Gekacuk

Příjemný krimi seriál. Vkusně zakomponovaný humor. Jediným mínusem jsou příšerné tetičky..

Stačila ta narážka od starého Kostky na takzvaný "Čihošťský zázrak" a měl jsem po náladě. Čistá propaganda. Rozsíval si nezadá s Černobílou Sylvou. Je to tak kladný stachanovec-úderník, že mu snad ani nelze přát záchranu. Filmy 50. let byly otevřeně zpolitizované. Zde v roce 1961 je propaganda už šikovněji skrývána. Zřejmě proto se také film více líbí divákům.

V tomto filmu je všechno špatně. Cizí béčkoví herci jsou obsazeni do hlavních rolí zatímco výborní čeští herci hrají pouze štěky. Hlavní záporák jako by z oka vypadl libyjskému vůdci Muamaru Kaddafímu. Herečka představující princeznu Zeliu má nulové charisma a sex appeal. Čeští herci mnoho uplatnění bohužel nenašli. David Prachař a Miroslav Táborský odvedli v rámci možností dobrý výkon a líbili se mi. Výprava, kulisy a masky jsou přímo tragické. Je velice dobře rozpoznatelné, že se jedná o papírové a bakelitové modely. Scénář je opravdu slátanina na pomezí scifi a fantasy. O filmu kolovalo několik let mnoho mýtů, protože ho nikde nebylo možno vidět. Jen diváci z počátků 90. let vzpomínali s nechutí na tento paskvil. Proto jsem velmi rád, že jsem mohl toto „dílko“ s odstupem času vidět v TV a udělat si vlastní názor. Není možné zavírat filmy do trezoru jenom proto, že jsou špatné. Jedna hvězdička je za výkon českých herců.

Průměrný český kriminállní seriál, který nikoho neurazí. Zajímavý je pohled na policejní sbor, který se nevyhýbá vykreslení mnohdy nepříliš vzorných charakterů jednotlivých policistů. Úspěchu seriálu napomáhá notná dávka romantiky, koncentrace těžkých zločinů na tak malém a klidném místě je však značná. V praxi by služba místního policejního sboru byla zřejmě klidnější. Vadou na kráse je ovšem slabý scénář s mnoha logickými chybami. Prozatím mě nejvíc rozladil 8. díl (vražda podnikatele psychicky nemocnou manželkou). Zde se vyšetřovatelé stereotypně dotazují na alibi v době vraždy. Oni však přesně vědí, že střílela manželka a tak alibi na tuto dobu je nesmyslné zjišťovat. Mají přece v úmyslu vypátrat, kdy došlo k záměně léků a pak má smysl hledat podezřelé, kteří nemají alibi právě na tuto dobu.

Tvůrci filmu vycházeli ze základního předpokladu: modelka=hloupá žena. Na tom je postavena kostra tohoto jednoduchého a plytkého filmu. Naprosto se neorientuji ve světě modelingu, záměrně neznám prakticky žádné modelky ani celebrity. Vycházím však z vlastní zkušenosti, že vztah krásná žena=hloupá žena neplatí. Pokud divák tuto rovnici přesto přijme, může sledovat ubohoučký sled rádobyvtipných výroků, reakcí a komentářů prostinkých krásek. Těm „zdatně“ sekundují lidé okolo. Zejména dvojice přihřátých maskérů, kde zejména samotný duchovní otec díla megatlustý Magnusek působí nesmírně trapně. Zvláště v slušné společnosti nepublikovatelném proslovu o šampónu… Je zajímavé, že pro své vesměs sračkoidní projekty dokáže tento prznitel české kultury nalézt vždy alespoň nějaké výborné či alespoň dobré herce. Ti se zřejmě s vidinou honoráře nestydí zahodit se v takových slátaninách. Tentokrát se mu podařilo ulovit Štěpničku (co by na to řekla máma), Rázlovou, Steimarovou (její předci se mohou začít otáčet v hrobě) a Krause. Příběh ve filmu je naprosto slabomyslný, scénář ubohý, zvuk příšerný, kamera podprůměrná, titulky nečitelné, písničky vlezlé…. A tak jedinou devizou tohoto zbytečného filmu jsou krásné ženy, za které se zavřením obou očí uvolňuji do oběhu 1 hvězdu.

Vývorný televizní film, kde exceluje Julo Satinský. Perfektní výkon předvedl tradičně i fyzicky dobře disponovaný Milan Kňažko. V menších rolích zazářila božská Zuzana Kocúriková a kliďas Peter Debnár. Film ukazuje, kam až může vést manipulace lidí, k čemu je možné člověka přinutit. Stačí navodit nesnesitelné podmínky a člověk jedná v pudu sebezáchovy jako zvíře. Tato černá sci-fi komede je vystavěna nejen na příběhu, ale také na diametrálně odlišné fyzické zdatnosti Satinského a Kňažka. Film určitě stojí za shlédnutí a doporučuji ho nejen fanouškům sci-fi, ale také milovníkům dobrého herectví a absurdního humoru. Už jenom ta představa, že Satinský a Kocúriková jsou manželé, je dostatečně humorná. A jeden SPOILER na závěr: Nedokážu pochopit a dokonce si ani představit, že by někdo chtěl opustit takovou éterickou krasavici, jako je Zuzana Kocúriková, po které svého času toužili snad všichni muži v Československu a přilehlém okolí.

