GOREGASM

Na první pohled jsem očekával sterilní a žánrovými pravidly životopisů svázanou podívanou. O to mileji jsem překvapen jak nekonvenční portrét Margaret Thatcher se Phyllidě Lloyd podařilo přetavit na celuloid. Zaměřit se na psychicky náročný "důchod" ex - prime ministryně, dává plně vyniknout preciznímu a herecké chameleonství oslavujícímu výkonu Mery Streep. Ta dodává všemu potřebné fluidum a také ostatní britští herci jsou jistou sázkou na herecký kumšt. 75%

Procítěný a sugestivní portrét kontroverzního umělce, kterému se suše a bohorovně konzervativní americká intelektuální vrchnost pokusila nasadit pruhované tepláky. V hlavní roli exceluje James Franco, který roli od role nezadržitelně roste a tvůrčí duo Epstein/Friedman dodává svým pojetím Ginsbergovým básním potřebnou údernost a hloubku. Snaha o umělecký přesah střídáním obrazových formátů navíc také nevyznívá do prázdna a celkově jde o velmi osobitě zpracovaný snímek. 80%

Již název samotného snímku s předstihem napovídá, že půjde o nevšední zážitek. Park se opět nevešel do jedné žánrové škatulky a jeho komediálním nadhledem zastřešené romantické drama s esenciální scifi ingrediencí opakovaně válcuje divákovy smysly, přičemž jen samotný úvod snímku svou nenásilnou kreativitou rozehřeje všechna filmová srdce. Důmyslně vystavěný příběh nešetřící originalitou, kterému Park dodává svou audiovizuální evolucí potřebný přesah, mě znovu nutí hledat slovní spojení, které by co nejpřesněji vytesaly do kamene Parkovu tvůrčí genialitu. Po druhém shlédnutí v jednom dni musím skálopevně konstatovat, že Parkovy filmy obecně disponují tak specifickým emocionálním nábojem, jehož je Saibogujiman kwenchana dokonalým příkladem. 95%

Otravný vopruz jménem Adam Sandler na druhou. Sandler potvrzuje svou komediální nevyrovnanost a nevyzpytatelnost a ve své první dvouroli je otravný v možná rekordní míře. Opravdu tragická úroveň vtipů a nesnesitelný vokální projev Jill mnohokrát podbízí myšlenku ukončit si divácké trápení předčasně. A to ani nechci hlouběji komentovat upocenou kreaci Al Pacina, ze které scénář vytříská jednu vtipnou scénu a samotný Pacino, ať raději sedí doma na zadku a zbytečně si nekálí na svůj herecký pomník. 20%

Originálně zvrácená myšlenka, jejíž zpracování má samozřejmě daleko do společensky akceptovatelné uhlazenosti Hunger Games, bohužel ale také trpí celoplošnou nevýrazností a k mému překvapení také na asijskou produkci plochou a otupělou psychologií většiny postav. Nedotaženost vynikající myšlenky je v případě Battle Royale ještě lichotivé hodnocení, BR totiž svým know how doslova mrhá a nepřekračuje stín průměrného hodnocení. 60%

Tématicky si může Chopper směle podat ruku s Refnovým Bronsonem a nejen v této rovině spadají oba filmy do stejné škatulky. Andrew Dominik je sice výrazně méně produktivní tvůrce, nežli dánský zázrak Winding, osobitostí a kvalitou své tvorby za svým severským kolegou určitě nezaostává. Jeho pojetí biografie asi nejznámějšího australského zločince se vyznačuje především velice chladným vizuálem a ani vypravěčská forma není pro příležitostného diváka bezbolestně stravitelná. Navíc sympatizovat s podobným hovadem, kterým Chopper bezesporu je, a kterého Bana svým výborným výkonem udržuje v děsivé realitě daleko od bran karikatury, jednoduše nejde. Nicméně právě tyto atributy dělají z Dominikova debutu podívanou, kterou si rozhodně nenechejte ujít a doufejte, že na podobně smýšlející zvíře v životě nenarazíte. 75%

Je vidět, že Gary Ross není žádný šumař, natož rutinér a zejména díky jeho kvalitám a nebojím se říct výbornému výkonu Jennifer Lawrence (Hutchersona taky pochvalme) ve mě Hunger Games vyvolaly dojem kvalitnějšího filmu, než ve skutečnosti jsou. Ani kvalita obou zmíněných ovšem nezamaskuje sterilní rozvinutí zajímavě rozdaných karet filmového světa. Zbytek teenage hrdinů jsou ploše vykreslení a nezajímaví jedinci a o jakýchkoliv vazbách s divákem nemůže být řeč. K cíli tak hrdinové dojdou víceméně hladce a ani se moc nezapotí, což je v detailu hlavní handicap filmu, v širším kontextu tedy jeho absolutní nenáročnost na diváka a na postavy dvojnásob. Řemeslná kvalita tady naštěstí je, takže spravedlivá padesátka a pro mlaďochy rozhodně doporučeníhodná alternativa k obludnosti jménem Twilight. 50%

Lze tomuto strhující portrétu jedné z největších osobností klasické hudby vůbec něco vytknout. Obvyklé a účinné Formanovy zbraně, tedy do posledního detailu promyšlená výprava, vypravěčský cit a geniálně zvolení herci, kteří zde prožívají své životní party (fenomenální Hulce i Abraham, přestože každý úplně jiným způsobem) a dělají z Amadea skutečnou klasiku, která se v srdcích filmových fanoušků zapsala stejně hluboko jako hudba s pera Mozartova do hudebních dějin. 100%

Krásně a majestátně natočený kýč, či srdceryvný příběh? V kontextu s položenou otázkou Steven po celou stopáž balancuje při své chůzi na laně na absolutní hraně snesitelnosti a jen jeho vypravěčské srdce ho ochrání před bolestivým pádem. Příběh samotný musel doslova bít do očí už na papíře, a přestože jej Spielberg zaobalil do na zarámování čekajících záběrů, nechala mě story koně Joeyho emocionálně neuspokojeným a to i v samotném závěru, kde se má protrhnout přehrada slz. Jako vždy Spielberg oslní řadou dechberoucích scén (Joeyho běh válečnými zákopy) a "herecké" výkony samotných koní zaslouží obdiv, ale prvoplánovost a účelový vývoj příběhu (takhle tlačit na pilu se jen tak nevidí, ale hlavně to není zapotřebí) jeho snahu téměř sráží na kolena. 60%

Vývoj série Evil Dead mně osobně nepotěšil a přechod od čistokrevně hororové jedničky až k bezkrevně nevtipné trojce prostě nefunguje. Jediným pozitivem je hláškující Bruce Campbell, který si mezi středověkými burany sjednává respekt hláškami typu - "Give me some sugar, baby.". Zbytek scénáře ale stručně řečeno moc vtipu nepobral a ani vizuálně Raimi nepobaví. 50%