kukkik

Tento projekt Bo Burnhama posouvá žánr Stand-upu do úplně nové roviny. Nejvyšší hodnocení je tady zcela na místě, jelikož v rámci žánru jde skutečně o nejvyšší možnou metu a naprosto originální počin. A to zatím hodnotím pouze formu, obsahy písní i (ne)depresivní motiv táhnoucí se celým pořadem jsou samy o sobě pětihvězdičkovým materiálem. Tady se mi těžko hledá jakákoli vada a vyzdvihovat každou píseň, každou minutu a hodnotu každé message, kterou tu chce Bo předat nemá smysl, mnohem lepší je připomenout si tu podivnou dobu karantény, nasypat si do misky něco křupavého, přesoleného a nezdravého, k tomu něco pěnivého a zrzavého a takto vybaven přijmout pozvánku na hypnotizující plavbu do nitra duše Bo Burnhama. 5/5

Sice nejsem žádný prudérní konzervatista ale tohle je na mě příliš. Zatímco se tento vyloženě propagandistický dokument, zcela zaujatý pouze jedním pohledem na věc, snaží ukázat životní trápení sexuálně vyšinutých lidí, ukazuje nechtěně něco zcela jiného. Tím, že jsou tu vyobrazeny vyloženě malé děti, ukazuje se tu s mnohem větším důrazem to, co každý racionálně uvažující člověk pozná i u starších jedinců. Někteří rodiče dětí v tomhle dokumentu, a především sami dokumentaristé, se snaží dokázat, že to v těch dětech je a že čtyřletý capart se převléká za holčičku, protože trpí jakousi osudovou klatbou, která mu dala za úděl narodit se v těle, které mu nepřísluší. Co se tady zcela trestuhodně opomíjí je fakt, že fyzický i duševní vývoj u takto malých dětí je teprve v prvopočátku a co může být obyčejnou zvídavostí, může takto aktivistický rodič, v dobré víře že dítěti pomáhá, přeměnit v pozdější krizi identity nebo i duševní chorobu. Pokud bude rodič v tomhle věku i dítěte něco podporovat, je velmi velká šance, že se s tím potomek později bude ztotožňovat a podle toho se řídit ať už vědomě nebo podvědomě a to bez ohledu na to, zda je to morálně správné či ne. Krásný příklad je v knize Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět (A.Huxley), kde jsou děti vychovávány v absolutní a totální (totalitní..) svobodě bez zásahů rodičů a zcela dle idejí státního aparátu. Malé děti se tak už v předškolním věku oddávají masturbaci a jiným sexuálním hrátkám a to jak sami, s jedinci stejného či opačného pohlaví. A proč? Protože jim v tom nikdo nebrání, proto. Ono se západním studentům liberálních oborů snadno řekne něco jako "pohlavní identita je sociální konstrukt" - ano, to je docela dobře možné a celkem pravdivé. To ovšem nic nemění na tom, že sociální konstrukty mají tu vlastnost, že na nich stojí a padá společnost. Pokud někdo argumentuje, že dítě se chová jako transgender proto, že jím od začátku je, nerozumí pojmu výchova. Co jsem v tomto dokumentu viděl se dá výchovným působením nazvat stěží, děti si dělají naprosto cokoli chtějí a rodiče se bojí zasahovat nebo usměrňovat aby náhodou nezastavili jejich LGBTHDTV+ rozkvět, respektive je v tom navíc podporují. Jsem velice zvědav, co nám tenhle masivní sociální experiment na celé jedné generaci přinese. Nicméně nehodlám promítat do hodnocení čistě své názory na téma, musím přičíst také hodnotu samotného snímku, jak umně byl natočen a režírován a jeho vypovídající hodnotu. Výsledné hodnocení se tím ale mění jen pramálo odpad!

Trestuhodně nevyužitá možnost obsadit tzv. krysího krále, škoda. Jinak velice dobrá epizoda, skvělá lovecraftovská atmosféra. 4/5

Pro mě zbytečně pomalé, utahané minuty dlouhé scény s vozíkem.. Velice dobře natočeno ale je tam to pověstné "něco tomu chybí.." 3/5

Z filmu mám rozporuplné pocity. Příběh je sice sympaticky složitý a logicky gradovaný, nicméně té frustrace je v něm na mě trochu moc a sledování pro mě tím pádem nebylo moc příjemné. 3/5

