Kubaaaa

Vypovídající hodnota nulová a dokumentární rovina podprůměrná.

Saoirse to zahrála dobře, ale vzhledem k faktu, že by Hanna neměla mít mnoho citu, ho měla až přehnaně moc. Takovýto rozpor v základu filmu je prostě špatně a od toho se pak všechno odvíjí. Ačkoli začátek vypadal hodně slibně, tak postupem času film zapadl do klasických béčkových kolejí a skoro se dostal ještě o něco níž - kdyby to neskončilo tak, jak to skončilo (nechci spojlovat). Ústřední tři postavy byly v pořádku co do výběru herců. Naopak vedlejší role, to byla hrůza. Hlavně párek nácků, pronásledující Hannu, společně s nějakým úchylným homosexuálem nebudili ani trochu respektu a působili naopak celkem groteskně. Poslední věc na vytknutí je hudba. Vůbec k tomu nesedí, ale vzhledem k předešlým nedostatkům už je to jen drobnost. Buď to jsou slabé 3*, nebo silnější 2*, každý ať si vybere.

Čekal jsem hodně od tohoto filmu a asi i proto jsem byl lehce zklamán, opakuji lehce. Film samotný má pár velmi silných okamžiků, spíš v první polovině. Nemile mě překvapil poměrně slabý závěr snímku. Ačkoli jsem měl občas pochybnosti, tak jasně nejlepší věc na tomhle filmu je výkon Day-Lewise, ale i jeho mladších variant. Námět byl rozhodně zajímavý, leč tvůrci ho nedokázali využít na 100%, spíš tak na 85%.

V první řadě by mě zajímalo, kolik zdejších hodnotitelů to vidělo celé, pochybuji že někdo, stejně jako já. Opravdu je kumšt, koukat se na nahého spícího muže ještě při téhle stopáži. Někdo v tom vidí ohromnou originalitu a někdo, stejně jako já, nejnudnější film světa. Říkat o tomhle filmu, že měl být natočen a že jde o vrcholně intelektuální dílo je zhovadilost. Je to prostě Warholuv fetiš a úchylka.

Dokonalé spojení vážnosti a vtipnosti. Scénář je napsán bezchybně, ačkoliv to trošku zavánělo opisováním od známějšího kolegy. Oba nemocní a oba gangsteři byli perfektní. Za jednu z největších zajímavostí a kladů považuji fakt, že se ve filmu, navzdory všudypřítomné akci a střílení, neobjeví ani kapka krve. Navíc akce je zvládnutá perfektně, takže si to mnohdy ani neuvědomíte.

Kdo čekal, že ve filmu Camp Rock bude nějákej rock se šeredně spletl. Za ten název by měl někdo dostat přes hubu. Všude samej disko-hip-hop-pop, doplněný nehoráznou naivitou tý, neustále se usmívající (čti: divně čumící), holky. Typický film pro dvanáctky, který vlhnou, když viděj Jonase, Hannu Montanu, nebo Bíbra. Fakt shit, du blejt

1. série 90%, 2. série 100%, 3. série 100%, 4. série 75%, 5. série 70%, 6. série 90%, 7. série 90%, 8. série 90%... a jasně nejlepší hláška: "Who has two fingers and doesnt give a crap? Bob Kelso, nice to meet you."

Nudné, utahané, bez sebemenšího spádu + 150 minutová stopáž, to prostě nejde do hromady. V průběhu filmu se pořád něco děje - neděje. Troufnu si tvrdit, že je to trošku taková, hezky načančaná, telenovela (Jasně, tohle se dá říct prakticky o každém romantickém filmu, ale ten dojem tady prostě je). Samotná zápletka ze začátku mi přijde dost zvláštní a naneštěstí od té se pak odvíjí celý film.

Až překvapivě dobrá hudba. Tahle kombinace fakt funguje, je to živé, svižné, zábavné. Je s podivem, že kapela s tímhle stylem a dobře zapamatovatelným názvem není známější.

Je to sranda, ale jen chvilku. Rychle se to totiž omrzí, koukat na někoho neustále padat do vody.