Aluska88

Terminator Salvation mi přinesl docela zklamání. Stručně: nelíbilo se mi to. Bale a především Worthington mi přišli jaksi prkenní, mdlí a nevýrazní. Bale mi vůbec nepřipadal jako "vůdce odporu" John Connor, ti nejlepší pro mě vždy budou Edward Furlong a Nick Stahl a ani takový herecký velikán, jakým Bale je, je v této roli nedokáže překonat, ani se jim vyrovnat. Celý film mě vůbec ani nebavil. A cameo CGI Arnolda bylo spíše k smíchu, což nejspíš účelem jistě nebylo. Tento snímek se rozhodně nedá považovat za nějaké (vydařené) pokračování kultovní série, která pro mě skončila Terminátorem 3: Vzpoura strojů.

Docela vydařená, lehce bláznivá americká komedie o jedné rodině a velké svatbě, která se může velmi lehce poněkud zkomplikovat. Hvězdné obsazení hraje jasný prim a nebýt jeho, jednalo by se jen o jeden z mnoha (pod)průměrných a lehce zapomenutelných příspěvků do žánru. Snímek obsahuje spoustu vtipných scén i dialogů, ale celkově působí jaksi křečovitě a mnohdy až přehnaně, chybí mu lehkost. Velká svatba mohla být lepší, ale také i horší, takto se na ni ve výsledku ještě dalo dívat a vnímat ji jako odpočinkový americký "produkt."

Příjemný snímek, který nezpracovává osudové setkání dvou lidí nijak dramaticky. Labor Day není žádné strhující a tíživé drama plné skrytých emocí, bolesti či zoufalství z nenadálé zapeklité situace. Snímek netlačí na pilu, příběh o setkání jedné osamělé ženy a uprchlého trestance předkládá v podstatě jako rodinnou "idylu." Josh Brolin se zdá být dokonalým mužem. Jen co se dostane Kate Winslet do domu, začne jí v podstatě od podlahy až ke střeše spravovat barák, vymetat okapy, naučí synka baseball a především umí péct výborný broskvový koláč:) Je to přesně takový ten typ sexy drsňáka, takže když pak shodil ten svůj vous a vlasy, trochu mě to zklamalo, vypadal až příliš uhlazeně a tak nějak usedle. Prostě od doby, kdy jsem ho viděla v Tahle země není pro starý, preferuji Joshe Brolina s fůsama:) Dawson v roli policisty překvapil, Spidey coby dospělá verze syna potěšil, stejně jako agent Coulson či J.K. Simmons. Naproti tomu nesympatické postavy zastaly protivná a vychytralá teenagerka, která synkovi tak chytře radila, co by měl dělat, stejně jako otravná sousedka. A jsem ráda za ten hezký konec, myslím, že si ho zasloužili. "Chtěl bych dalších 20 let, abych s tebou mohl prožít 3 dny."

Nevím, ale od jistého okamžiku, kdy jsem tento britský horor sledovala, mě začínala více zajímat další hláška či eso, které vytáhne z rukávu Donald Pleasance, než děj v zatuchlém a špinavém Londýnském podzemí:) Jako sarkastický, ironický a nevrlý inspektor Calhoun je dokonalý a připomínal mi svým charakterem několik současných kultovních sociopatických idolů televizní obrazovky. Stačí jmenovat Sherlocka, či Dr. House:) Působivá je scéna točená na jeden dlouhý záběr, během níž se nám dostává pohledu na "vkusně" zařízený byteček tamního kanibalského páru. I když... ten chlapík byl v podstatě nešťastný potom, co se stalo jeho ženě. Ale nepředbíhejme, že...:)

Sam Rockwell znovu dokazuje, že patří mezi "one of the best underrated actors." Ten jeho charakter, příhody a hlášky, to je prostě na nějakou cenu!:) Toni Collette si po Malé Miss Sunshine opět střihla matku od dětí. A i v tomto snímku je jejím synem dospívající chlapec, který má dost problémů vyrovnat se se svou existencí a jeho povaha dělá starosti jeho matce i nepravému tatíkovi. Stejně jako Dwayne v Miss Sunshine toho ani Duncan moc nenamluví a raději se drží stranou od všech lidí. Snad jen Steve Carrell ztvárnil zcela jinou postavu. Zatím jsem ho viděla jen v převážně "loserských" rolích, takže jeho změna na nepříjemného a přechytralého chlapa, který navíc není tak úplně čestný, byla pro mě ze začátku docela nezvyk. The Way Way Back je ideálním letním, odpočinkovým filmem, u něhož se chcete zrelaxovat. Navodí Vám příjemné pocity a úsměv na tváři.