Smutná historie, silné příběhy těch jednotlivců.. děsivě aktuální. Pro mě je hodně znepokojivý pocit při uvědomění, že ta válka trvala jen asi tři týdny.. Během toho zbytek země celkem normálně funguje, lidi z fronty sednou do auta a jedou pár kilometrů domů na oběd.. asi, že sleduji obecně příběhy hlavně ze světových válek, případně americké války na Východě, ve Vietnamu a tak dále  kde pořád byl element odcizení během bojů. Američani/Evropani bojovali daleko od domova v cizím prostředí, kultuře anebo ve světové válce v prostředí, kde válka zasahovala všude do všech aspektů života. Tohle je jiné, těžko představitelně kontrastní prostředí a nejsilnější stránka tohoto seriálu. Slyšet hebrejštinu je vždycky zážitek a strávit s ní všech 10 epizod samo o sobě stojí za to. Dozvěděl jsem se něco nového, o něco lépe chápu tehdejší situaci a vnitřní rozpory mezi obyvateli státu Izrael, o kterých jsem toho věděl pramálo, a k tomu se na to dobře dívá a, až na některé epizody, děj taky slušně odsýpá. 4/5

Převeliký hype mě přiměl dát seriálu šanci i přesto, že obsah ani téma mě moc nezaujaly. Kupodivu jde, podle mě, o hype stejně tak velký, jako nezasloužený. Celý koncept se mi zdá hrozně nedomyšlený, celá společnost nestabilní a neuvěřitelná. Toto není nijak umně vymyšlená dystopie, spíš se jedná o ztvárnění zlého snu nepříliš umělecky nadané liberální neofeministky, za jehož úspěchem stojí kromě dobře prodávané literární předlohy také obrovský rozpočet a reklamní kampaň. Srovnávání s velikány žánru jako je Brave new world nebo 1984 považuji za nemístné, jelikož tahle braková záležitost dosahuje přinejlepším úrovně Maze Runnera. Hlavní důvod popularity Příběhu služebnice, a to především v Americe, tkví v až hysterické misandrii, která z něj čiší, a celkově ve faktu, že celý svět tady popisovaný je vlastně až ad absurdum vykreslená groteskní vize budoucnosti, před kterou si SJW a podobná extremistická verbež myslí, že chrání svět. To je vlastně obecně řečeno největší síla i slabina veškeré woke tvorby - obrovská popularita na ekonomicky silném západním trhu je díky takovému tématu (ženy, minority a všelijaké sexuální úchylky yay - muži a heterosexualita fuj), která ale bohužel také téměř vždy znamená, že tvůrci nemají absolutně žádný důvod se při tvorbě kdovíjak snažit aby byl výsledek kvalitní (prachy se pohrnou tak jako tak) a tak to, zcela přirozeně a pochopitelně, nedělají. Pro mě zklamání a ztráta času, velice nudná a chabě vystavená dystopie. 2/5

Hodně zajímavý příběh neskutečně zajímavého člověka, který si své peklo prožil tady na Zemi. Morální otázky, které z tohoto životního příběhu vystupují, dávají silný podnět k zamyšlení se nad vnímáním ostatních i sebe sama. Byl bych stejný, kdybych prožil totéž? Až z toho mrazí. Měl jsem to štěstí a zažill pár nočních seancí s podobnou sortou lidí, je to bizarní svět skrytý pod tím naším, s jinými pravidly a hodnotami. Je to neuvěřitelné a velice těžko pochopitelné téma, bez vlastní zkušenosti. Tom Hardy tu dokazuje svůj herecký um v té nejvyšší kvalitě, Cumberbatch mu slušně asistuje, nicméně tento herecký koncert má jen jednoho hlavního hrdinu a jím Tom bezesporu je. Přesto si jednu hvězdu schovám do zásoby, pro pozdější zhlédnutí. Zčásti proto, že díky velice specifickému britskému dialektu mi unikla část obsahu, zčásti proto, že si nejsem jistý zda je toto skutečně pětihvězdičkový film nebo "jen" pětihvězdičkový příběh. Prozatím tedy 4/5

Dávám tři hvězdy. Fakt, že tenhle nápad a předloha jsou velice kvalitní materiály a výsledek v podobě této první série přesto nedosahuje plného hodnocení, stahuje fakticky celé hodnocení o jeden až dva stupně níž. Nebýt to Píseň ledu a ohně, jasné 4/5 takto ale 3/5

Prakticky nijak nepospojovaná plejáda nudných scének. Smršť sexismů, blbého humoru a nevkusu. Již jaksi tradičně tragická zvukařina, díky které není půlce dialogů téměř rozumět, což je ale možná i dobře, jelikož jsou stejně hloupé a zbytečné jako celý děj a zbytek filmu. Zbytečnost a absurdita je výstižný a dostatečný popis všeho, co se ve snímku děje a to je tak vše. Naprostá ztráta času. odpad!