Taninaca

Představte si, jak Ellis Redding s ředitelem věznice a dozorci neuvěřitelně zírají na vykopaný tunel...stejně neuvěřitelně jsem já poprvé zírala ne tento film. Výborné herecké obsazení, a to nejen v hlavních rolích, ale každá postava zde má svou váhu. Modla pro skoro každého filmového fanouška, ale má natolik vděčný děj, že si ho musí oblíbit i ten, kdo zřídkakdy zapne televizi.

Omalovánky, pro které zvolil Tim Burton ty nejpestřejší barvy. Nádherná pohádka o tom, že realita jemně okořeněná fantazií, se hned lépe poslouchá než čistá pravda. Tim Burton je můj velký oblíbenec a mám ráda všechny jeho kousky. Ve scéně, kdy Edward poprvé spatřil svojí ženu, jsem měla pocit, jako by se můj svět zastavil spolu s jeho. Velká ryba mi svým zpracováním trochu připomíná Střihorukého Edwarda. Sympatické bizardní figurky, silný hudební doprovod a krásná estetická stránka filmu. Jeden z nejhezčích filmových konců, které jsem kdy viděla.

Tolik lidskosti mezi celami smrti! A zároveň jeden úlisný a škodolibý Percy Wetmore (Doug Hutchison), při pohledu na něj se mi otvírala kudla v kapse. Zelená míle je úžasný film s různými charaktery postav, které ve vás vyvolají jak smích (Tom Hanks), rozčilení (Doug Hutchison), strach (Sam Rockwell) i pláč (M. C. Duncan). Je neuvěřitelné jak rychle utečou tři hodiny, když si uvědomím, že jsou filmy, při kterých je jenom hodina a půl jedna velká nuda. A že mu spoustu lidí vyčítá emoční ždímání...no a co! Tak si jednou pobrečíte, borci!:-)

Jsou učitelé, kteří nemají autoritu (ty toho moc nenaučí) a učitelé, kteří si jí musí vynutit svým přísným chováním (ty vás něco naučí, ale velice rádi na ně zapomenete). A pak jsou učitelé jako John Keating, kteří ve vás navždy zůstanou (a ještě vás toho hodně naučí, a to ne jen co se školy týče). Přála bych každému žákovi, aby v jeho životě byl alespoň jeden John Keating, vždyť už J. A. Komenský propagoval školu hrou! A jestli někdo neměl to štěstí, ať se podívá na Společnost mrtvých básníků, určitě bude po celé dvě hodiny v dobré společnosti.

Moje srdeční záležitost a nejoblíbenější film už v dětství, kdy jsem si ho byla schopná pouštět minimálně jednou týdně. Jako malá jsem baštila Vinnetoua a Mayovky, z těchto příběhů jsem už vyrostla, z Dances with wolves nevyrostu asi nikdy. Silný a hořký indiánský příběh mě neomrzí ani dnes. Líbilo se mi jak byla v snímku vykreslena indiáská kultura, jejich jemný humor a jejich hodnoty. Pro mě jednoznačně nejlepší Costnerova role.

Je mi jasné, že film nebude nikdy přesným obrazem fantasy knihy, ale alespoň trochu by se jí držet mohl, jeden drak mi prostě nestačí. Nepamatuji se, že by v knize bylo cosi, co vypadá jako turecký rozdrbaný nemehlo. Vůbec všechny kostýmy působí hrozně levně, jako celý film...Paolini musí být tímhle dílem uražený.

Amélie je pro mě takový Forrest Gump v sukni. Žije si ve svém vlastním světě, nedělá si hlavu z toho co si o ní myslí ostatní a nezištně rozdává druhým lidem radost. Film překypuje optimismem a dobrou náladou. Trpaslík zasílajíc pozdravy z různých koutu světa neměl chybu. Milá pohádka a krásná hravá hudba, u které jsem se stále přiblble usmívala:-)

Chvílemi mi to přišlo jako taková nuda v Tokiu, ale přesně to měl film asi zachycovat, takže mu to velkoryse odpouštím. Hrozně se mi líbil vztah, který mezi sebou Bill Murray a Scarlett Johansonová měli. Tolik nevyřčených vět a nenaplněná týdenní láska, na kterou do konce života nezapomenete. Vystihující hudba a milý konec.

Dlouho jsem se přemlouvala se na tento film podívat. Už ani nevím proč:-) Minutka ze závěru snímku zastínila celý příběh, ale děj to určitě nebyl špatný a nemůžu říct, že bych se u něj nudila. Jen myslím, že americká scéna na hřbitově už byla zbytečná a film klidně mohl skončit o minutu dřív. Trošku mě štvala Pattinsonova věčná revolta proti otci a v mnoha situacích mi přišla až moc vyhrocená.

Slovo, které pro mě zachycuje tento film, je příjemný. Ještě před zhlédnutím jsem si zde zběžně pročítala komentáře a z jejich ohlasů jsem od filmu moc nečekala a možná právě proto mě příjemně překvapil. Nejsilnější mi přišla část v Itálii, kde se snímek ještě nezdál tak dlouhý a příjemně plynul. V hodnocení jsem uvažovala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, trošičku nadsadím a dám čtyři.