Snake.Charmer

Na Suicide Squad jsem se opravdu těšil, především díky mému oblíbenci Ayerovi, který byl v mých očích zárukou nekorektní, nahláškované drsné akce. Očekávání se splnila tak napůl. SS sesbírala především výbornou hereckou sestavu (pořád sympatický Will, skvělý Jared Leto a především Margot Robbie, která si hodně pozornosti krade pro sebe). Písničkový soundtrack je také výborný. Postavy jsou i přes jejich poměrně velké množství svižně ale dostatečně představeny a nikdo není vyloženě do počtu (kromě těch, kteří slouží jedinému účelu a na plátně se moc dlouho neohřejou). Mezi jednotlivými protagonisty to navíc výborně funguje, takže i za špičkování a hlášky si zaslouží Ayer pochvalu a technicky taky všechno zvládá. Bohužel k té pomyslné dokonalosti chybí to, že je tato netradiční parta s velkým potenciálem zasazená do dějového rámce, který bohužel až moc nápadně připomíná mnoho komixových filmů posledních let. Ale ve světle předchozího výtvoru ze stáje DC je to i tak na plný počet. Osobně bych ale radši viděl, kdyby Ayer natočil sólovou ujetou dekadentní jízdu Harley a Mr. J., protože jestli mě něco ze Suicide Squad opravdu dostalo, byly to jejich společné scény.

Jo, docela jsem se zasmál. Mytický a tajemný až na půdu....

S odstupem času se z Vratných lahví stává klasika, na kterou se vždycky rád podívám. Svěrák zkrátka umí napsat scénář plný laskavého, hřejivého a vkusného humoru, který přitom vůbec není archaický a drží tempo s dobou. Když se přidá skvělé herecké obsazení, máme tu jeden z nejpříjemnějších českých filmů nového tisíciletí.

Dosud jsem si všechny Sachovi filmy užil, takže očekávání tu byla, ale bohužel se nenaplnila. Bruno byl pomyslným vrcholem, kdy byl Cohen silně za čárou, ale nebyl při tom trapný. U Grimsbyho se mu to bohužel nepovedlo - je to bohužel jen samoúčelné, trapné, hloupé a vtipné opravdu jen sporadicky. Záhadou pro mě zůstává účast Marka Stronga na tomto projektu.

Vzhledem k době, která dělila mé projekce Part 1 a Part 2, se mi bude tyto dva díly srovnávat těžko. Subjektivní pocit je však takový, že tvůrci trošku ubrali oproti první části na "červenoknihovnotelenovelovitosti" (až na závěr samozřejmě), film měl přeci jenom nějaký spád, předvídatelnost děje ale i nadále zůstává. No a Woodyho samozřejmě zase poskrovnu. Ale suma sumárum asi o chlup lepší než Part 1, anebo jsem měl prostě jen smířlivější náladu.

Označení "odpad!" si zaslouží jak tento pořad, tak většina zúčastněných...

Hardcore Henry bez pochyb posouvá hranice akčního filmu a je formálně jedním z nejzajímavějších snímků poslední doby. Po krátkém uvedení diváka do děje začíná ultimátní akční nářez, který se zastaví až se závěrečnými titulky. Děj je proto poměrně přímočarý, ale kupodivu vůbec ne hloupý a divák se dočká i nějakého toho zvratu. HC Henry jistojistě pobouří nejednoho prudérního moralizujícího diváka se slabým žaludkem, ale pro nás ostatní je takovým malým splněným snem. Tolik zabití na tolik různých způsobů tak rozličným arzenálem zbraní tu snad ještě nebylo. Obrovskou pochvalu si zaslouží kaskadéři, kteří odvedli opravdu špičkovou práci. Akce je neuvěřitelně dynamická a nápaditá, a strach z toho že by v režimu POV nevynikla, je v tomto případě lichý. Nemyslím si, že by se začaly masově točit výhradně POV filmy, ale na druhou stranu Henry určitě mnoho tvůrců přesvědčí, že využití záběrů z první osoby může jejich snímek okořenit. Stejně tak jsem si jistý, že se žhavým zbožím pro studia stane ten šílený Rusák Najšuller, který po dlouhé době všem ukázal, jak natočit originální akční snímek bez tuny CGI, který není sterilní a zatuchlý, jako většina dnešní produkce.

Obskurní dadaistická sračka, která se snad ani nedá nazvat filmem...

54 Minutes in Heaven...

Velmi povedené. Casting na jedničku, herci jsou uvěřitelní. Formálně film ozvláštňují rapové vložky, díky kterým se často nenásilnou cestou dozvídáme o historii jednotlivých postav. Spousta žánrově podobných filmů může být kvůli absenci děje pro některé lidi nezkousnutelná - u Ill Manors se tito obávat nemusejí, film není jen bezcílným potloukáním mládeže na okraji společnosti, ale funkčním propletencem jednotlivých osudů.