Ouwen

Jak říkají kolegové, závěrečná scéna se sanitkou je vrchol akčních scén, praktické, kaskadérské kousky. Frustrace Fuxe působí dost přirozeně a jeho Jui Jitsu kop z otočky k vykopnutí dveří je též pro mě ikonickou scénou. Scéna s balkonem mě dohnala na okraj mé židle. Fantastickej díl s hodně vystresovaným tempem!

Emocionálně vyhrocená Kobra bez akce. U Semira se dočkáme docela solidní psychologické sondy, kdy je dost zasáhnutý celou tou tragédií a nemůže to pustit z hlavy. Bylo mi líto té rodinky. Jsem i rád, že to celé skončilo dost přirozeně bez nějaké nucené akce. Za mě jeden z nejvíce depresivních dílů Kobry a díky zajímavé charakterizaci postav a jejich přirozenému jednání, musím dát plné hodnocení.

Absolutní vrchol military žánru. Nejlepší film natočený podle hry... protože to natočily herní vývojáři hry Escape From Tarkov. Jak by vypadaly filmy podle her, kdyby to bylo natočené fanoušky, to by skutečně bylo o něčem jiném - za minimalistickej budget nám tvůrci servírují tu nejtvrdší a nejsyrovější podobu války s nihilistickým závěrem. Zbraně zde působí jako šrotovací mašiny. Jsou hlasitý - prostě trhají uši, kouř proudí z hlavní, každá rána každým nábojem je naprosto fatální - což má za následek toho, že vojáci nosí chrániče pro sluch a obvazují si rány. Asi nejlépe nazvučený LGM, které jsem kdy ve filmu slyšel - kusy těl lítaly jako v Rambo IV a z té scény mi bylo hrozně nevolno. Děj je minimalistický, ale díky výborné chemii mezi Americkým vojákem a Rusákem, dostane ve druhé polovině velkou dynamiku a vynikne příjemný kontrast. Co se týče CGI a praktických efektů, tak Tarkov je na úplně jiné úrovni a 99% akčních filmů z Hollywoodské produkce působí jako omalovánky. Zde se nehraje na hrdinství, jedná se o nekompromisní survival. Umírá zde úplně každej, bez heroických momentů, vidíme jak těla vojáků padají k zemi - KO, konec, prostě jsou mrtvý. Každej z nich měl nějakou osobní cestu jak se dopracoval pouze k tomu, aby schytal olovo do palice - Tarkov přinesl opravdovou, fyzickou váhu. Jedná se až o horror. Jako, kdo by chtěl bejt na jejich místě? Proto když uprostřed přestřelky někdo hodí granát, nebo se někomu podaří přeběhnout z jedné lokace do druhé aniž by byl postřelenej, divák cítí úlevu a řekne si že "ty vole jo, tam bych chtěl bejt. Vzadu toho pelotonu, živej." Motají se zde odstřelovačky, brokovnice, LGM kulomety, útočné pušky i AR pušky. Milovníci zbraní si přijdou na své i díky tomu, že jsou doplněné o tlumiče, různé kolimátory, lasery a baterie. Co se týče gearu, tak nechybí ty chrániče, vesty se zásobníkama, vysílačky, helmy, prostě lahoda. Výborné kaskadérské kousky zvyšují intenzitu uprostřed toho absolutního chaosu a to samé platí o explozích. Escape From Tarkov: Raid, je ukázkou toho, jak za minimální prachy ale s maximálním úsilím, nasazením a zápalu, lze přinést výživnej obsah aniž by sázel na vydírající klišé a hrdinství. Válka má bejt chaos, odpudivá, horrorová, syrová a nekompromisní a v tomhle ohledu, může Tarkov hledat konkurenci těžko.

Druhá série je nadopovaná fillerama k prasknutí a děj se nikam neposouvá. Akční scény jsou mizerný a špatně sestříhaný, a chybí jim určitá logika. Prostě ti superhrdinové nebo superpadouši ignorují své schopnosti jen pro to aby mohli nechat danou postavu žít. Mlátějí s nimi o vše možné, jen je prostě nezabijou. Nudáááááááááááááááááá. Plot armor je zde opravdu masivní a to jak se hafo postav a to nemluvím o superhrdinech - ale o civilistech, dokážou teleportovat je nehoráznost (ano ta buchta co je uvězněná za velkou zdí kde je kamer a hlídek tři tisíce a jen tak se odtamtud dostane aby našla The Boys). Neustále nám je řečeno že jsou hledaný, ale jelikož se s chutí vykecávají v parku, na lavičkách ANEBO uprostřed města, veškerej pocit nebezpečí se vytrácí. Frenchie, MM jsou zbytečný, Hughie se moc nevyvijí, Butcher se posune až v posledních dvaceti minutách... většinou totiž všichni ztrácí čas vykecáváním "moje máma, moje táta, moje minulost" anebo vydíráním a ukazováním prstem na druhý. Nudááááááááááááááááááááá. Antony Starr je jedinej důvod, proč jsem to chtěl sledovat dál, každá scéna s nim je hereckej koncert, ten týpek je úplně na jiným levelu o proti ostatním. A-train a Deep jsou zbytečný, Black Noir absolutně nevýraznej a neschopnej, nová záporačka otravná. Druhá série navíc sází jedno předvídatelný klišé za druhým a děj se posune až v posledním díle. Scénář působí levně a dost děravě. Nudáááááááááááááááááááá. To že hlavní postavy se můžou vloupat NEPOZOROVANĚ do té věže je taky solidní mazec, žádné hlídky, kamery, prostě žádnej pocit nebezpečí...

