plnou pitomých dialogů... je to vlastně úplně fuk. Líto mi bylo akorát pana C.- válečnej veterán z Vietnamu a neumí si poradit s vyšinutým houmelessem?! :-) Já slashery vždycky měla ráda, takže tak nějak z úcty k žánru trošku nadhodnotím. Ale jinak moc nechápu, proč má někdo potřebu tohle dnes ještě točit. Nepřekvapí ani konec... Prostě je to v dnešní době zbytečnej film a na klasiku své doby to nemá... a nejen proto, že tu nebyly vidět kozy! Ale jako koukatelný to je... bych lhala, že ne... ;-)

plakát

Brána do záhrobí (1981) 

Tak jestli se Fulci v Thomasovi vyžíval ve vyrvávání mozků, tady je to prznění očí. Vlastně těch gore efektů je tu docela dost, je vidět, že režisér si to hodně užívá. Bohužel některý více než děsivě, působili úsměvně - ale to je asi dáno dobou vzniku. (Pozn.: Autorem masek a líčení je Giannetto de Rossi.) Nevím, která smrt by byla nejhorší, ale to vápno nebo kyselina asi nebudou zrovna nejpříjemnější. :-) Ve srovnání s prvním dílem je tohle o třídu lepší, ale těch děr ve scénáři je poměrně dost. Chování postav mi už nepřijde ani vtipný - baba najde dvě mrtvoly a ani to s ní nehne; další si v klidu napochoduje do márnice, obleče si svýho nebožtíka... a toho doktora jsem měla chuť ke konci vyloženě odprásknout - to, že si tahá náboje asi z kouzelnýho rukávu, bych snad ještě přežila, ale když ten idiot neustálé střílí všude možně jen ne do hlavy... už na mě bylo moc. Na druhé straně musím ocenit, že zombící byli povedení a závěr taky ušel - docela pěkný peklíčko. Jo a není to tak dlouho, co mi do pití spadl pavouk a já ho málem vypila... ještěže se mi to stalo před tímhle filmem a ještěže z nich nemám fobii... Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Brána do záhrobí je skutečně radikálním počinem: skoro úplně se totiž obejde bez základních filmových ingrediencí, jako jsou zápletka, postavy nebo kauzalita událostí... Film se ani na vteřinu nezdržuje vysvětlováním své šílené, klaustrofobické atmosféry, kterou podtrhuje goticky upadlé New Orleans... Snímek staví na nezdolné chuti po nezapomenutelných krvavých obrazech, která boří hranice času i prostoru, a účelně tak narušuje jakékoli možné divácké uspokojení..." Poznámka: Kniha Eibon je známá z hororových příběhů Clarka Ashtona Smithe.

plakát

Páter Thomas (1980) 

Tam kdesi v městečku Dunwich, kde z nebe prší červi a které jest postaveno na zbytcích neblaze proslulého Salemu, se po sebevraždě místního kněze otevřely brány pekelné, mrtví ožili a vrhli se na živé. Takhle to zní docela lákavě, ale bohužel je to úplně jinak. Můj první film od Fulciho - bohužel ne prvně zhlédnutý. Asi před třema rokama jsem se do toho pustila poprvé. A vydržela to 20 minut. Teď jsem to sice dojela celý, ale pražádnou radost jsem z toho neměla. Bylo to nudný, zdlouhavý, nepůsobivý, chování postav na pár facek, scénář Fulci zřejmě sepsal na záchodě při vykonávání potřeby a ten konec zabil úplně. Spoustu věcí je nedotažených (například by mě zajímalo proč se ten černoprdelník vlastně oběsil) a jestli to mělo ňákej děj už vlastně ani nevím. A do toho příšerná hudba. Takže jediný, co můžu ocenit a za co dávám slabé dvě hvězdy... je trochu té brutalitky - pár vytrhaných mozků, lobotomie vrtačkou se fakt povedla a hlavně teda obdivuju tu herečku, co vyblila střeva a další vnitřnosti... to byla fakt mňamka :-)

plakát

Plivu na tvůj hrob (1978) 

Do nějaké díry dorazí mladá kost z New Yorku, ukáže na benzince nohy, retardovi otevře bez podprsenky a nakonec si dovolí válet se na lodičce v plavkách. Mrcha jedna vyzývavá. Místní vidláci tuhle opovážlivost ztrestají znásilněním, ke kterýmu jako bonus dostane pár facek. Prostě ubožáci. Ženská u toho ječí tak, jak kdyby ji tam narvali ocas velikosti sloního chobotu. A když už konečně přijde na řadu Matthew, který za povzbuzování kamarádíčků, zažije první zásun...ani se neudělá. A já se mu nedivím...mě by jako chlapa asi taky nerajcovala uvřískaná, od bahna a krve špinavá a již dvakrát vycákaná zdechlina. Musím ale ocenit to, jaxe z toho vzpamatovala a jakou pomstu si na ně vymyslela - především ta scéna ve vaně musela pár chlapům způsobit lehké šimrání v rozkroku... Aspoň, že ten idiot dopadl jakžtaž dobře - jen jestli se ji to nakonec přece jen trochu nelíbilo. :-) Mně moc ne. Bylo to strašně zdlouhavý a hlavně tu první hodinu jsem dost prozívala - takže mít to poloviční stopáž, asi bych se bavila víc. Dlouhou nudu ještě prohlubují stupidní dialogy, herecké výkony a nelogičnost. No a když se nad tím tak zamyslím...ty dvě poslední vraždy taky nic moc. Chápu jednak ty, kteří to považují za kult, ale i ty, pro které je to silný sousto - pro mě bohužel ani jedno, protože já se prostě většinu času dost nudila. Trochu násilí tam sice je, ale nic hroznýho...tohle vlastně ani nebyl žádnej horor...

