FOCKE_WULF

Rozporuplné pocity, na jednu stranu kvalitně obstarané přenosy zápasů LM, na straně druhé mi někdy vadí komentáře. Ten mladej zrzoun ve studiu občas mele úplný hovna a tváří se u toho maximálně vykuleně, vzbuzuje ve mně spíš soucit, páč je vidět že dělá něco co mu nejde. Pavel Čapek komentuje s jistotou, leč taky někdy plácne něco mimo mísu. Zrovna teď v úterý Barca vs Chelsea a on říkal něco ve smyslu: "A přitom ze začátku by nikoho nepřekvapilo, kdyby byl výsledek 4:1 pro Chelseu." Ale myslel tím samozřejmě Barcelonu (byla to reakce na to, že ačkoli na tom byla Chelsea herně o dost hůř než Barca a jenom bránila, tak nakonec postoupila.). No co, stane se (ale stávat by se nemělo). Jaromír Bosák to je případ sám pro sebe, víceméně sympatický mluvený projev, leč některé jeho příměry jsou přinejmenším podivné. Když třeba řekne o trenéru J. Mourinhovi, že to má s rozhodčími rozdané na malého betla, tak já ajko divák netuším, co přesně si pod tím mám představit. Prostě tento vejšplecht není moc sdělný, není jasné, co tím chtěl básník říci. No a pak tu ještě komentují různí sportovci, někdy děs běs, slovní průjem, teď (25.4. 2012 Real vs Bayern) mě ale příjemně překvapil Bosákův spolukomentátor (Zelenka?) který měl k dění na trávníku věcné připomínky a to co říkal mělo hlavu a patu. Celkově musím říct, že Magazín Ligy mistrů mám docela rád, je to ten nejkvalitnější fotbal, co člověk může sledovat. Namátkou si vzpomínám třeba na finále LM 1995/96, kdy se na Stadio Olimpico v Římě utkaly dva kluby s naprosto odlišným pojetím hry - Ajax a Juve a byla to nádhera. Nebo jak jsem měl TV puštěnou jenom jako kulisu k nějaké práci, když v dubnu 2009 hrála Barcelona s Bayernem semifinále, ale nakonec mě to čaplo - první poločas 4:0, Messi a spol zaváleli a ta radost z fotbalu byla prostě nakažlivá. Poslední poznámka je tak trochu off-topic, ale fotbalové fanoušky by to snad mohlo zajímat. Víte, co znamená slovo Borussia (Borussia Mönchengladbach, Borrusia Dortmund)? To je latinské označení Pruska, což byl historický státní útvar ve střední Evropě, nacházející se na území dnešního Německa.

