lola3121

Jak to může dopadnout, když se dají dohromady David Lynch a Werner Herzog? Jelikož mám pro oba pány slabost, pro mě do dopadlo na jedničku Film je inspirovaný skutečnou události a stejně jako v Herzogově filmu Woyzeck byl nebohý vojín dohnán k šílenství nevěrnou dívkou a despotickým velitelem, tady to byla hrdinova matka, zahrnující jej až nesnesitelnou láskou a péčí. Důležitou roli mají mnou oblíbení růžoví plameňáci, které má hlavní hrdina ve svém růžovém domě nejen v živém provedení coby McNamaru a McDougala, pozorný divák je zaregistruje také na dveřích garáže, ale i jako originální osvětlení, mísu na stole nebo motiv na skleničkách. Nehledě na to, že paní matka ve svém růžovém kostýmku plameňáka rovněž silně připomíná. . Pan Herzog zde zúročil svou zálibu v cestopisných dokumentech, ve filmu se podíváme do Peru, Mexika i Kanady, David Lynch do filmu pro změnu propašoval svou oblíbenou postavu trpaslíka

Tak tohle je opravdu seriál o nemocnici jak se patří. Nádherná kombinace hororu, duchařiny a humoru prostě nemá chybu. Obzvlášť jsem si oblíbila primáře Helmera, samolibého a nesnášenlivého Švéda, který nenávidí Dány a vše Dánské, nejvíc ho zajímá, aby mu nikdo neobsadil jeho parkovací místo a důsledně každý den sundává poklice z kol, aby mu je dánští spratci, číhající opodál, neukradli. O pacienty tady jde sice tak trochu až v druhé řadě, ovšem třeba akce "Čerstvý vzduch" by se mohla klidně aplikovat i v našem zdravotnictví. Lars von Trier prostě zabodoval, takových seriálů vic.

No jo, tak nejdřív jsem myslela, že mi něco uniklo a tudíž jsem nepochopila o co tady kráčí, ale jak tak koukám, nejsem v tom sama. Takže zbyla hromada otázek a žádná odpověď, proto nedoporučuji milovníkům detektivek, kteří očekávají na konci odhalení pachatele včetně motivu. Toho se v tomto filmu skutečně nedočkáte, takže nezbývá než zapojit fantazii a zkusit to domyslet za scénáristu. Proč vůbec Harry lezl do toho protějšího baráku? Kdo tam bydlel a "náhodou" ztratil ten negativ? Co to dělal ten vrah na kameře za divný pohyb rukou? Kdo byli ti divní chlápci v tom městě? Proč tu ženskou vůbec zastřelili? Kdyby někdo věděl odpověď na některou z uvedených otázek, nezapomeňte mě informovat. Ale jinak to byl fajn biják...

Mysteriozní mi tento film moc nepřipadá, zato drama je to pořádné. Prvních padesát minut děj plyne celkem klidně, pak se začnou vynořovat otazníky z minulosti a napětí houstne. Ke konci už je to celkem slušná detektivka s odhalením jednoho rodinného tajemství. K tomu krásná příroda Nového Zélandu, sympatický hlavní hrdina a úžasná hudba Patti Smith. Happy end ovšem nečekejte.

Začíná to jako komedie, bavila jsem se výbornými dialogy, zejména pak chatovou seznamkou Dana a Larryho, která neměla chybu. Pak se humor pomalu vytrácel a už to bylo "jako ze života". On chce ji, ona nechce jeho, ale onoho, který ovšem chce zase zase tu druhou, aby posléze zjistil, že lepší bude přece jenom ta první, protože ta druhá ho podvádí s tím prvním. Z celé čtveřice je nejvýraznější Natalie Portman, myslím, že pánové ocení zejména scénu z nočního klubu.

Často mám pocit, že osoba, která vyplodí "oficiální text distributora", film neviděla ani z rychlíku. Zářným příkladem je obsah tohoto filmu, protože jediné, co je správně v první větě, je jméno Victor, zbytek si milý distributor vycucal z prstu. Victor není ani ostrý chlápek, ani "těžký milovník žen" (?). Do svých dvaceti let spal pouze s jednou ženou, Elenou. Další čtyři roky strávil ve vězení, kde si žen také mnoho neužil, a vynahradil si to až po propuštění, i když to nakonec dopadlo trochu jinak, než si to naplánoval. Film lze pojmout i jako sondu do života madridských vozíčkářů se specializací na basketbal. A pro fanoušky Penelope Cruz špatná zpráva - herečka se objeví pouze v prvních deseti minutách filmu, aby v autobuse městské dopravy porodila hlavního hrdinu, za což pro oba obdrží doživotní volnou jízdenku.

Chaotická Ana potěší hlavně příznivce reinkarnace, což já zrovna nejsem, přesto jsem ty dvě hodiny, co film trvá, nevycházela z údivu, co mi to pan Medem zase naservíroval. Příběh Any, začínající malířky, která se musí vyrovnat s tím, že v minulosti už mnohokrát žila a vždy zemřela jako mladá dívka. Stejně jako je Ana uváděna do hypnózy odpočítáváním od deseti do nuly, stejně tak plynou i jednotlivé kapitoly filmu. Jak už je u Medema zvykem, dočkáme se erotiky, nahoty a sexu, trochu exotiky, hodně tajemna a hlavně nádherných obrazů malířky Any, jejichž skutečnou autorkou, jak se dozvíme z titulků, je režisérova předčasně zemřelá sestra Ana Medem, které byl celý film věnován. Asi to není film pro každého, za sebe ale dávám jednoznačných pět hvězd.

Nejdřív to vypadalo na běžnou vyvražďovačku ve stylu Deset malých černoušků, ale pak se z toho vylouplo naštěstí něco úplně jiného. Nechyběla ponurá atmosféra opuštěného hotelu, vhodně rámovaná průtrží mračen a bouřkou, sympatický kukuč Johna Cusacka, pár dobře načasovaných lekaček a samozřejmě překvapivé rozuzlení i se závěrečnou tečkou. Takových filmů víc...

Ten, kdo k nečetl knižní předlohu, se možná v ději trochu ztrácel, protože i přes úctyhodnou délku se do filmu nepodařilo nacpat vše z knihy, některé motivy byly vypuštěny úplně, něco bylo radikálně zkráceno. Ocenila jsem absenci pro mě nudných pasáží, zabývajících se fungováním tajných služeb ve Švédsku, nadchnul mě Lisbethin punkový outfit u soudu. Nejvíc jsem se těšila na závěrečný souboj s Niedermanem, nastřelovačku hřebíků mám v oblibě už od dob Smrtonosné zbraně. Škoda, že tentokrát byla úplně opominuta Lisbethina sexuální orientace i postava Miriam Wu. Mohl to být ještě větší happy end, i tak si tenhle švédský trhák čtyři hvězdy poctivě zaslouží.

Taková malá předzvěst toho, co režisér naplno rozjel v Mementu. Sice relativně kraťoučký, přesto úžasný černobílý příběh, na který jsem koukala takřka bez dechu. Chce to samozřejmě vidět minimálně ještě jednou, aby si člověk ten "střihačův sen" poskládal tak jak má být a náležitě si ho vychutnal.