Aluska88

Nádherná a strašně těžká píseň, která se opravdu téměř nedá zazpívat s obyčejným a průměrným hlasovým fondem:) Snad jen v koupelně to nezní tak hrozně:) Černobílý videoklip, v němž figuruje pouze Christina, si získá Vaši pozornost už jen kvůli té melancholické atmosféře a tomu hlasu, který začne zpívat tak nenápadně a lehce jako padající sníh a skončí jako studená a ostrá sněhová vánice, ze které Vás mrazí. Zajímavá myšlenka...:)

Nádherná píseň i videoklip. Text pro Christinu napsala Linda Perry. Úžasný text o tom, že v každém z nás, zejména v těch, kteří se cítí ošklivými, podřadnými, nepotřebnými a celkově odlišnými, se nachází krása. A vůbec nezáleží na tom, co říkají ostatní. Song, který byl vlastně zároveň o Christině, ale stal se songem, který patří mnoha ztraceným a nejistým lidem.

Pamatuju si, že když se tehdy v Bravíčku v rubrice "Nové objevy", objevilo jméno Christina Aguilera, říkala jsem si, co tam jako dělá a kdo to má jako být. Vždyť už tu je Britney Spears, přece proti ní nemá šanci, Britney byla první!:) A teď po letech s úsměvem vzpomínám na tento můj první dojem z výjimečně talentované dámy, která se stala mou nejoblíbenější zpěvačkou, kterou nesmírně obdivuji. Genie in a Bottle, aneb tak nějak se Christina dokázala vypracovat z plánované teenagerské roztomilé hvězdičky v dámu s mimořádným hlasem i osobností, která si šla tvrdě za svým.

Fandové H. P. Lovecrafta si tentokrát troufli na celovečerní stopáž a po "magnificent" The Call of Cthulhu přináší další adaptaci díla "Mistra hororu." Výborný scénář, obsahující spoustu rozhovorů a dialogů přinášející množství důležitých informací, vyžaduje od diváka stálou pozornost, a za to se mu odmění vizuálně působivým zpracováním i brilantními výkony herců, které nikdo nezná:) Zhruba hodinu se snímek pohybuje pouze v "informativní" rovině, ale zato poté následuje prudký sled událostí a příchod "The Old Ones." Pravda, trikově na tom tvorové z jiného univerza nejsou nejlépe, ale když si vezmete, o jak celkově vydařenou adaptaci a ještě ke všemu od fandů, se jedná, těch několik scén s nimi se dá vydržet:) Good job, boys:)

Zvláštní, téměř neznámý a opomenutý snímek s výbornou ústřední čtveřicí talentovaných hereček. Chloë Sevigny jsem si prvně všimla v Americkém psychu a u Jeny Malone mě pokaždé vždycky naštve, proč tak zajímavá dívka, jako je ona, neztvárňuje více hlavních rolí. Film má osobitou, jakoby snovou atmosféru, které dominuje krásná příroda a mlčenlivé záběry. V Lying se v podstatě nic neděje, a přesto si dokázal udržet mou pozornost po celou stopáž. Pro "hledače" neznámých a zapadlých snímků ideální volba:)

David Cronenberg si tentokrát vzal na paškál tu úžasnou, nádhernou, krutou, povrchní a zářící "Továrnu na sny" jménem Hollywood. Místo, jako je toto, Vás buď vynese mezi Bohy a potom srazí dolů do bahna, nebo Vás rovnou nechá na špinavé dlažbě Hollywood Boulevardu jako zneuznalého umělce. Jen ti nejodolnější se dokáží po krutém pádu do propasti vyhrabat zase zpět na denní světlo. Hollywood je džungle, kde jsou vlci v beránčím rouně, tygři, lvi a všichni predátoři, kteří si za každou cenu chrání své těžce vydobyté teritorium. Hollywood dává naději, pozlátko, lesk a bídu slávy a za to si na oplátku bere duše lidí, kteří svému postu obětovali vše. Trhá je na kusy, ničí je. Výborné obsazení všech rolí, zajímavé a dobře napsané charaktery, stejně jako samotný scénář. Mapy ke hvězdám možná nejsou nějaký "masterpiece", ale rozhodně mají svůj osobitý feeling a jsou precizně zvládnuté po všech stranách.