Napětí je zde vytvářeno vysokou emocionalitou některých žen a hlavně permanentně vytvářenými křivdami, například když fízlovská svině s bachařem pašují do vezenia drogy a když jí vězenkyně konečně „dají dole“, tak se ten bachař (dealer drog) na vězenkyních sadisticky mstí. Celkově mě napadlo, že vlastně basmanky, to je takové dno spoločnosti, ale bachaři nejsou o moc lepší, jsou to vlastně lidi, který by se na jinou práci ani nehodili, leda by dělali pošťáky, takže je tu velký potenciál pro nedorozumnění, pro konflikty plynoucí z osobních antipatií a tak…znáte to => hloupé hlavy + stupidní motivace + nereálná očekávání + nevyzrálé osobnosti = prostor pro dokonalý permanentní chaos. A nyní si provedeme vyhodnocení jednotlivých postav a hereckých výkonů :-D Hlavní dvě sokyně Nevada vs. Grófka: Nevada má přirozenou autoritu a do nikoho se moc nesere, připomínala mi gorilí samici - vůdkyni tlupy (snad se paní Gregorová neurazí), kdežto Grófka moc touží po moci a musí ji pracně upevňovat za pomoci intrig, spojenectví, manipulace a brutality. Výkon obou hereček, Hany Gregorové a Eleny Podzámské, hodnotím vysoko, Grófka i Nevada jsou velmi uvěřitelné postavy. Dále tu máme pitomečka ředitele, který by nejradši všechny průsery zametl pod koberec, aby to neohrozilo jeho kariéru, Pavel Kříž se na tohle docela hodil. Pak tu máme „kápa“ v podání Jaroslava Mottla, postava se zajímavým vývojem, dobře zahraná. Dále je tu corgoň doktor, pro něj je ordinace ve věznici poslední štací, pokud by ho odtialto vyhodili, tak už si jinde ani neškrtne. Je takzvaně na baterky, nešli byste k němu ani s chřipkou, navíc je večně ožratý, což mu vôbec neprekáža v ošetřování vězeňkyň; přesto si může získat divákovy sympatie svojí otevřeností a upřímností, skvěle ho zahrál Štefan Kožka. Zuza Mauréry (Žaba), Brenda, Magorka Gabriela Dzuríková(srandovní kriminální zviřátko), Misska, Džidži, Barbie - sympatické baby, dobre zahraté role. Na konec jsem si nechal dvě postavy, které mne vyloženě sr*ly. Tak za prvé Anjel – nesympatická afektovaná herečka Anna Javorková & nesympatická postava, do všeho strká rypák, každému chce ‚pomôcť‘ (odsouzená za eutanázie, to mluví samo za sebe), taková ta lidská krysa, co se na všechny usmívá, se všemi chce být zadobře a přitom jí nedělá problém vypustit mezi spoluvězenkyně utajovanou informaci o jedné odsouzené, což je stejné, jakoby dotyčnou poslala na popravu. A Batman? Obrovsky nesympatická postava, věčně moralizující čůráček, který si zapomněl zamést před vlastním prahem, katolický kněz radící ostatním, jak by se měli zachovat, přitom má sám na triku dost vlastních hříchů (promiskuita, ješitnost, alkoholismus, popudlivost, žiarlivosť, zabíjení atd.). A ne, že by mi byl Peter Kočiš vyloženě nesympatický, ale jeho herecký prejav je, tak povediac, dost naivní. Prasečí očička a přehnaná patetičnost - to je dost srandovní kombinace. Jo a ještě Maďarka/Éva Vica Kerekes - herečka, která postavila kariéru na prezentování holých koz před filmovou kamerou, tohle není nic pro mě. A pak je tu hodně pseudoherců, kteří hrají vyloženě příšerně nebo v lepším případě podávají neutrální výkony, všichni ti mafiáni, právníci, doktoři, policajti, Ukrajinci, rodina Žaby, bratr Bárbí a její matka - rozkydlá Věra Křesadlová... Další věc, co mě ještě napadla: Odsúdené sú niekedy naozaj vtipné, ty jejich drísty: „Ona bola vážně zfetovaná?“ „Neviem, čo si predstavuješ pod slovom vážně, ale stačí, že niekto nevie chodit a netuší, že před ním stojí kápo? „Stačí.“ „Potom bola zfetovaná vážně.“ :-D Na ošetrovni při zašívání rány: „Vás to vôbec nebolí? Čo stě vy, rotvajler alebo čo?“ :-D Seriál si udržoval docela vysokou úroveň napínavosti, někdy v půlce do vězení přišla Jana Oľhová, která mezi odsouzené vnesla novou dynamiku, ale musím říct, že ke konci už mi to bylo dlouhý, jen jsem byl zvědavý, jak to s těma čubkama dopadne. Nejtrapnější byl asi díl, kdy bachaři slavili narozeniny kolegyně, ale ocaď až do konce to zase dostalo grády, navíc se do toho přimíchalo zabřeznutí jedné trestankyně... a samotný závěr byl velmi vkusně udělaný. Těšil jsem se na nějakou pořádnou lesbickou trtkačku, což se v případě ženské věznice samo nabízí, bohužel jsem se ale nedočkal. Nejpoužívanější slovní spojení v tomto seriálu: „Upráctěto.“ Pořád tam někdo někomu říkal „Upráctěto“. A nejsympatičtější postava Odsúdených? Asi vymletá Džidži (Judita Hansman), ta mě fakt bavila.