Otesánek ani po patnácti letech neztrácí na půvabu. Originální animátor Jan Švankmajer opět našel porozumění u zahraničních umělecky založených investorů a stvořil svéráznou variaci na Erbenovu pohádku. Film je po všech stránkách povedený. Dokonalé triky a animace zachycené skvělou kamerou doprovází působivá hudba. Herecké výkony jsou výrazně nadprůměrné, a to jak u představitelů hlavních rolí, tak u rolí epizodních. Přesvědčivá je představitelka hlavní role Kristína Adamcová, která se však bohužel v dalších letech příliš neprosadila. Držím palce panu Švankmajerovi, aby se mu podařilo dotáhnout do zdárného konce všechny zamýšlené projekty.

Neskutečná amatérština, kde nefunguje vůbec nic. Kamera a zvuk = velká tragédie. Proč mám pocit, že je to tak špatně natočeno schválně? Oslavné ódy na Karla S. mimo jiné v době uznání samostatného Kosova. Karel si čte v letadle, na lavičce, je apatycký ale v roce 2008 ještě nespí jako dnes. Trapné svěcení hasičského praporu. Rád bych věděl, co si myslí kterýkoliv z obyčejných hasičů, kteří se museli účastnit této akce. Velký výskyt raplů typu John Bok, fešáků typu Brabenec, různých feťáků a rádobyumělců. Výchova dětí v podání opillého Magora. Oslava socialistického undergroundu, který už v dnešní době nemá co říct a je 25 let pasé. Tihle lidi budou vdžycky na okraji společnosti, žijí jen ze vzpomínek a nedokáží se ze svého opojení vymanit. Nechápu, jak tohle dílko může pochválit takový dokumentarista, jako je Vachek. Režisérka Papírníková se v „Průvanu“ projevila velmi nekomunikativně a nedokázala říct jedinou souvislou větu či kusou myšlenku. Zřejmě je to její image a divák si má z jejích útržků vět, nahodilých slov a citoslovců sám něco složit. Podle toho vypadá i ten „film“. Průvan jde pomaličku do kelu. Aspoň od té doby, co to vzala do rukou Piussi. Už jsme mohli vidět spoustu špatných filmů (hlavně dokumentů) – například slovenského onanistu, přehlídku českého pornoprůmyslu a teď oslava undergroundu. Snižuji hodnocení „Průvanu“ na 1 hvězdu.

Tomuto filmu vévodí zmatek. Je to propletenec reálných a snových sekvencí, který společně s flešbeky představuje divákovi životní příběh jedné velké rodiny se zaměřením na osudy dvou bratrů. Film klouže na pomezí několka žánrů. Proto na něj můžeme nahlížet třeba jako na komedii nebo drama, ale také psychologický film či dokonce jako na podobenství. Režisér přistoupil k tématu se značnou dávkou nadsázky, která se projevuje téměř ve všech scénách. S reálným životem má film opravdu málo společného. Nutí diváka přemýšlet, aby si mohl sám skládat tuto mozaiku. Režisér se snažil podbízivě zvýšit atraktivitu filmu zakomponováním několika odvážných scén, které považuji za příliš vyhrocené a v podstatě postradatelné. Ikdyž ho můžeme považovat za zajímavý experiment, film jistě žádnou díru do světa neudělá a časem bude zapomenut.

Průměrný český film průměrné české režisérky. Film, který sice dokoukáte do konce, ale podruhé si ho pustíte těžko. Začátek filmu byl poněkud nepřehledný. Jednotlivé postavy se mi pletly a vzájemně splývaly. Naštěstí jsem se s tím vypořádal a postupně pochopil, o co tvůrcům filmu šlo. Pochvalu si zaslouží hudba i kamera. Z herců a hereček předvedli výborný výkon Kronerová, Bydžovská a snad i Sokol. Naopak Křenková neměla co hrát a byla zde pouze do počtu jako lepší kompars. Rovněž obsazení „femme fatele“ obou mladých mužů bylo chybné. Možná právě proto byla tato postava naprosto nevýrazná. Ostatní herci podali poměrně vlažný výkon. Dvě třetiny filmu se hrozně vlečou, až teprve potom dostává film spád. Téma mohlo být pojato dramatičtějí a dynamičtějí. Ovšem ve srovnání například s Nellisovskou příšerností „Perfect Days“ film určitě zvítězí. 50%