campix

Dost mě těší tenhle už několikátý přešlap Disney. Kasovní a také kvalitativní tragédie. To je tak, když točíte woke filmy na objednáku malé a nutno říci, že nejhlasitější skupiny lidí. Zbytek světa vaše dílo úspěšně odzýva a vy jedete na novo. Nejvíce toto postihuje superhrdinské filmy, které ještě před pár lety byly dojnou krávou hollywoodských studií. Nyní sledujeme jejich pohřeb. Woke Marvels jsou toho ukázkovým příkladem. Generické akční scifi s poměrně dobrými akčními scénami, ale nezajímavým dějem a plochými postavami, které jsou Vám naprosto u zadku. Několik naprosto WTF momentů a snaha tlačit trapnohumor. Všemu kraluje prkenná Brie Larson. Hollywoodská studia na rozcestí. Začnou se opět točit normální blockbustery? Kinaři by to ocenili.

Dvorní dánský scénárista Nikolaj Arcel začíná stále více vystrkovat růžky i jako režisér a po velmi povedené Královské aféře servíruje další dánské historické drama s jistotou v hlavní roli. Mads Mikkelsen totiž špatné filmy netočí a Bastarden je toho důkazem. Mikkelsen jako vojenský kapitán a bastard dobývá nevlídná vřesoviště na severu Dánska pomocí brambor a bojuje s místní regionální šlechtou. Něco, co jsem na plátně zpracované asi nikdy neviděl a to je poměrně osvěžující. Film ummě balancuje na hraně mezi červenou knihovnou a historickým dramatem a ukazuje, že sever má stále co nabídnout.

Sice je to stále ten starý dobrý Ricky Gervais, ale spíš než s kadencí, ostrostí a vypointovaností jednotlivých situací mám zásadní problém s obsahem. Mě tahle hyperkorektní doba strašně štve. Chápu, že to se prostě nutně musí promítnout do všeho, ale aby jeden z nejlepších stand up komiků své generace neustále upozorňoval, jak by lidé měli humor vnímat a jak ho chápat. Aby se musel neustále omlouvat nebo něco upřesňovat. Mě tohle prostě nebaví. Vytrácí se z toho kouzlo.. To je prostě obrázek dnešní doby a dnešní společnosti zatím hlavně za mořem. Radši si pustím starší Rickyho kusy.

Jak já se těšil a ona je to jenom taková honipéřina Emerald Fennell. Snaha šokovat a vzít si to nejlepší z filmů jako je Talentovaný pan Ripley. Přijde mi, že už se netočí nic jiného než tyhle ''společenské satiry'' z vyšší společnosti. Barry Keoghan má sice hlavní roli ušitou na míru, ale několik obzvláště explicitní scén mě přesvědčilo, že už ho asi nikde jinde nechci vidět. Zároveň mě také bavily určité popkulturní reference včetně povedeného hudebního soundtracku, ale celkově je to hodně málo. Rozhodně se jedná o osobitý autorský kousek s několika šokujícími momenty, ale dokud se Emerald Fennell neuklidní, tak to nebude nic pro mě.

Každá Oscarová sezóna nabídne podobný nenápadný malý/velký film, který pobere slušnou řádku nominací a v lepších případech také samotnou filmovou kvalitu. To rozhodně platí pro Holdovers, jelikož tahle hořkosladká feelgood komedie dokáže zaujmout celkovým retro feelingem a atmosférou opuštěné vysokoškolské koleje, kde zbylo pouze několik žáků přes Vánoční prázdniny. Zaměstnanci nejsou také zrovna nadšení, ale přes všechny rozdíly a pře si k sobě najdou cestu a vytvoří tak takovou menší rodinu. Fenomenální Paul Giamatti v hlavní roli.

Upřímně jsem si myslel, že mě Poslední Aristokratka bude štvát daleko více. Sice je tu vidět kvalitativní sešup Jiřího Vejdělka, ale i tak stále nezapře cit na to, vytvořit takovou tu líbivou a dobře vypadající lidovou zábavu. Technicky není moc, co vytknout. Herecké obsazení je dostatečně sympatické a tak to nějak plyne bez větších výkyvů směrem k poklidnému a očekávanému konci. Čistě spotřební věc. Kdyby všechny tyhle tuzemské parády dopadly, alespoň takhle, tak na tom ještě nejsme tak zle.

Poctivé chlapácké drama, kde mě režírující a také hrající Clint Eastwood poměrně překvapil. Šel trochu do pozadí a nechá vyniknout tomuhle podivnému road movie. Prim hraje Kevin Costner jako uprchlý trestanec při své cestě za svobodou, který najde nakonec něco naprosto jiného než asi čekal. Chvílemi bezstarostné, chvílemi velmi napínavé a ve finále velmi dojemné.

Nuda. Nuda. Nuda. Sofia Coppola natočila akademickou nudu týkající se vztahu mezi Elvisem a Priscillou. Z pohledu samotné Priscilly a vycházejíc z jejich pamětí. Jak byste možná uhádli. Jednalo se o poměrně komplikovaný vztah. Vyzdvihl bych roztomilou Cailee Spaeny v hlavní roli a poměrně mě překvapil i Jacob Elordi jako Elvis, kterého od dob Euforie opravdu nemusím.

A24 prostě nudné a nezajímavé filmy nevydává. Toto platí i pro Dream Scenario Kristoffera Borgliho, který se ihned po svém průlomovém díle ve své vlasti vydává kout železo dokud je žhavé a to přímo za moře a v hlavní roli s Nicolasem Cagem. To už v dnešní době tolik neznamená, ale dá se říci, že je to zárukou netradiční podívané. To Dream Scenario splňuje na jedničku. Hlavní postava je univerzitním profesorem, který se stává nečekaně středem pozornosti vzhledem k tomu, že se z neznámých důvodů objevuje ve snech ostatních lidí. Zprvu neškodně, posléze všechno začíná eskalovat. Zápletka zajímavá, ale pro mě ve finále tak nějak neuspokojivá. Škoda, ale Borgliho se v budoucnu vyplatí hodně pozorně sledovat.

Gillespiemu hodně fandím. Ať už je to I,Tonya nebo seriálový Pam&Tommy, tak mě tyhle dramatizace skutečných událostí velmi baví. Dumb Money si bere  na paškál investiční haló způsobené nesmyslným růstem akcií zastaralého Gamestopu hnaných hysterií mezi malými investory. Dostali tak do úzkých nejedno velké zvíře daného odvětví. Samozřejmě je všechno velmi zdramatizováno nebo chcete-li zromantizováno, ale já se bavil velmi dobře. Big Short to sice není, ale nakročeno by bylo. Cool, svižné, zábavné a inspirované skutečnými událostmi.