Corporate
Režie:
Nicolas SilholKamera:
Nicolas GaurinHrají:
Céline Sallette, Lambert Wilson, Stéphane De Groodt, Violaine Fumeau, Alice de Lencquesaing, Camille Japy, Hyam Zaytoun, Arnaud Bedouët, Charlie Anson (více)Obsahy(1)
Cílevědomá, chladná, tvrdá. Tak by se dala popsat Emilie, nesmlouvavá manažerka pracující pro velkou nadnárodní společnost Esen. Jako žena, jež má na starosti řízení lidských zdrojů, není nejoblíbenější členkou týmu, situace se však fatálně zkomplikuje v momentě, kdy je stejně jako mnozí další svědkem sebevraždy jednoho ze zaměstnanců. Kolotoč vyšetřování krizové situace se stává zkouškou morální odpovědnosti hrdinky, jež se doposavad v rámci své bezmezné pracovní oddanosti dopouštěla kroků, které učinily nešťastným nejednoho pracovníka. Tlak je totiž v konkurenčním světě korporátních společností neúprosný a udržení vnitřní integrity se může stát bojem, který není jen tak lehké vyhrát. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Nevím, proč má tento film podtitul ,,komedie", je všechno jen ne komický. Praktiky velkých společností jsou tvrdé a lidské osudy vlastních zaměstnanců je nezajímají. Měly by? Takový kolos je odlidštěný, účel světí prostředky. Je důležité do toho dloubat, je fajn, že vznikl třeba tento film, ale těžko se něco zásadního změní. Ale coby nahlédnutí do čistých nablýskaných a sterilních kanceláří s podobně sterilními zaměstnanci je poučný. Céline Sallette je navíc ve své roli opravdu uvěřitelná a skvělá. Velká poklona. ()
Televizní, ale tematicky velice relevantní - Silhol má tu smůlu, že podobné téma podstatně lépe pojednal Stephane Brizé v Zákonu trhu a o několik levelů ho samozřejmě překonávají Dardenni s Dvěma dny a jednou nocí. Jeho film hlavně ke konci připomíná spíš svědomitou rešerši tématu s návodným morálním klimaxem. Ale výkon Céline Sallette a Lamberta Wilsona tomu dává potřebnou energii. ()
Komorní drama v čele s nesmypatickou Céline Sallette v záměrně nesympatické roli mi dalo přesně to, co jsem od něj čekala, Tudíž lehoučce nadprůměrný a zároveň předvídatelný film o tom, jak korporace lehce manipulují se svými zaměstnanci a v podstatě mají půlku jejich života pevně sevřený ve svých rukou. Moje projekce byla o kousek lepší díky přítomnosti režiséra a merovejce Lamberta Wilsona, jež je velmi vtipný a skromný muž. Tvrdil, že Korporace nese poslání a sondu do nitra velkých organizací a jejich filozofie. V tom měl ovšem pravdu, avšak scénář mohl být třeba ještě o trošku šokantnější a byla bych spokojená. KVIFF 2017 ()
Pokrytectví, manipulace a víra v obnovitelnost lidských zdrojů jsou v souvislosti s korporacemi (ale i mnohem menšími firmami) naléhavé téma, nicméně Silhol nedokáže přikovat formou tak jako to třeba umí „kancelářské“ kusy Margin Call či Strach a chvění. Navíc souboj inspektorka práce a personální ředitelka, která v tom nechce být sama vs. top management nadnárodní společnosti s kvalitní právní podporou až příliš zavání idealismem. Ve skutečnosti by všichni úzce spolupracovali a na konci se smetáčky v rukou nadzvedli koberec. A jestli nebohý Dalmat dopadl panu řediteli na limuzínu, museli by pozůstalí zaplatit škodu.. ()
Omg ty francouzi jsou takový levičáci, že jim neni trapný vyrobit film, kde nejkladnější hlavní postavou je inspektorka práce, která se chlubí, že ji nikdy nemůžou vyhodit z fuknce a šéfa (nějakýho oddělení) firmy pomalu zaplejtají do kola za to, že chce vyhodit pár nadbytečnejch zaměstnanců. #mffkv #světlýZítřky #budujeme #děteMiZVočí (65%) ()
Reklama