Německý originál jsem neviděla, ale tento americký remake mě okouzlil. Krásný snímek o jednom "obyčejném" klukovi, který se rád zaplétá s holkama i hazardem, a jedné neobyčejné dívce. Tento fešný chalan se jednoho dne seznámí s čistou a neposkvrněnou Daisy Kensington, která však trpí duševní chorobou. Evan Rachel Wood i její přirozená, "princeznovská" krása do takové role zapadly dokonale. Ideální nezávislé komediální drama na letní dny, kdy nemáte chuť na žádné náročné či emocionálně vysilující drama. Snímek má spoustu vtipných i dojemných momentů. Mezi ty vtipné patří kupříkladu scéna, kdy se Daisy seznamuje s Jayovými rodiči, mezi ty dojemné zase scéna "No more phonecalls." Příjemnou, lehce melancholickou atmosféru doplňuje výborný soundtrack.

Americké komedie se zdejším hodnocením pohybujícím se v rozmezí 45%-60% jsou většinou dvojího ražení. Buď se mi zalíbí, pobaví a rozesmějí mě, jakkoli jsou ujeté a šílené, nebo jsou nevkusné, oplzlé, nechutné či příliš jaksi "americky hysterické." Slečna zamilovaná patří do první kategorie. Ačkoli mě Sandra Bullock coby dramatická herečka zatím nedokázala přesvědčit o svých schopnostech, komediální role jí sednou perfektně. Mary Horowitz je hodná a milá holka. Má však jeden, a pro spoustu lidí dost podstatný problém. Je chytrá a pořád mluví. Což se v jejím případě zdá být vražednou kombinací:) Ostatní neustále zásobí množstvím informací, které z ní prýští bleskovou rychlostí. Její ztřeštěná postava se stává nosným pilířem celého filmu. Bradley Cooper coby hezoun Steve i Thomas Haden Church coby kliďas Hartman zase vytvořili skvělou dvojku pracující spolu před a za kamerou. Ve vedlejší roli jsem uvítala DJ Quallse, jehož mám ráda od doby, co jsem ho poprvé viděla v Jádru. Ten kluk má zajímavý zjev i talent a zasloužil by si větší herecké příležitosti.

Velmi vydařené sci-fi s kvalitním scénářem. Mise na Mars má spád, atmosféru a ani na chvíli nenudí. Sice mi ze začátku příliš nesedla Morriconeho hudba, která se do sci-fi prostě nehodí, ale pak jsem si docela zvykla. Závěr je sice možná, pro někoho až směšný, ale já jsem přátelské mimozemšťany uvítala. Blízké setkání třetího druhu, které se v závěru uskuteční, je působivě vytvořeno. Ten jeden tvor, co se na konci objeví, sice trochu vypadá, jako by vypadl z nějakého animačního cvičení studentů filmové školy, ale i tak působí velmi roztomile. Je fajn, když někdo vylíčí existenci z jiných planet jako inteligentní, nenásilné a sympatické tvory. Nemusí být všichni odpudiví a agresivní jako Vetřelec či dominantní a na lov zaměření jako Predátoři:) A teorie s evolucí byla nesmírně zajímavá a vhodná k zamyšlení.

Ku*evský nářez!:) Úžasné propojení dokonalého vizuálu příběhu, který se odehrává na pozadí koncertu, a samotného strhujícího koncertu, který má zároveň perfektně vymyšlenou a vytvořenou show s efekty, které doplňují songy skupiny. Už při scéně, kdy Dane vchází do koncertní haly za doprovodu skladby The Ecstasy of Gold od hudebního mága Morriconeho mně mrazilo a poté při koncertu ještě mnohokrát. Velkolepý zážitek. A samozřejmě klasika Nothing Else Matters nezůstala bez slz:)

*** a půl. Zhruba měsíc před Kvílením jsem zhlédla jiný film zabývající se Beatnickou generací. Jednalo se o Kill Your Darlings a tento snímek mě ohromil. Zvláště Daniel Radcliffe byl v roli Allena Ginsberga výborný. A tak nějak jsem si nemohla zvyknout na trochu odlišné ztvárnění jeho postavy, jehož se zde chopil James Franco. Skvělý je, což o to, ale je to zkrátka jiný Allen. Film se odehrává v několika rovinách. Soudní líčení, interview s Ginsbergem, černobílé flashbacky a animace přednášené básně. Když jsem tak poslouchala, říkala jsem si, jestli je to skutečně geniální NĚCO, nebo nabubřelé, okázalé, prázdné NIC. Asi něco mezi, řekla bych. Co se týče umění, vždycky uvažuju nad tím, jestli bych něco takového dokázala já. Vytvořit, napsat, namalovat, složit, zahrát. Ve většině případů bych se mohla jít rovnou zahrabat:) Umění a umělce obdivuju s tím, že já jsem tohoto mistrovského daru byla "ušetřena." Tito lidé jsou tak trochu z jiné galaxie, kde k nim obyčejná slova přicházejí v představách a oni z nich pak dokáží vytvářet obdivuhodné příběhy a věty, kde jim barvy dávají prostor k vizím jiných světů a z melodií dokáží stvořit neuvěřitelná hudební díla. A myslím, že mezi ně Allen Ginsberg rozhodně patří.