Brylin

Bulharsko mě začíná zajímat čím dál víc, neboť se zdá, že je to jedna z mála evropských zemí, kde ještě žijí lidé s otevřeným srdcem. K tomuto názoru mě přivádí nejeden výtvor bulharské kinematografie (za všechny třeba fantastický Svět je veliký a záchrana kyne odevšad) - a snad nejmarkantěji tento kraťas. Lidskost nakonec zvítězí nad bezduchou aplikací pravidel. Na hraně pěti hvězdiček.

Opět velmi citlivě pojaté téma "jiných" dětí od přítele karlovarského festivalu, pana režiséra Miroslava Janka. Po loňském úspěchu Takového normálního autistického filmu, uvedl MFFKV v sekci Lidé od vedle právě snímek Nespatřené - vítěze dokumentární soutěže MFFKV 1996. Pro mě fascinující a empatický vhled do světa velmi nadaných nevidomých dětí a jak samotný film, tak následná diskuze po něm patří k nejlepším momentům letošního festivalu. Silné čtyři hvězdičky.

Newyorkská komunita ortodoxních Chasidů je velmi pevně svázána již po staletí neměnnými pravidly, avšak sympatický nekňuba Menaše v ní stejně zkouší bojovat o právo na výchovu svého syna, jež musí být dle Talmudu vychováván pouze v úplné rodině. Věčné téma zápasu člověka se systémem/autoritami o hranice osobní svobody je pojato díky zajímavému prostředí až dokumentárně a přes nenápadný děj prostý zvratů dokáže zaujmout. Jeden z velmi malého počtu snímků točených v jiddiš. Pěkné tři hvězdičky.

Mladá Mariana se stává po infarktu otce de facto jedinou živitelkou rodiny a má na krku nejen nemohoucího tatínka, ale i nezaměstnané bratra a matku. Po zhroucení zaběhlého chodu a z toho plynoucí svobody rodiny hledá Mariana sama sebe a své místo ve světě. Hlubinná studie vývoje hlavní postavy a skvěle odpozorované prostředí periferie chrovatksého Šibeniku jsou hlavními přednostmi snímku. Přesvědčil mě i výkon Mii Petričević v hlavní roli. Silnější tři hvězdičky.

Vyzrálý debut Nicolase Silhola mě velmi zaujal jak svým námětem, tak zpracováním. Až zoufalý čin jednoho z nechtěných zaměstnanců a následný strach z kompletní zodpovědnosti nahlodá svědomí vedoucí personalistky ohromné mezinárodní korporace. Personalista může k práci přistupovat dvěma způsoby: buď jsou pro něj zaměstnanci lidské bytosti, se svými city, touhami a soukromým životem, nebo jen "lidské zdroje" - čísla v kartotéce či podnikovém softwaru. Když se někdo přece jenom rozhodne z jakýchkoli důvodů jít po druhé cestě, měl by se před vykročením setsakramentsky rozmyslet. Návrat je velmi, velmi obtížný, ne-li nemožný - jak se ostatně přesvědčila hlavní hrdinka tohoto dramatu. Po technické stránce mohu málo co vytknout, líbila se mi citlivá režie i poměrně dobré herecké výkony v čele s Céline Salette. Byť bych mohl mít výhrady k logice příběhu, nakonec uděluji čtyři hvězdičky.

Vyšší střední škola ženského cítění a jednání, ovšem přiměřeně zkarikovaného a reflektujícího hlavně hispánský naturel. Nicméně Almodóvar dokazal bizardními vztahovými peripetiemi skvěle bavit ženy i poučené muže po celou dobu trvání tohoto snímku. Potěšil mě i roztomile mlaďounký Banderas a tak dávám pěkné čtyři hvězdičky.

Nádhera! Byl jsem unešen hlavně krásou obrazů Wójcikovi kamery i prací se světlem, výstavbou scén, ... Nic z toho ovšem není samoúčelné, vše dokonale zdůrazňuje režisérův záměr a umocňuje výsledný dojem. Démantový zážitek a pět hvězd.

Konečně jsem si díky KVIFF 2017 doplnil filmové vzdělání a shlédl něco z díla Kendžiho Mizogučiho. A navíc je snímek Správce Sanšo typickým zástupcem režisérových vrcholných děl: dějově zasazený do japonské feudální minulosti rozeznívá struny mistrovi současnosti prostřednictvím silného sociálního tónu, důrazu na soucit a zobrazením žen jako nositelek toho lepšího v lidech. Oceňuji precizní režii, výbornou práci s kamerou, a to nejen v krajinných záběrech, a velmi dobrý střih filmu, který dává přednost dlouhým záběrům. A ač je snímek dost smutný, dávám čtyři hvězdičky.

Reza chce žít v klidu a čestně, mimo praktiky podplácení a službiček "něco za něco" či " když ty mně, tak já tobě". Zdá se ovšem, že to v odlehlém iránském městečku kontrolovaném Společností ani jinak nejde. Je lepší sklopit hlavu, smířit se se situací a ustoupit, zkusit to jemně prostřednictvím své ženy či bojovat zdánlivě marnou bitvu? Lze se vůbec postavit korupci jinak než jejími vlastními zbraněmi? A jde se zastavit, když už muž jednou vyšel do boje? Film evokuje řadu morálních dilemat a zaujal mě civilním ztvárněním s důrazem na minimalistické, ale o to přesnější herectví, vyloučením zbytečných akčních scén a důrazem na vnitřní vývoj hlavního hrdiny. Nakonec dávam čtyři hvězdičky.

Milá nezávislá komedie, která potěší, zejména když k ní přistoupíte bez přehnaných očekávání (úvodní film MFFKV 2017, skvělé recenze ze Sundance...). Laskavý a nenásilný humor dokáže zprostředkovat nejen genezi ne úplně typického a jednoduchého vztahu, ale i spoustu informací o Pákistánu ;-) Nakonec u mě film dosáhl na čtyři hvězdičky.