RetroMan

Filmy z amišského prostředí mám velmi rád a oslovují mě, ale v tomto filmu jsem marně čekal na příchod spásy nebo záchrany. Co mi nejvíce na filmu vadilo, bylo jeho schéma. Zejména kontrast mezi životem a disciplinovaností amišských dětí ve srovnání s prostředím Portlandské střední školy a Sářina luxusního bytu. Také závěr a celkové vyznění filmu na mě působilo až příliš chladně.

Podřadná krimi komedie z roku 1990, kterých vzniklo v tomto období značné množství. Příběh o zlodějíčkovi a jeho pretty woman, kterého pronásleduje bezzubý policista. Stejně tak bezzubě film na mě působil. Krimi není krimi a komedie není komedie ("To kyselo je moc kyselý. Ten bramborák je moc bramborovej"). Nejzajímavější moment byla asi amputace prstů Aleca Baldwina a nahé scény s JJ Leigh, která stejně není můj typ.

Možná, že ve své době VHS to byla bomba, ale já jsem viděl jiné bomby. Tohle je film, ve kterým jsou dobrý souboje, bohužel hongkongský humor a pohádkový příběh s dětským hrdinou mě totálně odradily :(

"Třetí" pokračování filmu mě roztrpčilo ještě víc než druhý díl. A to zejména z toho důvodu, že Alex vypráví svůj šampiónský příběh svému synovi (což je hezké na rodinný film, ale když se neobjevuje žádná jeho žena a ve druhém díle z jednoho závěrečného polibku čáp nebo nějaký jiný pták nepřiletí --- já teda kroutím hlavou). A druhou, ještě horší skutečností, je začátek filmu, který mi připoměl x-té pokračování BEST OF THE BEST, ve kterých hlavní hrdina nakope prdel všem na potkání. Neměl by být přínos bojových umění ve filmu i v tom, že ukazuje cestu nekonfrontace a bojové scény nechávat jen na přesných a dobře načasovaných místech, jakým je např. turnaj? Jinak mě taky pobavil ten výcvik u Sunova bratra - práce na rodinné farmě s buvoly, tanec s kobrou, chytání šípů naslepo, 10 kliků a 5 shybů (některé záběry se zopakovaly), rozštěp anebo odmítnutí thajské masérky :) A hlavní záporák, Zvíře, mohl být taky lepší.

Asi právě proto, že je sensei Bernhardt velmi fyzikálně nápodoben jedné akční star ze země ovocných piv, dostal nabídku účinkovat v pokračování legendárního filmu, který se odehrával jako tajný závod v Hongkongu. Zápletka a takřka většina bojových scén je identická, jen na odchylku v hlavním hrdinovi. Hlavní hrdina není důstojný voják, ale nedůstojný intrikánský obchodník s uměním, který se dostane do thajskýho krimu za krádež meče, která je hlavní trofejí, světe div se, právě v připravovaném Kumite. Ve vězení potkává nejvyššího mistra "metalového údu", bojová aréna leží v Bangkoku a Chong Liho nehraje výborný Bolo Yeung, ale Ong Soo Han jako Démon (vedlejší zato výborná role v Králi kickboxerů), který, zase světe div se, je dozorcem ve výše zmíněném krimu. Tak po tomto počátku jsem byl zklamán a posléze i nasrán, když jsem viděl, že se managerem Kumite (ten název mě sral už tehdy) je pivař Ray Jackson (Donald Gibb). No a pak už to bylo lepší, alespoň na ty souboje se dalo dívat. Bojová choreografie: Philip Tan.

Jediné, co stojí za zhlédnutí, jsou výborné hongkongské mlátičky z doby RED FORCE. Měla to být jakási obdoba, protože výrazy Yes, Madam a Duty (In the Line of Duty) zde zazněly několikrát. Jinak aušlus. Viděl jsem s titulkama, který byli prachbídný, ještě že trochu zvládám po anglicku, takže doporučuji klidně bez nich, protože na filmu jsou nejlepší jen souboje.

Co dodat. Phillip Rhee se nechal unést svou režijní schopností a donátorstvím jeho mecenášů a fanouškou, a tak vdechl život dalšímu mírně podprůměrnému akčnímu B-filmu, jakých devadesátá léta porodila, tu s větší, tu s menší slávou několik set. Doufám, že se z toho kluk poučí a přestane s tím. Alea iacta est. A to BEZ VAROVÁNÍ.

Hle, jak jednoduché je v USA natočil film. Na tsunami vyvolané zvýšenou nabídkou po mlátičkových béčkách, Seagalovým Patriotismem a Walkerovým rangerstvím se Phillip Rhee ujal režie (na co něco takovýho studovat) svého akčního spektáklu, ve kterém odsoudil ty špatné chlapce s holými lebkami a zálibou v armádních výprodejích, vyburcoval a přesvědčil všechny rednecky vůkol. K tomu mu dopomáhej Bůh! Amen.

Naprosto zbytečný pokračování původního filmu, hloupý scénář s ilegálními zápasy a ještě hloupější scénky, ve kterých se střídají rodinné momentky s rádoby dramatickými akcemi. Založit film jenom na tom, že Tommy Lee umí bojová umění (a v první části se všem líbil a lidi to zkrátka chtěj) a v závěrečných soubojích ho nechat špatně natočeného, špatně sestříhaného (myslím záběry, ne vlasy) s průměrnou bojovou choreografií, s německým kulturistou, vychováván indiánskou babičkou --- to nemůže dopadnout dobře. Ano, pro Erica Robertse je to standardní filmová škatulka, ke které patří. Souhlasím s Tommym: "Koloseum se zavírá!". Hurrrá, ale proč jsou ještě další díly?

Nejde o klasický akční bitkařský film, z americkýho pohledu jde o film ze sportovního prostředí se skrytým odkazem na rodinný hodnoty (dítě v nemocnici, trénink malých karatistů). Samozřejmě, že jsem fandil Korejcům. Jsou disciplinovanější, mají skvělý tréninky a neunavujou je ženský, protože věděj, kde mají doma svoje místo. Proč fandit Amíkům v tomhle složení? Vyžranej Chris Penn musel nasrat všechny fanoušky bojových umění a i ty malý špunty ve škole Tommyho Lee s barevnejma páskama, kteří se ještě šťouraj v nose. Buddhista by dostal přes držku i od Sally Kirland (které to mimochodem docela slušelo, což je co říct, protože jak vypadá dneska, no hrůza), která vmetla do filmu trochu toho spirituality a ženskosti. Italoameričana Sonnyho (tvl, to je jméno pro Itala) jsem si užil v Policejní akademii. Pro Erica Robertse je role Alexe snad jeho nejlepší v životě (díky, zasloužíš si to). Nejvyšší ocenění si zaslouží Phillip Rhee se svým bráchou, protože alespoň předvedli, že se něco ve svém životě z taekwonda naučili. Dvě dojemné scény. Jedna menší, se zmrzlinou, a druhá velká, předání vítězných medailí poraženým ;-)