Na Tales of Halloween jsem se docela těšila a říkala si, že by se mohlo jednat o pořádný hororový nářez. Ovšem pravda je zcela jiná. Povídky samy o sobě téměř nevyděsí a o budování atmosféry ve většině případů nemůže být ani řeč. Co však mají téměř všechny povídky společné, je brutalita - krve je všude víc, než dost, ujetosti a bizarnosti se také meze nekladou. Náznaky originality zde jsou, ale lenost tvůrců zvítězila. Všichni asi spoléhali více na "gore", než na nějaké budování strašidelné atmosféry. Jistě, Halloween má být i zábavný, ale přišlo mi, že v tomto případě byl pouze to. Povídka, která se nejvíce přiblížila atmosféře strachu, je Grim Grinning Ghost. Naproti tomu Friday The 31st zase vzdává hold legendám Jasonu Voorheesovi a Evil Dead. Tvůrci si se všemi povídkami mohli víc vyhrát, takto to na mě působilo, jako by si řekli: "Čím přemrštěnější, tím víc zábavné." A ten krystalický děsivý horor byl kde? Ale nejspíš to měla být ta "zábavná" Halloweenská antologie.

Úžasným minimalistickým způsobem zpracovaná romance mezi muzikantem ve středních letech a dospívající dívkou. Příběh je vystavěn s lehkostí, citlivostí a přesvědčivostí. Guy Pearce v jedné ze svých mála kladných a "obyčejných" rolí a krásná Felicity Jones mezi sebou předvádějí ukázkovou chemii. I když tento výraz asi není ten nejvhodnější, protože to napětí mezi nimi, ty pohledy, necítila jsem to jako sexuální vášeň, bylo to spíše něco jako čistá láska a splynutí duší. I jejich společné scény jsou tak krásné, jemné, bez jakéhokoliv náznaku nějaké "sexuální agrese.":) Hudební stránka už jen doplňuje tento osobitý snímek, který bych zařadila mezi jeden z těch "malých velkých filmů."

Kultovní snímek Toda Browninga z cirkusového prostředí, který bych však asi nenazývala hororem. Až na posledních zhruba 10 minut se v podstatě jedná o drama. Výborní herci jsou doménou tohoto filmu, který ukazuje, že ty největší "Zrůdy" nejsou lidé postiženi nějakou deformací, či tělesnou abnormalitou, ale "normální" lidé, v nichž se tyto Zrůdy skrývají. Zlo se skrývá v jednání lidí, hrůznost je v tom, jak lehce své činy páchají, a to s naprostou absencí jakéhokoliv svědomí. Závěr filmu je opravdu horor:) Je jasně vidět, kde se tvůrci American Horror Story inspirovali pro svou Freak Show:)

Seriál Fargo mě uchvátil svou komplexní propracovaností a úžasným scénářem. Dokázal inteligentně a s lehkostí, stejně jako s jakousi minimalistickou gradací spojit všechny ty bizarní, absurdní a kruté události do jednoho příběhu, jehož každý další díl mě přiváděl v němý úžas, jak je to všechno neuvěřitelně propojené a jak do sebe všechny ty dílky skládačky zapadají. Mělo to logiku, a nebylo z toho vůbec cítit, že je to dělané "na sílu", že je příběh zamotaný, nebo že by nedával smysl. Martin Freeman is the King! Ten chlap je zatracený génius a jeho výkon v roli Lestera Nygaarda by si zasloužil všechny možné nominace. Jeho přerod z ušlápnutého, spořádaného občana, který si nechá srát na hlavu na tvrdého a manipulativního grázlíka, je fenomenální. Dokonalá hudba Jeffa Russo, výborná atmosféra mrazivé krajiny. A jelikož jsem Farga zhlédla na AMC, můžu říct, že tento seriál má jeden z nejhorších dabingů, jaké si kdy kdo vůbec dovolil pustit ven na světlo. A že si to někdo dovolil udělat tak geniálnímu seriálu, jakým tento bezpochyby je. Drzost, troufalost a bezostyšná trestuhodnost. Za něco takového by se vážně mělo zavírat:) Alespoň, že nejlíp z toho vyšel Martin Freeman, on je asi jediná postava, jemuž jeho dabér zůstal po celý seriál a nemluvil přitom deset dalších postav. Když jsem potom zhlédla Fargo od bratří Cohenů, oproti tomuto seriálu mi to připadalo jako hodně špatný průměr. "Jestli si někdo dokáže vystřelit mozek nenabitou puškou, pak ty.", "Jsi v hajzlu, něco jsi udělal a poneseš následky, já jsem následek."