Snake.Charmer

Obrat od vážnějšího tónu k nadsazenosti Strážců galaxie se Marvelu vyplatil. Humor zde zkrátka tentokrát hraje stěžejní roli a nikdo se nebere příliš vážně. V duchu tohoto obratu se nese jak vizuální stylizace, tak perfektní hudba. Čistá dvouhodinová zábava bez hluchých míst. Dotčený komentář místního odborníka na severskou mytologii pobavil. Budu věřit, že to nemyslel vážně.

Film kterému nemám co vytknout a ve kterém všechno perfektně funguje. Jeden z těch mimořádných momentů, kdy cítíte, že jste právě viděli něco velkého. Silný příběh, invenční režie, nádherný vizuál, strhující herecké výkony. A několikaminutová steadycamová one-shot exkurze po Dunkerkské pláži strčí do kapsy celého letošního Nolana.

Nova se z nás snaží opět dojit naplno emoce v již stokrát viděném formátu. Bez rozverné a ultraempatické Pergnerky by to samozřejmě nešlo.

Sněhulák se povedl bohužel jen napůl. Nesbø je skvělý spisovatel, takže i když jsem konkrétně Sněhuláka nečetl, nevěřím, že by byla chyba na jeho straně. Problém vězí ve scénáři - resp. podle nejnovějších informací v tom, že se scénář nemohl natočit celý! Z filmu je tak bohužel znát, že měl být minimálně o půlhodinu delší. To by pak například vedlejší dějové linie nemusely působit jako věc zařazená do filmu jenom z důvodu její přítomnosti v předloze. Věřím, že v knize vytvářejí výbornou kouřovou clonu, která má diváka zmást, svést ho z cesty a znesnadnit mu odhalení pachatele. Ve filmu ale prostě nefungují a působí pouze jako překotně odvyprávěné scény tak trochu vytržené z kontextu. Na druhou stranu film boduje vydařenou pochmurně chladnou atmosférou, dobře hrajícím Fassbenderem, skvělou Beltramiho hudbou a celkově je dobře natočený. O to větší škoda je, že Sněhulák jako celek dopadl tak jak dopadl. Nemůžu pochopit, jak je možné, že producenti dobrovolně vypustí do světa takový nedodělek, a to navíc když se jedná o start potenciální divácky atraktivní série. Ostatně už na konci nás Harry Hole láká na svůj další případ. Kdoví, jestli ho nakonec vůbec uvidíme...

Míra zábavnosti kolísá případ od případu, celkově se ale jedná o královskou zábavu. Případy jako ze života a oscarové herectví jsou samozřejmostí!

Akční buddy komedie, ve které vše funguje na jedničku - chemie mezi Reynoldsem a Jacksonem, hlášky, svižná akce, i poctivá dávka starýho dobrýho ultranásilí. Producent sice mohl přisypat ještě pár dolarů na lepší CGI, ale o tom tenhle film naštěstí fakt není. Plný počet!

Takový Sex ve městě říznutý německou romantikou alá Rosamunde P. Naštěstí není hlavní hrdinka tak odpudivá jako Carrie B. Dívím se sám sobě, že jsem tuhle nevtipnou slaďárnu dokoukal až do konce.

Covenant je po ucházejícím Prometheovi dost nepříjemným překvapením. Plusové body ode mě může získat snad jen slušná výprava. Za skoro všechno ostatní by se stydělo i kdejaké béčkové sci-fi. Zprasené CGI, přiblblý scénář postrádající logiku a v něm postavy, které se chovají jako banda mentálů a diletantů. Postavy jsou navíc odprezentovány tak, že jsou vám úplně jedno a nevytvoříte si k nim absolutně žádný vztah. Hlavní hrdinka je navíc tak ošklivá, že jí i vopice vyhodily z hnízda a když padala dolu, tak se ještě potloukla o větve. Zkrátka další hřebíček do rakve kultovní série.

Tento povídkový film nezačíná zrovna dobře. Povídka "The Missing Ingredient" je naprosto podprůměrná záležitost bez pointy. "The Wrong Man" je pak dost velká podivnost, která mě taky příliš nenadchla. Naštěstí pak příchází Rodriguezovi "The Misbehavers", kteří jsou jednoduše geniální - hravé, potrhlé, skvěle obsazené a to včetně dětských rolí. Je také první povídkou, do které Rothovo přehrávání perfektně zapadá. Poslední povídkou je Tarantinův "The Man from the Hollywood". Povídka s dnes již kultovním statusem, která je skvěle vypointovaná a založená na typicky tarantinovském dialogu - v tomto případě spíš skoro monologu. Tarantinovi se navíc povedlo usměrnit a díky své one man show vlastně i celkem upozadit Tima Rotha, takže zde jeho postava naštěstí nepůsobí rušivě ani tak teatrálně, jako v prvních dvou povídkách.

Zajímavý dobře zpracovaný námět. Tvůrcům se daří udržovat napětí a "Ira Levinovskou" (Stepfordské paničky, Rosemary má dětátko) atmosféru nejistoty a tíživého pocitu spiknutí všech proti jednomu. Jen je škoda, že si tvůrci hned v úvodních minutách vyplácali jeden zvrat z mého pohledu zdánlivě čitelnou narážkou - paradoxní je, že při zpětném pohledu musím seznat, že jsem si jí vyložil vlastně špatně, což ale nic nemění na tom, že mě tím stejně nezáměrně vlastně k předčasnému odhalení jednoho ze zvratů přivedli!