d-corso

Jeden z nejlepších dílů nové série tohoto výtečného seriálu. Tradičně kvalitní detektivní příběh je tentokrát navíc okořeněn působivou mysteriózní atmosférou. Menší výtka míří snad jen k téměř úplné absenci tolik typického humoru.

Takřka po všech stránkách dokonalé. Takřka! Závěrečné "zakčnění" - sice předvídatelné, ale vzhledem k předchozímu průběhu zoufale nepadnoucí - a především pointa z ranku oněch neočekávaných, dávají tomuto norskému horroru těžce na prdel. 60 minut filmu na 5*, 20 minut něco mezi odpadem a 1*. Lepší si v paměti zachovat to pozitivní. Alespoň pro tentokrát.

Netvrdím, že jsem došel naprostému pochopení a netvrdím, že jsem odhalil skrytou filosofii tu kterého. Vše na mě působilo dojmem zemitosti - tak, jak ji rozumím já - jednoznačnosti-.Nehledal a neluštil jsem symboly, přesto, že jsou obsaženy. Jsou však, dle mě, podružné. Ono totiž jedno malé nedorozumění může dojít fatálního konce. Ona si přeje, ale neřekne, je to totiž její očekávání. Ale očekávání je více, než-li vyřčené. Je podstatnější, je důležitější, má být odhaleno a vyplněno. On smýšlí příliš racionálně. Nechce se mu jet do prdele jménem Eden, když ona tvrdí, že chce být raději sama, aby mohla psát. Pro něj je to ulehčení. Vše je RACIONÁLNĚ vyřízeno, vysvětleno. Ne tak ovšem v oblasti očekávání. Ta není racionální.. Většinou.(Myslím, že je velmi důležité nepominout jeden z úvodních dialogů - tady je vysvětlení všeho, co tak mizerně klepu dokupy). Následuje msta spojená s výčitkami svědomí. Msta o to silnější, že již byla jednou provedena, ale na nesprávném. Antichrist je asi nejlepší film, který jsem viděl za poslední dva roky. Přestože neustále využívá a přejímá (Blue Velvet a vůbec Lynch je uspokojen nebo nasrán?), má v sobě cosi neodolatelného. Ten film je neuvěřitelně hrůzný. Vztahový horor.

Působivý kousek, vystavěný na syžetu zombie horrorů a některých raných Cronenbergových filmů, což platí především pro první část. Černohumorná komedie, která se "šokově" objeví ve druhé třetině, působí zpočátku poněkud rušivěji, ale díky velmi dobrému zpracování a následnému, stejně "šokantnímu" přehození výhybky, je její zařazení bez pardonu omluvitelné. Bohužel, závěrečná, třetí epizoda, po většinu času kazí předchozí pozitivní dojmy - není snad vyloženě špatná, ale v kontextu dosavadního pekelného tempa zbytečně utahaná, snímek v ní negraduje, naopak skomírá. Sympaticky natočený úplný závěr však přec jen napravuje dojem, takže abych zbytečně neškudlil...4*

V žádném případě to není nejlepší Herzův film. V žádném případě to není nejlepší český horror (tím je, alespoň pro mě, Panna a netvor od jistého Herze). V každém případě je to ale nejčistší žánrový příspěvek, který kdy v místních (filmově) zaprděných luzích a hájích vznikl. Tý Em Ej (muhehe), jsem se po hrůzných Černých baronech, zcela upřímně dlouho dopředu obával. Cítil jsem ve vzduchu velký průser a nedůstojný závěr kariéry jednoho z nejlepších česko(slovenských) režisérů. A moje očekávání se konečně jednou nenaplnila. Konečně si mohu po delší době vykloubit další prst k napočítání kvalitního českého filmu po roce 89. Jen mě tak napadá, pokud jsem začal u palce levé ruky, jsem teď alespoň u prostředníčku ruky pravé? Nevím, dohledám a později případně doupravím... Ale pro tuto chvíli - díky bohu (a Herzovi) za Tmu.

První série má u mě navždy schováno jen to nejvyšší hodnocení (avšak jsou tu i pokračování, od kterých se zcela dokonale odhlédnout nedá). Takové propojení kriminálního příběhu a humoru nemělo možná v dějinách českých televizních seriálů obdoby (dobrá, na tohle http://www.csfd.cz/film/71551-hrisni-lide-mesta-prazskeho/ nezapomínám). Od druhé série se však takřka vše radikálně mění. Zdálo se mi, že název "Četnické humoresky" (nepočítám-li těch pár dílů, režírovaných tehdy už těžce nemocným Moskalykem), je absolutně zbytečný. Nejvíce přiléhavé by snad bylo "Sexuální a milostné vyžití četníků v Brně koncem třicátých let". Příběh jde do háje, kriminálka mizí, pátrání je vlastně naprosto zbytečné, Pavlína píše i režíruje...a já trpím nad tou sračkou. A vlastně se už ani nechci zmiňovat o sérii číslo 3. Napadají mě sice slova, ale je mi líto jich použít kvůli tomu, co vzniklo v roce 1997. ---------(První řada je nejlepším seriálovým počinem ČT. Alespoň prozatím)

Čekal jsem jako břitva ostrou satiru, naplněnou cynismem a politickou nekorektností (fuj, tenhle termín začínám nesnášet) a dostalo se mi jakéhosi vcelku neškodného odvárku, slaboučkého jako druhák čaj. Občas to sice růžky vystrčí, ale ty jsou přehršlí klišé a dobráckého pomrkávání natolik ubroušené, že nemohou nikterak výrazněji potrkat. Potenciál, ten tu určitě byl, ale snad to měl raději natočit nějaký zlý (a kouřící) Evropan. Dán nějakej třeba...

Non ho sonno dává po vizuální stránce v mnohých okamžicích vzpomenout na Argentovy majstrštyky ze sedmdesátých a osmdesátých let. Bohužel je ale příběh spíchnutý hodně přežhavenou jehlou a některé logické kiksy jsou nepřehlédnutelné, ba co víc, tlučou do očí silou nebývalou. Škoda. Bylo tu našlápnuto k opravdu velmi kvalitnímu giallu.

Holky si zkrátka a dobře vysvětlí, uznají jací, že jsou to ti chlapové nemístné zrůdy, popřípadě úžasní týpci, sejdou se poté ve své oblíbené kavárně a poskytnou náměty k vzájemné konfrontaci. Díl od dílu. Z oněch zrůd a týpků se stávají týpci a zrůdy. A úžasní. Někdo menší, někdo dojde milosti absolutní a jiný se dostane na listinu, která by, aby bylo všemu učiněno zadost, končí nejlépe přejetím černým Mercedesem, jiný se stane favoritem, chápajícím i ty nejzasutější hlubiny duše ženy. Občas obleček. Vše je však vysvětleno tak jak se má. Nakonec uražen není nikdo. Politická korektnost nabývá díl od dílu důležitosti. Kyblíček na zvratky sebou.

Proč jen jsou všechny české sitcomy tak zoufale nevtipné, zoufale nudné a zoufale trapné?