plakát

Clownhouse (1989) 

Dýchla na mě atmosféra osmdesátek. Myslím, že cílovou skupinou byly tak děti ve věku deset, dvanáct let, kteří se právě vrátili z cirkusu a který mají noční můry z klaunů obdobně jako Casey. Žádný potoky krve, žádný násilí, žádný lekačky, žádnej děs. Působí to tak trochu prkně a to že hlavními obětmi mají být tři malí kluci (který jsem měla chuť zabít sama), je spíš na škodu a dostává to tak nádech Sám doma. Jenže tady jsem se ani nezasmála. Takže je to prostě taková oddychovka. Klauni jsou fajn a jejich vůdce je dokonce moooc povedenej. S tím bych si klidně na honěnou po domě zahrála. Nechápu, jak takový roztomilý stvoření může někoho děsit. Že jde o pacienty psychiatrické léčebny je sice skvělej nápad, ale bohužel se tenhle "děsivej" prvek v příběhu tak nějak ztrácí. I když myslím, že příští rok už do cirkusu nepůjde nikdo z nich a počůrávat se budou všichni do dospělosti (ne-li ještě dýl). I když proti tomu žádný extra výhrady nemám, nemůžu hodnotit výš, protože už to vidět znova nepotřebuju...možná si to ale nechám jako pohádku pro děti, bo ten klaun byl fakt pěkňoučkej.

plakát

Parlor (2015) 

Milí mladí američtí studentíci - vítejte v Litvě. Máte-li zájem o nevšední evropské zážitky, navštivte náš tetovací salon Parlor. Věřte, že tuto pekelnou jízdu si fakt užijete... mohlo by být v reklamních prospektech v letadle do týhle země. Nejsem zrovna fanda do stahování z kůže - mám raději bodné, sečné a střelné zbraně - na skalpelech moc neujíždím, ale tohle se dalo snýst. Taky miluju tetování, takže za to má tenhle horor u mě plus. Jenže to je asi tak všechno. Jinak to bylo docela uhozený. Divokejm mejdanům a šukání na záchodě jsem již dávno odrostla, takže tahle část pro mě naprosto nezáživná. Vlastně se mi zdá, že tam šlo hlavně o to píchání...nějak mi to sice nevadí a jen ať si mlaďoši na vejletě zadovádí, ale nejsem si jistá, že by to mělo pro děj nějakej zásadní význam. Pokud by ho něco mělo mít, pak právě to kérování...bohužel, ani tohle ve mně nadšení nevyvolalo. Jasan blonďatá učednice sice potvrzuje, že pokérovaný holky jsou nesmírně rajcovní, divoký a občas se uchylují k lehkému násilí, bohužel se ale nakonec ukáže, že je blbá jak dlabaný necky. Kolikrát jako viděla, jaxe připravuje plátno, že to pak posere?! Nejdůležitější nástroj a ona na něj zapomene...blondýna. :-) Taky mistr není kdo ví co...chvástá se tím, jakej je umělec a pak borce bez sebemenšího studu vytetuje jen nápis v podobě obtisku a ještě ji výběr s nadšením schválí...tomu teda říkám umění! A mezi náma...ty jeho portréty taky stojí za hovno...viděla jsem zdařilejší výtvory. A i když on jako správnej tatér, je v podstatě taky jeden velkej obrázek, nemůžu ani tuto práci pochválit, protože vlastně ani není vidět, co na tom těle má. Jeden velkej flek na mě dojem rozhodně neudělal. Náznaků v průhěhu filmu je dost, takže pointa mě neohromila a ten úplnej závěr byl spíš k pousmání...jasně, v hororu je totiž možný všechno. O hereckých výkonech nemluvě. Dvě hvězdy za prostředí a trochu toho mučení... stejně si ti uječení američtí zmetci nic jinýho nezasloužili... I když momentálně novýho tatéra sháním, vím, že sem rozhodně nepůjdu :-) I když se nemůžu zbavit dojmu, že toho chlapíka odněkud znám...

plakát

Dobrou, mámo (2014) 

To teda byla pěkně nudná kravina. Vůbec mi to nesedlo. V podstatě celou dobu jsem kontrolovala kolik uběhlo času a přála si, aby to už skončilo. Kdybych mezitím nešla na záchod, udělat si pítí, vzít si něco na jídlo... spala bych už dávno, protože ta první hodina byla vyloženě utrpení. Když už konečně došlo na utrpení matky, trochu jsem se probrala. Bohužel i v té poslední třetině je spousta hluchých míst. Furt jsem marně doufala, že se můžu mýlit a že se ještě něco stane, co mě aspoň překvapí nebo pobaví. Ne, nic. Takže pointa jasná po pár minutách a fakt to jinak nebude! Zas se akorát potvrzuje to, že dětem lepidlo, nůžky a zapalovač do rukou nepatří. Červenej kříž se nechá uchlácholit pár eurama... škoda, že je ten parchant taky někde nepřipoutal a nevyzvídal, kde má matku. Jendu hvězdu za trochu toho potrápení maminky a pryč s tím.