Takhle nějak to bylo, nebo aspoň mohlo být. Z Krvavé Neděle mám pocit dokonalé autentičnosti. U filmů o revoluci/stávkách/občanských válkách jde podle mě o to, jestli se tam podaří dostat atmosféru, tu zvláštní směs pocitů => frenetické nadšení, adrenalin, odhodlání davu teď a tady napravit letité křivdy, obavy z perzekuce ale i rabiátskou nadrženost/těšení se na vyhrocený konflikt a držkobití – a to je tady obsaženo stoprocentně. Docela mě to vtáhlo, dost jsem to prožíval, po zastřelení prvního pokojného demonstrující je záběr na partu Irčanů, jak z kufru zaparkovaného auta vyndavají pušku, což jsem v duchu okomentoval slovy „správná reakce“ a vůbec jsem demonstrantům, čelícím brutálnímu útoku paragánů, přál víc štěstí a zručnosti (v jednu chvíli jsem si pomyslel „co takhle hodit molotovův koktejl na palivovou nádrž obrněného transportéru?“); letmý záběr na ležící postřelenou ženu v minisukni, můj komentář „To jsou ale svině!!“. No prostě špica film, který mě naprosto dostal. Perfektní režijní vedení Paula Greengrasse, který nejen tady, ale i v Bourneově ultimátu dokázal, že to není žádný Nazdárek a že má dokonalé filmové vidění a jasnou vizi co chce zobrazit, jaké emoce vyvolat, jak gradovat příběh.

Obchodní domy, to byl v té době poměrně nový fenomén - eskalátory, výprodejní akce, tlačenice u pultů, koutky na odkládání dětí, flirtování zákazníků s prodavačkami atd. Základní osou filmu Šťastnou cestu je nákupní centrum „Zlatý roh“ a dění okolo mladých prodavaček. Adinu Mandlovou si vydržuje podvodnický developer Eduard Kohout, ztřeštěná Nasťa Gollová by ráda k filmu, snoubenec Hany Vítové chce rychle zbohatnout a dostává se do problémů, z Jiřiny Štěpničkové vyzařuje přirozená autorita a je s ní počítáno na místo vedoucí, leč v její minulosti je něco, o čem se nemluví. Nejsilněji na mě zapůsobila scéna s Adinou Mandlovou, upravující se v zrcadle vedle stařeny. Vůbec je to místy dost temné, tak si říkám, není tohle film-noir?

Sean Penn je výrazná herecká osobnost, proto je dobré opatřit si verzi v původním znění s titulky, český dabing z toho udělal nezajímavou bramboračku bez náboje. A pak už záleží jen na vás, jestli se chcete nechat dojmout příběhem mentálně zaostalého muže, který bojuje o to, aby mu nebyla odebrána jeho malá holčička Lucy - Lucy in the sky with diamonds  Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=EROTbDCr5ag

Dabing mi přijde lepší než původní znění, hlavně teda písně umpalumpů :-D

Tohle mě bavilo, takže si odpustím kritické připomínky, i když nějaké mouchy tam byly. Snad jen malou poznámku - pokud tvůrci pojmenovali některé aktéry tak, jak je pojmenovali, tak tím vlastně leccos naznačili, což Expozituře ubírá na napínavosti. Jinak ale na české poměry hodně dobrý seriál.

Dejte sem prase! Na prasečím břiše si mé nohy nejraději hoví. Chceš taky jedno? :-D

fajné

V průběhu tří let války zahynulo odhadem 4 milióny lidí, mnoho z nich civilistů a Korea zústala dodnes rozdělena. Téměř srovnání severu se zemí americkými bombardéry zanechalo hlubokou ránu na psychice Severní Korey. "Když jsem byl mladý, nevěděl jsem, jestli jsou američtí imperialisté hodní nebo zlí, ale v průběhu naší války v 50-tých letech jsem viděl brutální bombardování naší země a strašlivé utrpení našich lidí. Viděl jsem věci, které by nedokázal udělat žádný člověk. Naštval jsem se na americký imperialismus a cítil, že musíme tuto zemi úplně zbavit imperialismu."