Po One Shot, druhej film v roce 2021 (myslím že je ještě jeden, Samurajskej) natočený na jeden záběr bez střihu. Výborná režie, trošku bych to přirovnal k Whiplash co se týče určitého horrorového schématu - mám tím na mysli pracovat pod nátlakem. Působilo to nesmírně autenticky a mé úzkosti mnou dost cloumaly. Herecké výkony jsou beze sporu absolutní bomba, a v menší roli potěší Jason Flemyng, takovej příjemnej bonus. Jedná se skutečně o unikátní snímek a musím uznat, že to byla fakt pořádná porce adrenalinu, napětí a autentického pocitu.

Jsem tak nějak doufal, že se z toho vyklube něco solidního, ale vzhledem k brakovým hereckým výkonům, nepřirozenému scénáři a nezajímavým charakterům, mi to celkově přišlo dost céčkové. Jediné co stojí za zmíňku je výborná kamera a barvy vizuálu. Na film jsem se chtěl podívat kvůli fajn námětu a taky protože byl režisérem James Nunn. Nestálo to za to.

První polovina filmu mi přišla absolutně nezvládnutá co se týče střihů a architektury scén, skáče se z jedné do druhé a na nic nemá divák prostě čas, nijak vstřebat emoce či dialogy. Pak se to však uklidní, hlavní herecké trio předvádí špičkové herecké koncerty a jako filmové drama to funguje precizně - vzhledem však k tomu, že 90% je pravděpodobně přikreslených pro účelové drama, tak nedokážu jít s hodnocením vejš.

Naprosto bizardní kousek s neskutečně nádhernou vizuální stránkou. Ty kompilace barev jsou oku lahodící. Pestrej a úžasnej soundtrack, výborné herecké výkony a místama fakt suprový hlášky a situační humor. Antony Starr si opět krade veškerou pozornost pro sebe, jeho charakter prochází vývojem a jeho mimika a řeč těla je zábava sledovat. Ostatní herci též super a přišlo mi to i dost nepředvídatelné. Má to fakt ojedinilou atmosféru. Vytkl bych místama pomalejší tempo a doufal jsem, že u hlavních dvou charakterů se dočkáme výživnější chemie. Nicméně i tak je Gutterbee skvělá párková jízda.

Špičkovej militární nářez. Konečně válečnej film, kde zbraně působí jako zbraně. Hlasitý jako prase, mění se zásobníky, používá se noční vidění, ucpávky do uší, lasery, perfektní gear a veškeré manipulace s municí a zbraněma působí autentickým dojmem. Říznuté nehoráznou intenzitou, úderným dějem, jež drží diváka stejně jako šestici vojáků v nejistotě, zajímavý charaktery a jejich logické motivace a příjemná hudba. Fantastické kaskadérské kousky a bombastickej gunplay. Pár věcí bych dokázal vytknout, ale ty jsou odkloněny těmi vizuálními detaily a bezkonkurenčním nazvučením, po kterém se mi trhaly uši.

Scott Adkins je skutečně to nejlepší, co kdy mohlo akční béčka potkat. Jsem odkojený těma béčkama, které jsme vždycky sledovali a Adkins je snad jedinej, kterej přináší neustále kvalitní projekty. Jeho konzistence je skutečně úctyhodná a uvědomil jsem si jednu věc. Vždycky když mají vyjít nějaké filmy, na které se těším a s nimi i něco nového se Scottem, jsou to vždycky jeho filmy, na které se těším nejvíc. Možná to je i dáno tou skutečností, že je Adkins příjemný i mimo plátna a vyzařuje z něj nehorázné charisma. Před kamerou si s ním užívám každou scénu a neskutečně táhne všechny filmy, ve kterých je. Nyní tu máme dlouho očekáváný Castle Falls a jedná se o skutečně zábavný počin. Je to strašně levné co se týče produkce jako takové a audiovizuálu - nicméně je zde tolik scén, které si dovolím zařadit mezi kultovní u Adkinse. Jeho poskakování v místnosti s těmi penězi, hodně hlášek, ale i Dolph se předvede a to nejen v akci, ale asi skutečně nikdy nezapomenu na tu scénu kdy Dolph hodí prknem v tomhle filmu. To jsem si musel pustit několikrát a smál jsem se nahlas. Nebo když říká své znalosti kolem hip hopu, naprostá bomba. Ten film má vážný téma i motivy, nicméně je zde i tolik humoru. I během akce hraje strašně netypická taneční hudba. Ten soundtrack mimo první song a závěr s pianem, je příšernej ale dodává to solidní absurditu k té akci. Enemáci jsou absolutní idioti, ale kupodivu mi to zde tolik nevadilo - ono když jde o takovej balík peněz a že má za chvíli bouchnout celé prostředí, se moc logické přemýšlení nedá aplikovat. Akce až tak moc není. Je solidní, sem tam Scott předvede dobrej chvat či kop, ale jinak choreografie působí jednak hodně utahaně a to si dovolim říct, že se musel Scott krotit aby dodal svému charakteru nějaké to přízemí a aby z něj neudělal terminátora. Takže mají bitky i menší dynamiku, ale ta utahanost mi nevadí. Dolph též předvede sem tam pěknej úder. Jejich společnej fight je dost samoúčelnej, ale pobaví. Oba dva mají mezi sebou výbornou chemii - jen SPOILER; dají se dohromady půlhodiny před koncem. Potěší epilog (i když bych si přál vidět jak to dopadlo u Dolpha doma), hodně interiérů a exteriérů a hlavně je to celé správně zábavné. Castle Falls je poctivé béčko, příjemně se mi to sledovalo, je tam humor, dobrá akce a dva velký tahouni.